Razborka bornejská

Razborka bornejská (Boraras brigittae) je drobná hejnová rybka, jejíž dospělé tělo často nedosahuje ani dvou centimetrů. Pochází z pralesních rašelinných vod na Borneu a vyznačuje se červeným zbarvením s tmavým podélným pruhem. Díky malé velikosti bývá nabízena do nanoakvárií, ale to neznamená, že snese jakékoliv podmínky. Potřebuje ustálenou čistou vodu, klidné prostředí, dostatečně početnou skupinu a drobnou potravu. V řadě nádrží se cítí lépe ve větším houfu než v několika kusech, které se skrývají před okolím.

Určovací znaky

Tělo je velmi štíhlé a protáhlé, se špičatější hlavou a drobnými ústy. Základní barva může být oranžová až intenzivně červená, zejména u dobře vybarvených samců v klidném prostředí. Po boku se táhne tmavý pruh, který může být částečně přerušený; ploutve často nesou červené a černé znaky. Samice bývají zavalitější a poněkud méně zářivě zbarvené. Rozlišení od příbuzných drobných razborek je důležité, protože v obchodě bývají různé druhy a populace zaměňovány. U razborky bornejské chybí výrazná oddělená tmavá skvrna na násadci ocasu, která je typická pro některé podobné druhy. Určování jen podle jedné fotografie v obchodě nemusí být spolehlivé.

Rašelinné vody

Původní rozšíření se soustřeďuje na jižní a jihozápadní Borneo v Indonésii. Přirozeným domovem jsou pomalu tekoucí černé vody a mělké tůně v rašelinných lesích. Voda bývá zbarvena huminovými látkami z listového opadu a rašeliny, má nízký obsah rozpuštěných minerálů a často kyselou reakci. Nad hladinou převažuje stín stromů a břehy jsou porostlé kořeny a další vegetací. Ryby se drží v menších houfech kolem bezpečných úkrytů a drobné potravy. Odvodňování rašelinišť a přeměna lesů na zemědělské plochy mohou taková úzce specializovaná stanoviště narušovat.

Skupina a krmení

Razborka bornejská je velmi mírumilovná, ale vzhledem k miniaturní velikosti může ve společnosti větších ryb strádat. Pro chov je vhodná skupina alespoň deseti jedinců, lépe početnější. V klidu se rybky rozptýlí po prostoru, při vyrušení se semknou a ztrácejí část výrazného zbarvení. V přírodě loví drobné planktonní korýše, larvy hmyzu a jiné bezobratlé. V akváriu přijímá živé a mražené drobné krmivo, například nauplie žábronožek či jemné buchanky, a postupně i kvalitní velmi jemná suchá krmiva. Velké granule nedokáže bezpečně přijímat. Důležité je krmit v malých dávkách tak, aby se dostalo i na plaché jedince a zbytky zbytečně nezatěžovaly vodu.

Vybavení akvária

Pro české chovatele je vhodná biologicky stabilní nádrž s větší půdorysnou plochou, například přibližně 45 × 30 centimetrů nebo prostornější, nikoliv malá nezařízená nádoba. Jemná filtrace nesmí vytvářet silný proud, část hladiny mohou stínit plovoucí rostliny. Tmavší podklad, kořeny, vhodný listový opad a hustší rostlinstvo vytvářejí pocit bezpečí. Teplota se obvykle udržuje kolem 23–27 °C; druh snáší širší interval, pokud jsou podmínky stabilní. Vhodná je spíše měkká voda a kyselé až mírně kyselé pH, ne prudké úpravy chemie. Při použití vody z reverzní osmózy je nutné kontrolovat mineralizaci a dlouhodobou stabilitu. Pravidelné menší výměny vody jsou bezpečnější než náhlé velké změny. Nádrž má být zakrytá, protože i malé ryby mohou nečekaně vyskočit.

Rozmnožování

Jde o jikernatou rybu, která klade jednotlivé malé jikry mezi jemné rostliny a do vegetace. Dospělí se o snůšku nestarají a mohou ji pozřít, proto je pro cílený odchov vhodná samostatná zarostlá nádrž nebo důkladně kryté jemnolisté porosty. Čerstvě rozplavaný potěr je mimořádně malý a potřebuje nejprve mikroskopickou živou potravu, například nálevníky. Teprve s růstem lze postupně přecházet na větší nauplie. Rozhodující je čistá měkká voda bez prudkého proudění a stabilní teplotní režim. Odchov proto bývá náročnější než samotné držení dospělého hejna. V přírodě mohou být jednotlivé barevné formy a populace odlišné; při plánování chovu je vhodné nemíchat ryby s nejasným původem bez předchozího ověření druhu.