Mandelík indický

Mandelík indický se vyskytuje v řídkých lesích, travinatých krajinách a v kulturní krajině na rozsáhlé části jižní poloviny asijského kontinentu v rozmezí od Iráku až po Thajsko; izolovaně je zastoupen také na Lakadivách a Maledivách. Nejraději se zdr­žuje poblíž vody. Mandelík indický vyhledává především velké sku­piny přemnožených sarančí. Saranče jsou totiž jeho hlavní obživou, je to tedy pták neobyčejně užitečný. Není-li dostatek sarančí, nepohrdne ovšem ani jiný­mi druhy hmyzu a jinými bezobratlými větších roz­měrů. Občas se zmocní i drobných ještěrů, například mladých agam nebo ještěrek. Drtivou většinu potra­vy mandelíka indického tvoří živočichové suchých savan.

Hnízdo si tito ptáci zakládají v prostorných dutinách velkých stromů, přičemž dávají přednost stromům stojícím o samotě. Nad vyhlédnutým hníz­dištěm předvádí samec v předsvatební době pozoru­hodné akrobatické lety, kterými na sebe upozorňuje samičku. Hnízdo volí tak, aby měli dobrý výhled po okolí, ve výši nejméně osm, ale také až dvanáct me­trů nad zemí. Samice snáší jen dvě až čtyři vejce. Mláďata se líhnou po dvaceti dnech zahřívání, které opět obstarává převážně samice, a oba rodiče je kr­mí především hmyzem. Ve stáři čtyř týdnů jsou mlá­dí mandelíci schopní letu a hnízdo opouštějí. Ne­vzdalují se však ještě příliš od hnízdiště a nejbližší dva až tři týdny žijí společně s rodiči, kteří je přikrmují. Potom se mládi osamostatní. Žijí v podstatě sa­motářsky.

Názvy ve světě

Mandelík indický

Anglicky: Indian Roller, Estonsky: India siniraag

Mohlo by vás také zajímat

Indický běžec,  Mandelík hajní,  Mandelík modrobřichý,  Mandelík východní,  Buvol indický - Arni,  Sambar indický,  Kančil indický,  Axis indický,  Nosorožec indický,  Dugong indický