Vranka čtyřrohá

Znaky: Podlouhlé, v přední části rozšířené tělo s širokou, zploštělou hlavou. Široká ústa koncového postavení. Na horní části rypce 2 malé trny, na horní části hlavy 4 kostěné výrůstky houbovitého tvaru. Na hlavní skřelové kosti 2 trny, na přední skřelové kosti 4 trny (hořejší trn je nejdelší). Žaberní otvor je široký, žaberní blána v oblasti můstku není srostlá. Šupiny chybí, mezi postranní čárou a hřbetem jedna nebo více řad kostěných destiček. Dvě oddělené hřbetní ploutve, v první z nich je 7-9 tvrdých ostnitých paprsků, druhá je tvořena 13-16 vysokými nitkovitými měkkými paprsky. V řitní ploutvi 13-17 měkkých paprsků. Prsní ploutve jsou velké, vějířovité, spodní paprsky jsou zesílené a přesahují ploutevní lem. Břišní ploutve jsou posunuté na hrdlo, vnitřní paprsky jsou jen o málo větší než vnější. Ocasní ploutev je zaoblená, plynový měchýř chybí.

Zbarvení: Hřbet tmavě hnědý, boky žluté, břicho bílé. Kostěné růžky na hlavě šedožluté.

Délka: Sladkovodní populace 10-25 cm, mořské až 60 cm (Beringova úžina).

Rozšíření: Pobřežní vody moří severní Euroasie. Jako relikt ledových dob žije tento druh v studených hlubokých jezerech, vzácně i v ústích řek. V Evropě obývá Baltské mole, Bílé moře. Ze švédské jezerní plošiny je známo několik poddruhů.

Způsob života: Druh obývající mělké vody, zdržuje se u dna. Jikry klade samice v chomáčích, snůšku samec hlídá. Potěr se líhne přibližně za 5 týdnů.

Potrava: Červi, drobní koryši, malé ryby.

Zajímavosti: Pro nevšední vzhled je v mnoha jazycích nazýván mořským štírem.

Mohlo by vás také zajímat

Vranka obecná,  Antilopa čtyřrohá,  Vranka mořská,  Vranka buvolí,  Vranka norská,  Vranka pruhoploutvá,  Vranka malá