Pyskoun středomořský

Znaky: Dlouze oválné tělo s velkou hlavou a špičatým rypcem. Malá ústa s velmi silnými rty. Horní čelist poněkud přesahuje dolní a je vysunovatelná. Dva velké, komolé, směrem dopředu zahnuté zuby v každé čelisti (dole poněkud kratší). Patro je bez zubů, spodní požerákové kosti srostlé ve žvýkací plochu. Okraj přední skřelové kosti je ozubený. V postranní čáře, která probíhá souběžně s linií hřbetu, je 30-35 velkých cykloidních šupin. Jedna dlouhá nerozdělená hřbetní ploutev s 15-18 tvrdými a 9-11 měkkými ploutevními paprsky. V řitní ploutvi jsou 3 tvrdé a 8-12 měkkých paprsků.

Zbarvení: Samci jsou většinou červenohnědí (v době tření fialově červení s duhovými modrými skvrnami a pruhy), samice (a nepřeměnění samci) světle hnědé až světle masově zbarvené, vždy bez podélných pruhů. Vždy 2 nápadné skvrny, 1 na základně prsních ploutví a 1 na ocasním násadci nad postranní čárou (první z nich je u samců tmavomodrá se žlutým lemem, u samic tmavě hnědá).

Ochranné zbarvení: Drobné bílé zalomené příčné proužky. Pohlavní bradavka samců je černá, samic bílá.

Délka: Nejvýše 15 cm.

Rozšíření: Severovýchodní Atlantik od Portugalska po Maroko, Azory, Madeiru. Středozemní moře, Marmarské moře, Bospor. Při pobřeží, v blízkosti skalních útesů a mořských rostlin v hloubce 1-50 m (mladé ryby na mělčinách, v zimě a s přibývajícím věkem se stěhují do hlubší vody).

Způsob života: Hojný druh, o jehož životě víme dosud jen málo. Setkáváme se s ním, když vyhledává potravu, většinou ale s jinými druhy rodu Symphodus. Tře se v květnu a v červnu. Samec staví hnízdo z kousků rostlin a „plive" na ně písek. Velmi pečlivě se o jikry stará, ale nepřihání k nim ploutvemi čerstvou vodu.

Potrava: Drobní živočichové dna.

Mohlo by vás také zajímat

Štír středomořský,  Tuleň středomořský,  Pyskoun skvrnitý,  Pyskoun růžový,  Pyskoun proměnlivý,  Pyskoun paví,  Pyskoun pětiskvrnný,  Pyskoun šedý,  Pyskoun zobanitý,  Pyskoun maloústý