Stínka obecná
Porcellio scaber
Stínka obecná
Porcellio scaber
Stínka obecná patří k nejznámějším suchozemským korýšům zahrad a okolí domů. Pod odklopeným kusem kůry ji často najdeme spolu s dalšími rozkladači rostlinných zbytků. Přestože se lidově podobným živočichům říká prasátka, ne všechny mají stejnou obrannou strategii.
Vzhled a rozlišení
Dospělci měří zpravidla 12–18 mm. Tělo bývá břidlicově šedé, ale vyskytují se i skvrnité a světlejší formy. Důležitý je drsný, výrazně zrnitý povrch hřbetu. Tykadlový bičík má dva články. Na rozdíl od svinky obecné se stínka obecná nesvine do uzavřené kuličky; před vyrušením uniká do štěrbiny. Barevná kresba sama o sobě neurčuje druh, protože je značně proměnlivá.
Rozšíření a prostředí
Z evropské oblasti se činností člověka rozšířila téměř po celém světě. U nás obývá zahrady, komposty, okolí staveb i méně narušená stanoviště. Přes den ji objevíme hlavně pod kameny, mrtvým dřevem nebo kůrou. Ve srovnání se stínkou zední snáší sušší stanoviště, stále však potřebuje dostupný vlhký úkryt. Dokáže také lézt po zdech a kmenech.
Potrava a rozmnožování
Živí se především odumřelými rostlinnými zbytky. Samice nosí vajíčka a raná mláďata v břišním vaku. Mláďata po opuštění vaku žijí v substrátu a postupně rostou svlékáním.
Chov a péče
Vhodná je větraná nádoba s několika centimetry výživné zeminy, vrstvou tlejícího listí, trouchnivým dřevem a plochými kusy kůry. Jednu část udržujeme mírně vlhkou, druhou sušší. Trvale promočené dno a stojatý vzduch jsou nevhodné. Chovatelský podklad pro oranžovou formu uvádí 18–23 °C; jde o používané podmínky, nikoli o teplotní hranice druhu. Listí a dřevo mají být hlavní potravou, doplňky podáváme střídmě a nabízíme zdroj vápníku. Při údržbě měníme jen část obydleného substrátu, abychom neodstranili drobná mláďata.
Názvosloví
Ve starší literatuře lze narazit například na jména Porcellio asper a Oniscus granulatus, vedená jako synonyma tohoto druhu. Barevné chovné formy nepředstavují samostatné biologické druhy.
Regionální hodnocení
BMIG uvádí pro Velkou Británii kategorii málo dotčený (Least Concern). Toto regionální hodnocení nelze zaměňovat s celosvětovým stavem druhu.
Názvy ve světě
Stínka obecná
Latinsky: Porcellio scaber, Anglicky: Common rough woodlouse; rough sowbug, Německy: Kellerassel; Raue Kellerassel, Dánsky: Grå bænkebider, Nizozemsky: Ruwe pissebed, Finsky: Kyhmysiira, Švédsky: Källargråsugga, Japonsky: ワラジムシ
Mohlo by vás také zajímat
Amejva obecná, Bavlnice obecná, Blecha obecná, Bodule obecná, Bruslařka obecná, Bzučivka obecná, Červenka obecná, Čírka obecná, Dlouhoretka obecná, Jepice obecná
Použitá literatura (2)
- Orsavová, J.; Tuf, I. H. (2018): Suchozemští stejnonožci: atlas rozšíření v České republice a bibliografie 1840–2018. Acta Carpathica Occidentalis, Supplementum 1: 3–123.
- Schmalfuss, H. (2003): World catalog of terrestrial isopods (Isopoda: Oniscidea). Stuttgarter Beiträge zur Naturkunde, Serie A 654: 1–341; použita revidovaná online verze.
Zdroje (3)
Stínka obecná Základní informace
- Výskyt: Kosmopolitní
- Prostředí: Zahrady, lesní okraje, komposty, budovy
- Délka těla: 12–18 mm
- Potrava: Tlející rostlinné zbytky
- Rozmnožování: Vývoj v břišním vaku samice
- Povrch těla: Výrazně zrnitý
- Obrana: Útěk do úkrytu, nesvinuje se do koule
- Teplota chovu: 18–23 °C (podle chovatelského podkladu)
Kam se řadí Stínka obecná
Taxonomie
- Říše: Animalia – živočichové
- Kmen: Arthropoda – členovci
- Podkmen: Crustacea – korýši
- Třída: Malacostraca – rakovci
- Řád: Isopoda – stejnonožci
- Podřád: Oniscidea – suchozemští stejnonožci
- Čeleď: Porcellionidae – stínkovití
- Rod: Porcellio
- Druh: Porcellio scaber
Kde žije Stínka obecná
Svět
- Rozšíření: Evropa, Afrika, Asie, obě Ameriky, Austrálie
- Původ: Původem evropský druh, široce zavlečený
- Prostředí: Zahrady, lesní okraje, komposty, budovy
- Úkryty: Pod kameny, kůrou a mrtvým dřevem