Vyza velká je největším zástupcem dnešních jeseterů. Na první pohled ji poznáme podle kratšího, jakoby sraženého rypce a rozměrných úst. Dorůstá délky přes čtyři metry a může vážit až tunu.
V roce 1922 byla v ústí Volhy u Astrachaně ulovena vyza těžká 1 230 kg a v roce 1827 se prý vyskytl dokonce kus vážící 1 500 kg. Domovem vyzy je Černé, Azovské, Kaspické a Jaderské moře. Dožívá se až sta let. Ve středověku to byl jeden z nejhojnějších rybích druhů táhnoucích povodím Dunaje. U nás byl poslední jedinec uloven v r. 1925 u Štúrova. Po dokončení přehrady v Železných vratech na hranici Rumunska a Jugoslávie se tah vyz velkých do horního toku Dunaje zastavil. Dnes jsou všude velké kusy vzácné. Tunová jikrnačka poskytla až sto kilo ceněných jiker. Průměrná hmotnost dnes lovených vyz je kolem 120 kg. Jiker je jen několik kg.
Vyza velká je na hřbetě tmavohnědá, na břiše bílá, mezi řadou bočních a břišních kostěných štítků je ostré barevné rozhráni. Je první jeseterovitou rybou táhnoucí do řek. Ve Volze se tře v první půli května, v Dunaji v dubnu. Výtěr probíhá v proudu, v hlubokých tůních na písčitém a štěrkovitém dně. V Dunaji byly dvě tažné formy, jarní a podzimní.
Vyzy dospívají v 11 až 16 letech, mladí jedincí asi do 25 cm délky se živí korýši a hmyzem, větší jsou draví, loví hlaváčovité, sleďovité a kaprovité ryby. Velké vyzy pohltí i mláďata kaspických tuleňů. Vyza se kříží s jinými jesetery, určit křížence je velmi obtížné. V povodí Amuru žije příbuzná kaluga (Huso dauricus), výlučné sladkovodní, dorůstající 4 m délky a hmotnosti 500 kg. Pro svou vzácnost byla zařazena do mezinárodní červené knihy.
Komentáře ke zvířeti