Plameňák karibský

Plameňák karibský (Phoenicopterus ruber) je velký brodivý pták s dlouhým krkem, vysokýma nohama a mimořádně nápadným růžově červeným opeřením. V angličtině se označuje jako American flamingo. Dospělí ptáci jsou sytěji vybarvení než většina ostatních druhů plameňáků, zatímco mláďata mají šedavé prachové peří. Barva není neměnnou vlastností jednotlivce: vzniká ukládáním karotenoidních pigmentů získávaných z potravy. Při nedostatku vhodných pigmentů v krmení může opeření v lidské péči postupně blednout. Zbarvení křídel doplňují černé letky, nejlépe viditelné za letu.

Výskyt

Původním domovem plameňáka karibského jsou pobřežní mokřady tropické Ameriky. Významné populace žijí na Bahamách, Kubě, Hispaniola, pobřeží poloostrova Yucatán, v severní části Jižní Ameriky a na Galapágách. Využívá mělké slané a brakické laguny, slaniska, bahnité mělčiny a některá vnitrozemská jezera. S výkyvy hladiny, slanosti a množství potravy se může přesouvat mezi jednotlivými lokalitami. Pro hnízdění potřebuje klidná místa s měkkým bahnem, zpravidla ve větších koloniích. V České republice není původním volně žijícím ptákem; případné pozorování v chovu nelze zaměňovat s přirozeným rozšířením.

Filtrace potravy

Výrazně zahnutý zobák pracuje jako velmi účinný filtr. Plameňák sklání hlavu k hladině nebo přímo do mělké vody, nabírá vodu s bahnem a pohyby mohutného jazyka ji protlačuje mezi lamelami na okrajích zobáku. Zachytává tím drobné korýše, larvy hmyzu, měkkýše, řasy a další vodní organismy. Dlouhé nohy umožňují procházet hlubšími mělčinami, než zvládnou mnozí menší vodní ptáci. Při hledání potravy může nohama jemně rozvířit sediment. Vyhledávání vhodných potravních míst je důležitou součástí celodenního režimu, který nelze nahradit pouhým podáním krmiva do misky.

Koloniální život

Plameňáci jsou výrazně společenští a shromažďují se do hejn, která mohou čítat stovky až tisíce jedinců. Pohyb skupiny doprovází volání a synchronizované předvádění, zejména v období před rozmnožováním. Ptáci natahují krky, otáčejí hlavy, rozevírají křídla a současně předvádějí barevné plochy opeření. Vytváření a udržování sociálních vazeb je součástí jejich přirozeného chování. Jednotlivé páry se při hnízdění potřebují pohybovat v prostředí, kde mají dostatek místa a neruší je trvalý přístup lidí nebo jiných zvířat.

Hnízdění

Hnízdem je nízký až několik desítek centimetrů vysoký kužel z bahna, na jehož vrcholu se nachází mělká prohlubeň. Samice zpravidla snáší jediné bílé vejce; oba rodiče se střídají při jeho zahřívání. Inkubace trvá přibližně čtyři týdny. Mládě se líhne v šedém prachovém peří a je zpočátku plně závislé na krmení rodiči. Ti produkují výživný sekret označovaný jako voletečné mléko, kterým mládě živí, než dokáže postupně samo filtrovat potravu. Mladí plameňáci se shromažďují v početných skupinách, v nichž rodiče své potomky rozeznávají mimo jiné podle hlasu. Typické dospělé zbarvení se vyvíjí až během dalších let.

Péče v chovu

Plameňák karibský není druhem pro běžnou domácí voliéru. Vyžaduje rozsáhlý venkovní prostor s mělkým vodním prostředím, klidné skupinové zázemí a možnost bezpečného pohybu i odpočinku. Pro české klima je nutné zohlednit zimní mrazy, namrzání vodních ploch a vhodné temperované zázemí. Velký význam má výživa s dostatečným obsahem potřebných živin a pigmentů, hygiena vody i substrátu a omezení stresu v sociální skupině. Dlouhodobý chov jednotlivce bez možnosti přirozené interakce s dalšími plameňáky neodpovídá sociálním potřebám druhu. Protože jde o specializovaného vodního ptáka, rozhodující je komplexní péče a odborné řízení celého chovu, nikoli jednotlivý rozměr výběhu.