Buvol indický

Charakteristika

Délka těla 220 až 300 cm, ocas 60-100 cm, výška v kohoutku až 180 cm hmotnost 600-1000 kg. Stavba těla velmi mohutná, s pevnýma nohama a širokými kopyty. Dobře vyvinuta je partie plecí. Býci mají mohutné rohy, které téměř leží vodorovně a zahýbají se srpovitě dozadu. Lebka není nijak vyklenutá, čímž se buvol liší od příbuzného pabuvola kaferského. I buvolí krávy mají rohy, i když menší než samci. Rekordní rozpětí rohu buvola indického je kolem 2 m.

Na řezu je roh trojhranný s vystupujícími příčnými ztlustlinami na horním okraji. Tělo je pokryto jen řídkou lesklou srstí, která neposkytuje tepelnou ochranu. Proto mohou buvoli indičtí přezimovat v přírodě jen v teplejších klimatických pásmech jižní Evropy. Široká a silně roztažitelná kopyta jsou vhodná pro brodění v bažinách a mokřinách, které patří k nejdůležitějším součástem buvolího biotopu.

Výskyt

Původní životní prostor buvola leží v Indii a jihovýchodní Asii. Odtud se dostala ochočená zvířata už v historické době do jihovýchodní Evropy, takže je nanejvýš sporné, zda zvířata nyní žijící v Itálii, Řecku a Jugoslávii pocházejí skutečně z divoké formy buvola. Vzhledem k tomu, že buvoli mohou být nebezpeční i člověku, byli tito, pravděpodobně zdivočelí polodivocí jedinci ve volné přírodě téměř vystříleni. Požadavky na životní prostředí se u těchto buvolů nikterak nezměnily. Dávají přednost bažinatým oblastem s bohatou vegetací v subtropických nížinách, kde si mohou své mohutné tělo ochlazovat válením ve vodě.

Způsob života

Buvol indický žije pospolitě ve stádech různé velikosti. U polodivokých a divokých jedinců jsou stáda malá (mezi 10 a 20 kusy), kde se jednotliví členové navzájem znají. Byla však pozorována i stáda několika set kusů. Jádro stáda tvoří krávy s telaty z téhož nebo minulého roku, které se sdružují volně s dalšími kravami. Po většinu roku je stádo drženo pohromadě vedoucím zvířetem, které ostatní v případě nebezpečí chrání. Takový býk se stále drží v blízkosti stáda a odhání i jiné býky, kteří se k stádu přibližují. Při vážném nebezpečí se shluknou dospělá zvířata do bojového útvaru, který proti nepříteli zaútočí.

I během útěku zůstávají mladá zvířata uvnitř stáda a pod maximální ochranou starších. Toto chování je zřejmě ochranou proti Ivům, poněvadž jiné šelmy mohou buvola těžko ohrozit.

Potrava

Především vodní a litorální rostliny, tráva a výhonky křovin na březích.

Rozmnožování

Není nikterak vázáno na roční období. Březost trvá 300-340 dní, narozené telátko má rezavě hnědou srst a bývá kojeno celých devět měsíců. Pohlavně dozrává ve dvou letech.