Ještěrkovec iberský

Znaky: Drobná ještěrka s malou hlavou, slabě shora zploštělým tělem a kýlovitými, velkými šupinami. Zbarvení těla je nejednotné, často však šedé, šedohnědé nebo žlutavé se světlým, do skvrn uspořádaným vzorkem s černavými příčnými skvrnkami. Nezřídka se vyskytují šedí nebo šedohnědí jedinci bez jakékoli jasné kresby. Spodní strana těla je bělavá, světle zelená nebo i červenavá. Ocas tohoto ještěrkovce je zřetelně kratší než ocas ještěrkovce alžírského. Celková délka je 140-150 mm.

Rozšíření: Pyrenejský poloostrov a jižní Francie.

Prostředí: Písčité slunné oblasti s nízkými křovinami, parky, silniční příkopy a křoviny. Žije hojně i v pobřežních oblastech písečných dun. V jižní Francii žije až do nadmořské výšky 850 m, ve Španělsku až do 1500 m.

Způsob života: Na výše uvedených biotopech jej nacházíme velmi často ve velkém množství. Je velice čilý, využívá jakéhokoli úkrytu, a proto jej často postřehneme až ve chvíli, kdy bleskurychle přebíhá otevřené prostranství. Samičky kladou 3-4 vajíčka do jamky v zemi, kterou si samy vyhrabávají. I tato ještěrka je schopna vyluzovat zvuky, jež můžeme zaslechnout, když ji ulovíme. Za horkého léta upadá do stavu strnulosti a prodělává – i když ne vždy – i období zimního klidu. Pronásledována prchá rychle a velice daleko, dovede se ale také obdivuhodně rychle zahrabat do sypkého písku a také se v něm pohybovat.

Potrava: Drobní brouci, ale i sarančata, pavouci a mravenci.

Všeobecně: Rod Psammodromus tvoří 4 druhy, z nichž 2 se vyskytují v Evropě. Zbarvením se obě pohlaví navzájem nijak neliší.

Mohlo by vás také zajímat

Ještěrkovec širokoocasý,  Ještěrkovec žlutohrdlý,  Freiberský kůň,  Čolek iberský,  Skokan iberský,  Ještěrkovec Fitzingerův,  Ještěrkovec španělský,  Ještěrkovec štíhlý,  Ještěrkovec Fitzingerův,  Ještěrkovec španělský