Sněžnice lesklá
Boreus westwoodi
Boreus westwoodi
Sněžnice lesklá
- Výskyt: Celá Evropa
- Velikost: 0,3-0,4 cm
- Potrava: Mrtvý hmyz
Sněžnice lesklá
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Podříše: Eumetazoa
- Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
- Pododělení: Protostomia - prvoústí
- Kmen: Arthropoda - členovci
- Podkmen: Hexapoda - šestinozí
- Třída: Insecta - hmyz
- Řád: Mecoptera - srpice
- Čeleď: Boreidae - sněžnicovití
- Rod: Boreus - sněžnice
Sněžnice lesklá
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C
Znaky: Délka těla 0,3-0,4 cm. Drobný, hnědě zbarvený a kovově lesklý hmyz velmi dobře přizpůsobený životu v extrémních klimatických podmínkách. Žije pouze na severní polokouli. Křídla samců jsou zakrnělá a tvoří jen srpovité pahýlky, samičky jsou úplně bezkřídlé, na konci těla mají dlouhé kladélko. Nohy jsou tenké a dlouhé, zejména poslední pár umožňující také skákání. Skoky jsou jen krátké a jakoby váhavé. V německy mluvících zemích dostaly proto sněžnice jméno „sněžné blechy". Patří do zvláštní čeledi sněžnicovitých (Boreidae), zastoupené u nás jen dvěma z celkového počtu asi 25 známých druhů.
Stanoviště: Sněžnice jsou zimní a sněžný hmyz. V horách je nalézáme na ledovcích a sněžných polích, v nížinách v zimě na sněhu a ledu. Vyskytují se téměř všude, žijí v mechu, u paty stromů a nejčastěji je spatříme, když po delším sněžení nastane mírná obleva.
Rozšíření: Celá Evropa.
Výskyt: Dosti hojný.
Biologie: První sněžnice se objevují pozdě na podzim a žijí až šest měsíců. K páření dochází krátce po vylíhnutí. Samec se nejprve chvíli dotýká svými dlouhými tykadly po celém těle, pak náhle uchopí samičku klíšťkami na konci zadečku a přidržuje ji i pahýly křídel. Při kopulaci tak prakticky sedí na hřbetě a pevné spojení trvá až několik dní. Vajíčka klade jednotlivě nehluboko pod povrch půdy, kde přezimují. Na jaře se líhnou larvy, které mají pouze tři páry hrudních nohou a na zadečku nemají panožky. Žijí od jara do podzimu a dorůstají délky asi 0,7 cm. Dorostlé larvy v půdě přezimují a teprve koncem léta následujícího roku se kuklí. Kukla je uložena těsně pod povrchem půdy v malé komůrce, kterou larva připravila a jejíž stěny opředla hedvábným předivem vylučovaným ze snovacích žláz, jež vyúsťují na spodním pysku.
Potrava: Sněžnice vyhledávají na sněhu a ledu mrtvý hmyz, loví pravděpodobně i živé chvostoskoky, žerou však i mech a patrně i jiné rostliny. Je u nich známo i částečné mimotělní trávení. Na potravu vypouštějí sliny, které ji v krátké době rozloží. Vzniklou kašovitou hmotu pak konzumují. Larvy se živí mechy a snad i kořínky rostlin.
Mohlo by vás také zajímat
Saranče lesklá, Motýlice lesklá, Sněžnice matná, Plotice lesklá dunajská, Ouklej lesklá