Nosorožec indický

Holá kůže má po stranách hrbolky a hluboké záhyby, které oddělují kožené pláty, podobné pancíři. Růžová kůže v záhybech přitahuje parazity, které vybírají volavky a klubáci. Nosorožec indický má jediný roh. Pase se v noci a za soumraku.

Délky těla dosahuje nosorožec indický 3,1-4,2 metru, délky ocasu 60 až 80 centimetrů, hmotnost kolísá mezi 1,6 až 2,2 tuny.

Nosorožec indický obývá Indii, údolí Brahmaputry; obývá travnaté plochy a bažiny.

Nosorožci jsou poměrně častými chovanci zoologických zahrad. Nejvíce se chová nosorožec dvourohý a nosorožec tuponosý jižní. Chovají se ve speciálních pavilonech, které je nutné vytápět na 20-25 °C. Afričtí nosorožci se dobře přizpůsobí našemu podnebí a lze je vypouštět ven i za chladnějšího počasí. Chovají se jednotlivě nebo v párech. Nosorožci tuponosí a nosorožci indičtí se někdy chovají v menších skupinách. Dříve docházelo k rozmnožování všech druhů velmi zřídka. Dnes se daří všechny druhy množit.

Základním předpokladem je velký výběh, kde se v době říje spojují. Před pářením provozují divoké hry, které v menším prostoru mohou skončit i smrtí jednoho ze zvířat. Krmí se trávou, senem, dostávají větve, listí, granulovaná krmiva, ovoce a zeleninu. Potrava se podává kvalitní a pečlivě očištěná.