Střevlice řecká
Phoxinellus stymphalicus
Střevlice řecká
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Podříše: Eumetazoa
- Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
- Pododdělení: Deuterostomia - druhoústí
- Kmen: Chordata - strunatci
- Podkmen: Vertebrata - obratlovci
- Infrakmen: Gnathostomata - čelistnatí
- Nadtřída: Osteichthyes - ryby kostnaté
- Třída: Actinopterygii - paprskoploutví
- Řád: Cypriniformes - máloostní
- Čeleď: Cyprinidae - kaprovití
- Rod: Pelasgus - slunka
Střevlice řecká
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C
Znaky: Podlouhlé, ze stran silně zploštělé tělo s tupým rypcem a poněkud šikmo nahoru položenými koncovými ústy. Postranní čára je vyvinuta neúplně a je v ní pouze 2-13 prvních šupin. Ostatními znaky jako je ošupení a stavba těla se tento druh podobá slunce obecné, s níž byl dříve řazen do jednoho rodu. Prsní ploutve se 13-17, břišní ploutve s 8-9, řitní ploutev s 9-11, ocasní ploutev s 19 paprsky. Požerákové zuby jednořadé v uspořádání 5-5.
Zbarvení: Hřbetní strana tmavá, olivově zelená až hnědavá, boky světle stříbrné s modravě až zelenavě kovovým leskem, břicho bílé až žlutavé s červeným nádechem.
Délka: 8-10 cm, maximálně 12 cm.
Rozšíření: V jezeře Stymphalia na poloostrově Peloponés, z dalších lokalit jsou popsány poddruhy Ph.st.marathonicus (střední Řecko, Attika), Ph. st. minutus (jezero Ochrid, Makedonie), Ph. st. montenegrinus (Montenegro, jižní Jugoslávie), Ph. st. thesproticus (západní Řecko). Příbuzný druh Phoxinellus pleurobipunctatus žije ve vodách Epiru v západním Řecku a na ostrově Korfu. Ze středomořské oblasti jsou známy druhy Phoxinellus zeregi (Sýrie a Izrael) a Phoxinellus fahirae (jižní Turecko).
Způsob života: O biologii této ryby není prakticky nic známo. Žije v hejnech a předpokládá se, že se živí drobnými živočichy, hlavně malými korýši, hmyzem a jeho larvami.
Mohlo by vás také zajímat
Bojovnice turecká - Hint horoz, Turecká kočka van, Střevlíček obecný, Turecká angora, Mertensiela turecká, Ještěrka řecká, Zmije turecká, Střevlice dalmatská, Střevlice dubrovnická