Pyskoun maloústý
Centrolabrus exoletus
Centrolabrus exoletus
Pyskoun maloústý
- Výskyt: Severovýchodní Atlantik, Severní moře
- Délka těla: 18 cm
- Potrava: Drobní živočichové dna
Pyskoun maloústý
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Podříše: Eumetazoa
- Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
- Pododdělení: Deuterostomia - druhoústí
- Kmen: Chordata - strunatci
- Podkmen: Vertebrata - obratlovci
- Infrakmen: Gnathostomata - čelistnatí
- Nadtřída: Osteichthyes - ryby kostnaté
- Třída: Actinopterygii - paprskoploutví
- Řád: Perciformes - ostnoploutví
- Čeleď: Labridae - pyskounovití
- Rod: Centrolabrus - pyskoun
Pyskoun maloústý
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C
Znaky: Dlouze oválné, ve stáří značně vysoké tělo s malou, krátkou hlavou a krátkým špičatým rypcem. Drobná ústa, dosahující asi do poloviny vzdálenosti mezi špičkou rypce a předním okrajem oka, se silnými, masitými rty. Čelisti s jednořadými komolými zuby jsou vysunovatelné. Na patře zuby nejsou, spodní požerákové kosti jsou srostlé ve žvýkací plochu. Okraj přední skřelové kosti je dole a vzadu zubatý. V postranní čáře, která se pod zadní částí hřbetní ploutev ohýbá směrem dolů, je 33-37 velkých cykloidních šupin. Dlouhá, nízká hřbetní ploutev má 18-20 tvrdých a 5-7 měkkých ploutevních paprsků. V ploutvi řitní je 4-6 (většinou 5) tvrdých a 6-8 měkkých paprsků.
Zbarvení: Hřbet je obvykle hnědočervený, boky žlutohnědé, břicho stříbřitě lesklé. V době tření mají samci na hřbetě a bocích modré opalizující skvrny a 2 svítivě modré proužky od oka ke koutkům úst.
Délka: Nejvýše 18 cm.
Rozšíření: Severovýchodní Atlantik od Grónska a Norska po Portugalsko. V jižní části Severního moře se nevyskytuje. (Blízce příbuzný druh C. trutta žije v pobřežních vodách, v blízkosti skalních útesů a vodního rostlinstva u Azor, Kanárských ostrovů a Madeiry.) Je obyvatelem oblastí s vodním rostlinstvem, většinou mezi skalisky, řasami a jinými vodními rostlinami pod přílivovým pásmem.
Způsob života: Ačkoli je místy hojný, je biologie tohoto pyskouna dosud málo známá. Tře se v letních měsících, jikry klade na vodní rostliny.
Potrava: Nejrůznější drobní vodní živočichové žijící na dně.
Příbuzný: Blízce příbuzný druh Acantholabrus palloni žije v příbřežních vodách (nad skalnatým a písčitým dnem v hloubce 60-250 m) od Norska po mys Lopez v západní Africe, v okolí Madeiry, Azor a Kanárských ostrovů a v západní části Středozemního moře.
Znaky: Je štíhlý, na přechodu mezi přední částí hřbetní ploutve s ostnitými paprsky a části zadní je černá skvrna.
Mohlo by vás také zajímat
Pyskoun skvrnitý, Pyskoun růžový, Pyskoun středomořský, Pyskoun proměnlivý, Pyskoun paví, Pyskoun pětiskvrnný, Pyskoun šedý, Pyskoun zobanitý, Pyskoun útesový, Pyskoun paví
