Pakomár kouřový
Chironomus plumosus
Chironomus plumosus
Pakomár kouřový
- Výskyt: Evropa, Asie a severní Afrika
- Velikost: 1 cm
Pakomár kouřový
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Podříše: Eumetazoa
- Oddělení: Bilateria - dvoustranně souměrní
- Pododělení: Protostomia - prvoústí
- Kmen: Arthropoda - členovci
- Podkmen: Hexapoda - šestinozí
- Třída: Insecta - hmyz
- Podtřída: Pterygota - křídlatí
- Infratřída: Neoptera - novokřídlí
- Řád: Diptera - dvoukřídlí
- Čeleď: Chironomidae - pakomárovití
- Rod: Chironomus - pakomár
- Podrod: Chironomus
Pakomár kouřový
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C
Znaky: Délkou těla kolem 1 cm patří k největším našim pakomárům. Čeleď pakomárovitých (Chironomidae) je u nás zastoupena více než 165 druhy, ve střední Evropě je známo přes 1000 druhů. Jde o nejpočetnější čeleď dvoukřídlých. Pakomáři mají silně vyklenutou hřbetní stranu hrudi. Sameček má na hlavě dlouhá, silně zpeřená tykadla, zadeček obvykle značně přesahuje délku křídel, samička má tykadla jednoduchá. Bodavý sosák není vyvinutý, naopak ústní ústrojí pakomárů je zakrnělé, imaga většinou nepřijímají potravu.
Stanoviště: Stojaté a pomalu tekoucí, často silně znečištěné vody a vlhká pobřežní zóna.
Rozšíření: Evropa, Asie a severní Afrika.
Výskyt: Ve vodách s dostatkem potravy jsou velmi hojní, často je výskyt masový.
Biologie: Za teplých letních dnů vytvářejí samci před západem slunce nad vodní hladinou často obrovské svatební roje. Do nich vletují jednotlivé samičky a ještě za letu nebo po usednutí na okolní vegetaci dochází k páření. Krátce nato klade samička vajíčka na vodní hladinu. Vajíčka jsou v rosolovité hmotě, která vlhkem nabobtná. Larvy žijí na dně v úzké trubičce, kterou si stavějí z bahna. Jsou červovité s dobře vyvinutou hlavou a panožkami na předohrudi a na posledním zadečkovém článku.
Larva se nazývá patentka a používá se jako potrava akvarijních ryb, pro tyto účely lze pakomáry chovat uměle. Chovný substrát se připraví rozmícháním jílu s přídavkem 1 % droždí s vodou na zcela tekutou směs, která se rozlije do plastových misek s rovným dnem. Vrstva tekutého jílu by měla být 1 – 2 cm, samovolným sednutím jílových částic vznikne vodní sloupec, optimální je vrstva čiré vody 1 až 2 mm, větší vrstva ztěžuje prokysličování. Do připravených misek vykladou dospělé samičky vajíčka. Larvy se líhnou po několika dnech, po 10 až 12 dnech je třeba je přikrmit práškovým droždím s přídavkem moučky z granulí pro psy v množství 30 g/m2. Při teplotě 20 °C a dostatku potravy (5 – 6 mg na larvu) trvá vývoj larev 14 až 16 dní. Na 1 m2 misek může žít 100 000 až 120 000 larev, 1 g dospělých pakomárů obsahuje 18 000 jedinců.