Mandelík modrohrdlý

Mandelík modrohrdlý nebo též šírozobec modrohrdlý, je rozšířen od západní Afriky přes Zaire na východ až do západní Ugandy. Na jihu zasahuje až do severní Angoly. Mandelík modrohrdlý dosahuje délky kolem 25 cm. Žije při okra­jích rozsáhlých lesů, ale vyskytuje se i v řidších list­natých lesích. Šírozobec modrohrdlý bývá zpravidla samotář, jen v dobé hnízdění se zdržuje v párech. Rád sedává na vrcholcích stromů na uschlých větvích, odkud má výborný přehled po okolí. Jakmile se v blízkosti objeví letící hmyz, pták odstartuje, roz­letí se za ním a vzápětí polapí do svého širokého zo­báku, který je k lovení létajícího hmyzu mnohem lé­pe uzpůsoben než zobáky ostatních mandelíků.

V době předsvatební využívá samec svých leteckých schopností a vysoko nad hnízdištěm provádí akroba­tické lety. Při tom se mandelík modrohrdlý ozývá často jednoslabičným hlasem znějícím „kwi-kwi-kwi". Hnízdo si tito ptáci zakukají v dutině stromu, nejraději odumřelého, a to ve velké výšce nad zemi, kolem 20 nebo i 30 m. Do dutiny bez výstelky snáší samice obvykle tři vejce, na nich sedí převážně sama po dobu 20 dnů. Samec ji krmí. Po vylíhnutí holých mláďat se oba rodiče s vervou věnují jejich krmení hmyzem, a to převážně menšími létajícími druhy, šírozobec modrohrdlý loví kořist na zemi jen velmi zřídka, jednak proto, že jako vynikající letec snáze získá létající kořist, a jednak proto, že je velmi opatrný a do podrostu se nerad odvažuje. Mláďata opouští hnízdo ve stáři čtyř tý­dnů, kdy již dovedou létat, rodiče však o ně ještě něja­ký čas pečují. Asi po třech týdnech se rodina rozpad­ne a každý žije na svou pěst až do dalšího hnízdění.