Rosnička včelí

Rosnička včelí (Trachycephalus resinifictrix) je statná jihoamerická stromová žába, která většinu života tráví vysoko nad zemí. Na rozdíl od drobných evropských rosniček má širokou hlavu, mohutné tělo a nápadně velké přísavné terčíky na prstech. Český název se vztahuje k jejímu charakteristickému zbarvení. V chovu je známá také jako amazonská mléčná žába; toto označení připomíná bělavý obranný sekret, který dokáže při silném stresu vylučovat kůží.

Vzhled

Dospělí samci měří přibližně 6,5–7,7 cm od čenichu ke kloace, samice bývají větší, obvykle kolem 8,6–10 cm. Na světle šedém, modrošedém až nazelenalém podkladu vynikají široké tmavohnědé pruhy a skvrny. Barva a kontrast kresby se mění s věkem i okolními podmínkami; mladé žabky mívají vzor výraznější. Povrch kůže je místy hrbolkatý. Nápadné jsou zlatavé oči s tmavou kresbou kolem zornice. Silné končetiny a rozšířené konce prstů pomáhají bezpečně lézt po kůře, listech i hladších podkladech. Při určování je důležité nespoléhat pouze na barvu, protože podobně vypadají i další druhy rodu Trachycephalus.

Život v korunách

Původní výskyt rosničky včelí je doložen především v severovýchodní části Amazonie a v oblasti Guyan. Obývá vlhké nížinné pralesy včetně lesů, které bývají pravidelně zaplavovány. Přes den se ukrývá v dutinách stromů, mezi listy nebo na krytých větvích; k aktivitě vychází hlavně za soumraku a v noci. Důležitým prvkem prostředí jsou dutiny, v nichž se udržuje dešťová voda. Nejsou to jen úkryty: mohou sloužit také jako místa pro vývoj pulců. Žába proto nepotřebuje život na zemi ani trvalý pobyt v otevřeném jezírku, nýbrž členitý prostor s oporami a přístupem k čisté vodě.

Potrava a obrana

Rosnička včelí loví především hmyz a další vhodně velké bezobratlé. Kořist vyhledává při nočním pohybu po větvích a zmocňuje se jí rychlým výpadem. V porovnání s menšími rosničkami zvládne poměrně mohutná sousta, přesto není správné podávat hmyz větší, než dokáže bezpečně spolknout. Při ohrožení může vypouštět lepkavý světlý kožní sekret, který odrazuje predátory. Nejde o neškodnou tekutinu určenou k manipulaci: může dráždit sliznice. Časté braní do rukou zvíře stresuje a může navíc poškodit citlivou žabí pokožku.

Rozmnožování

Rozmnožování v přírodě souvisí s obdobím dešťů. Samci se ozývají hlubokým, výrazným hlasem často z vodou naplněných stromových dutin. Samice klade vajíčka do vody, kde dochází k vnějšímu oplození; počet může dosahovat řádově stovek až tisíců. Pulci se líhnou poměrně brzy a v omezeném vodním prostoru se živí dostupnou organickou potravou, někdy i neoplozenými vajíčky. Proměna v malé žabky při vhodných podmínkách trvá přibližně šest až deset týdnů. Právě čerstvě metamorfovaná mláďata jsou choulostivější než dospělí jedinci, zejména na hygienu vody, nedostatek potravy a nevhodnou vlhkost.

Terárium

Pro chov rosničky včelí v České republice je zásadní prostorné vysoké a dobře větrané terárium. Pro dospělý pár je rozumným výchozím řešením zařízení přibližně 60 × 60 × 90 cm nebo větší; potřebný prostor se musí posoudit podle velikosti a snášenlivosti zvířat. Robustní vodorovné i šikmé větve, korkové úkryty a husté živé rostliny umožní žábám volit bezpečné místo k odpočinku. Vše musí být pevně ukotveno. Dno může tvořit vlhkost držící substrát s drenáží, ale nemá zůstávat trvale podmáčené. Vhodná je dostatečně velká, snadno čistitelná nádoba s vodou a bezpečným výstupem.

Jako orientační teplotní režim lze použít přibližně 24–28 °C ve dne a pokles na 20–24 °C v noci, vždy s možností ústupu do chladnějšího místa. Vlhkost nemá být neměnná: přechodné zvýšení po rosení se střídá s obdobím, kdy povrchy osychají a proudí čerstvý vzduch. Přibližně 60–80 % relativní vlhkosti mezi roseními může být dobrým východiskem, rozhodující je však skutečný stav prostředí i zvířat. Tepelné zdroje musí být jištěné termostatem a nepřístupné přímému dotyku. U osvětlení se hodí pravidelný denní rytmus, případně šetrně nastavená nízká úroveň UVB s možností úplného stínu.

Krmení a zdraví

V lidské péči se podávají vhodně velcí cvrčci, švábi a další krmní bezobratlí z bezpečného chovu. Pestré krmení se doplňuje vhodnými minerály a vitaminy podle věku, druhu osvětlení a skladby potravy. Dospělé žáby je třeba nepřekrmovat; dobrá chuť k jídlu sama o sobě neznamená, že potřebují další dávku. U mladých jedinců je naopak nutné pravidelně kontrolovat, zda přijímají přiměřeně malou kořist. Vodu je vhodné měnit denně a používat takovou, která neobsahuje škodlivé zbytky dezinfekce. Při netypickém chování, změnách kůže či dlouhodobém nechutenství je namístě veterinář se zkušeností s obojživelníky. Přednost mají odchovaná zvířata se známým původem před jedinci odchycenými ve volné přírodě.

Ochrana

Rosnička včelí je v současném hodnocení vedena mezi málo dotčenými druhy, avšak ztráta tropických lesů a změny jejich vodního režimu mohou lokální populace poškozovat. Pro českého chovatele je podstatné pamatovat na to, že jde o exotického obojživelníka závislého na stabilním mikroklimatu; nemůže být chován venku celoročně ani vypouštěn do přírody.