Strašilka ostruhatá

Strašilka ostruhatá je robustní nelétavý hmyz pocházející z Nové Guineje. Na rozdíl od štíhlých pakobylek má zavalité, silně sklerotizované tělo a mohutné končetiny. Dospělé samice mohou měřit až patnáct centimetrů, samci bývají menší, ale nesou výrazné trny na zadních nohách. Ty využívají při obraně: při vyrušení zvednou zadeček, rozevřou nohy a mohou jimi prudce sevřít útočníka. Není proto vhodné zvíře zbytečně brát do rukou. Ve dne se často skrývá, zatímco po setmění vychází za potravou a pohybuje se po větvích i po zemi.

Výskyt

V přírodě žije strašilka ostruhatá v tropických lesích Nové Guineje a okolních ostrovních oblastech. Vyhledává vlhčí stanoviště s hustou vegetací, spadaným listím a úkryty pod kůrou nebo mezi kořeny. Její tmavé hnědé až téměř černé zbarvení dobře splývá se stinným podrostem. Zatímco řada jiných strašilek napodobuje tenké větvičky, tento druh spoléhá spíše na robustní stavbu těla, noční aktivitu a úkryty. V přírodě se může více jedinců zdržovat na vhodných místech pohromadě, což umožňuje také chov menších skupin v prostorném teráriu.

Terárium

Pro chov je vhodné dobře větrané terárium s dostatkem podlahové plochy, silnějšími větvemi a několika bezpečnými úkryty. Dospělci jsou těžcí a potřebují stabilní opory, nikoli pouze tenké větvičky. Substrát může tvořit směs zeminy a listového opadu, která udržuje přiměřenou vlhkost, ale nesmí se měnit v mokré bahno. Běžně se používají teploty kolem 22 až 26 °C a vyšší vzdušná vlhkost při současném dobrém větrání. Při nedostatečné cirkulaci vzduchu hrozí plísně a zhoršení stavu vajíček. Terárium je třeba pravidelně čistit a kontrolovat, zda se ve skrytých částech nehromadí zbytky potravy.

Krmení

Strašilka ostruhatá se živí listy rostlin. V českých chovech se často používá ostružiník, jehož listy jsou dostupné i v chladnější části roku. Přijímat může také listy maliníku, růží a dalších vhodných dřevin. Každou novou rostlinu je vhodné nejprve ověřit v chovatelské praxi a nepodávat listy z míst ošetřených pesticidy nebo znečištěných provozem. Čerstvé větve se umisťují do nádoby s vodou, která musí být zabezpečená proti pádu nebo utonutí mladých nymf. Při výměně krmiva je třeba prohlédnout staré větve, aby na nich nezůstala skrytá zvířata.

Rozmnožování a vývoj

Samice klade poměrně velká vajíčka do vhodného vlhkého substrátu pomocí krátkého kladélka. Vývoj vajíček může trvat řadu měsíců a jeho délka závisí na teplotě a vlhkosti. Nymfy se po vylíhnutí podobají malým dospělcům a během růstu se opakovaně svlékají. Potřebují dostatek prostoru, stabilní podklad a čerstvé krmné rostliny. Při skupinovém chovu je nutné sledovat hustotu osazení, protože příliš mnoho jedinců zvyšuje riziko poranění při svlékání. Samci mohou být při vyrušení obranně agresivní, takže manipulace s nimi vyžaduje opatrnost. Vajíčka ani přebytečná zvířata se nesmějí vypouštět do české přírody.