Potemník brazilský

Potemník brazilský (Zophobas atratus) je velký tmavě zbarvený brouk z čeledi potemníkovitých, jehož larvy se v českých chovech používají jako krmný hmyz. V obchodě a v části zoologické literatury se stále běžně objevuje pod názvem Zophobas morio. Obě jména jsou dnes považována za označení téhož druhu, přičemž starší jméno Zophobas atratus má podle pravidel zoologického názvosloví přednost. Záměna názvů je důležitá při hledání informací o chovu i při ověřování odborných studií. Larva se v angličtině nazývá superworm a svým tvarem připomíná zvětšeného moučného červa, avšak jde o jiného brouka s odlišným vývojem.

Výskyt a vzhled

Původní areál druhu leží v tropických oblastech Střední a Jižní Ameriky. V přírodě se larvy vyvíjejí v prostředí s organickými zbytky, pod rozkládajícím se rostlinným materiálem a na místech se živočišným trusem. Díky využití jako krmný hmyz byl potemník brazilský rozšířen chovem do mnoha dalších zemí. Česká krmná produkce proto nepředstavuje přirozený výskyt místní fauny. Larvy jsou žlutohnědé s výrazně tmavou hlavou a koncovými články těla, dorůstají přibližně pěti až šesti centimetrů. Dospělý brouk má protáhlé pevné tělo a po vybarvení převážně černé krovky. Čerstvě vylíhlí brouci jsou nejprve světlí a teprve postupně tmavnou.

Vývojová stadia

Potemník prochází dokonalou proměnou. Samice ukládá drobná vajíčka do podkladu, z nichž se líhnou larvy. Ty se během růstu mnohokrát svlékají, až dosáhnou velikosti vhodné ke kuklení. Pro tento druh je charakteristické, že larvy držené ve velké hustotě mohou kuklení dlouho odkládat. V chovu se proto vybrané dorostlé larvy často oddělují jednotlivě do malých nádob. V klidném prostředí se stočí do typického tvaru, přejdou do stadia kukly a poté se líhne dospělec. Doba vývoje silně závisí na teplotě, výživě a hustotě chovu. Není proto správné očekávat, že všechna zvířata dospějí po přesně stanoveném počtu dnů.

Krmení a podklad

Larvy přijímají potravu přímo v chovném substrátu. Praktickým základem mohou být pšeničné otruby, ovesné vločky či další vhodné obilné složky. K zajištění vlhkosti se přidávají malé porce čisté mrkve, brambor nebo jiných bezpečných rostlinných částí. Vlhké zbytky se musí pravidelně odstraňovat, aby neplesnivěly. Larvy bez přístupu k vodě mohou ve zvýšené míře napadat a požírat ostatní jedince. Důležité je také zabránit zapaření a vytvořit podmínky, v nichž může vzduch přirozeně cirkulovat. Dospělci přijímají obdobnou rostlinnou a obilnou potravu, potřebují však úkryty a dostatek prostoru pro páření a kladení vajec.

Chov krmného hmyzu

V českých podmínkách se potemník brazilský běžně rozmnožuje v uzavíratelných plastových nebo skleněných boxech s hladkými stěnami a větráním zajištěným jemnou síťovinou. V produkčním chovu se obvykle používají teploty kolem 25–28 °C. Přílišné chlazení výrazně zpomaluje vývoj, zatímco vysoká vlhkost a špatné větrání mohou způsobit hromadné ztráty. Dospělé brouky je vhodné chovat odděleně od nejmenších larev a podle potřeby přesouvat do čistých nádob. Larvy určené ke krmení se před podáváním vyživují kvalitním krmivem, aby nepředstavovaly jen zdroj tuku a energie. Větším hmyzožravým plazům, ptákům a dalším zvířatům lze larvy nabízet jako součást pestré dávky, nikoli automaticky jako jediné krmivo. Je třeba přihlížet k velikosti zvířete, obsahu vápníku v celkovém jídelníčku a riziku nadměrného příjmu tuku. Brouci a jejich larvy se nesmějí z chovu vypouštět do okolní přírody.