Dikobraz palawanský

Hystrix pumila

Dikobraz palawanský

Hystrix pumila

Dikobraz palawanský (Hystrix pumila), někdy označovaný také jako dikobraz filipínský, je středně velký hlodavec z ostrovní části jihovýchodní Asie. Ve srovnání s mohutnými africkými dikobrazy má kompaktnější postavu, kratší hlavu a méně nápadný hřeben ostnů. Tělo kryje tmavá srst prostoupená tvrdými obrannými ostny. Dospělci měří přibližně 45–67 centimetrů bez ocasu a váží několik kilogramů. Zavalitý vzhled může klamat: jde o pohyblivé noční zvíře, které dokáže pronikat hustým porostem a využívat podzemní úkryty.

Ostrovní domovina

Jde o endemita filipínské palawanské oblasti. Přirozeně žije na ostrově Palawan a některých blízkých ostrovech, zejména Busuanga; údaje o dalších ostrůvcích se v jednotlivých přehledech liší. Jeho prostředím jsou nížinné tropické lesy, druhotné porosty, křoviny a místy mozaika zemědělsky využívaných ploch. Zdržuje se převážně na zemi. Hustý les mu poskytuje kryt, ale za potravou může vycházet i na otevřenější místa. Přítomnost v člověkem změněné krajině neznamená, že by dlouhodobě snášel rozsáhlé odlesnění.

Noční život

Dikobraz palawanský tráví světlou část dne ukrytý ve skalních štěrbinách, dutinách nebo norách. Za šera a v noci prochází známé stezky a vyhledává potravu čichem. Může využívat i společné úkryty; počet zvířat v jedné noře však není důkazem stálého sociálního svazku všech obyvatel. O způsobu komunikace tohoto konkrétního ostrovního druhu je méně poznatků než o běžně chovaných velkých dikobrazech. Při ohrožení se může naježit, natočit zadní část těla k protivníkovi a varovat zvuky. Ostny nevystřeluje na dálku: při kontaktu se mohou uvolnit a zabodnout.

Potrava

Jídelníček tvoří hlavně rostlinná hmota: listy, plody, kořeny, hlízy a další dostupné části rostlin. Zuby jsou uzpůsobeny hlodání a zpracování tužší potravy. V přírodě se nabídka potravy mění podle sezony a dostupnosti plodů. Při péči v odborných chovech je proto důležitá vláknina, vhodné druhy zeleniny, listí a větví k okusování. Samotné sladké ovoce nemůže tvořit hlavní krmnou dávku. Zvíře potřebuje také možnost přirozeného hledání potravy, jinak se zvyšuje riziko nudy a stereotypního chování.

Rozmnožování

Samice rodí po březosti trvající přibližně sto dní obvykle jedno až dvě mláďata. Mladí dikobrazi přicházejí na svět s měkkými ostny, které postupně tuhnou. V prvních týdnech je pro ně zásadní mateřské mléko, teplo a bezpečný úkryt. O sezonním průběhu rozmnožování v přírodních populacích nejsou tak podrobné údaje jako o některých kontinentálních příbuzných. Nelze proto bez dalšího přenášet přesné reprodukční intervaly jiných druhů na palawanského dikobraza.

Ohrožení a chov

Druh je celosvětově hodnocen jako zranitelný. Ohrožuje jej úbytek lesů, lov a odchyt, přičemž malý ostrovní areál omezuje možnost obnovy z jiných oblastí. V České republice se s ním lze setkat především v zoologických zařízeních. Pro běžný domácí chov se nehodí: potřebuje odolné prostorné zařízení, bezpečné úkryty, vhodný substrát a promyšlenou ochranu chovatele před ostny. V odborné péči se sleduje stav zubů, hmotnost, kvalita trusu i přirozená noční aktivita. Zachování lesních biotopů v místě původu má pro budoucnost dikobraza palawanského zásadní význam.

Názvy ve světě