Kněžík duhový

Znaky: Dlouhé, nízké tělo s dlouhým, špičatým rypcem. Drobná ústa s širokými masitými rty. Čelisti jsou vysunovatelné, na každé z nich je 1-2 řady drobných špičatých zubů, z nichž přední jsou zahnuté mírně dopředu. Na patře zuby nejsou, spodní požerákové kosti jsou srostlé ve žvýkací plošku. Okraj přední skřelové kosti je hladký. V postranní čáře, která v zadní části ostře klesá, je 73-80 velmi malých cykloidních šupin. Na lících šupiny nejsou. V dlouhé, po celé délce zhruba stejně vysoké hřbetní ploutvi je 9 tvrdých a 12 měkkých paprsků. První 3 jsou u samců delší. V dlouhé řitní ploutvi jsou 3 tvrdé a 11-12 měkkých paprsků.

Zbarvení: Dospělí samci mají na začátku hřbetní ploutve černou a oranžovou skvrnu, oranžový klikatý pás na bocích a černou klínovitou skvrnu za prsními ploutvemi. Samice a mladé ryby mají na okraji skřelí modrou skvrnu a světlý podélný pás od špičky rypce až k ocasní ploutvi. Kromě toho nacházíme často i přechodné formy ve zbarvení těla, tzv. intermediární fáze proměny pohlaví ze samic na samce.

Délka: Samice až 18 cm, samci až 25 cm.

Rozšíření: Severovýchodní Atlantik od západoafrického pobřeží, Kanárských ostrovů, Madeiry a Azor až po Biskajský záliv. Jako vzácný host se objevuje i na sever od kanálu La Manche, výjimečně až u jižní Skandinávie. Středozemní moře a jižní část Černého moře. Zdržuje se v blízkosti skal porostlých řasami a nad vodním rostlinstvem v hloubce 1-120 m.

Způsob života: Obvykle čile v malých skupinách sem tam plavající pyskouni, vyhledávající vytrvale potravu při pobřeží. Při soumraku se zahrabávají pomocí mocných úderů ocasu do písčitého dna, aby zde přečkali noc. Třou se během časných letních měsíců. Jejich jikry obsahují olejovou krůpěj, která umožňuje vzplývání ve vodě. Vývoj jiker trvá 1-2 dny.

Potrava: drobní korýši a měkkýši.

Mohlo by vás také zajímat

Hroznýšovec duhový, subsp. cenchria,  Hroznýšovec duhový, subsp. maurus,  Batolec duhový,  Pstruh duhový