Bažant Swinhoeův

Bažant Swinhoeův (Lophura swinhoii), někdy označovaný také jako bažant sedlatý, je výrazně pohlavně dvojtvárný hrabavý pták pocházející výhradně z Tchaj-wanu. Kohout má kovově lesklé temně modré až fialové opeření, kontrastní bílé plochy na zádech a ocase, červené nohy a výraznou neopeřenou červenou kůži kolem očí. Při toku se tato obličejová ozdoba ještě zvýrazňuje. Slepička je naproti tomu hnědá, jemně skvrnitá a příčně proužkovaná, což ji dobře maskuje v lesním podrostu. Mladí ptáci mají zprvu nenápadné zbarvení a typické rozdíly mezi pohlavími se rozvíjejí postupně.

Výskyt

Ve volné přírodě žije pouze v horských oblastech ostrova Tchaj-wan. Vyhledává vlhké listnaté a smíšené horské lesy s hustým podrostem; může se vyskytovat také v zachovalých druhotných porostech. Zaznamenáván je od nižších horských poloh přibližně do 2 300 metrů nad mořem. Bažant Swinhoeův tráví většinu dne na zemi, kde pod listím vyhledává potravu a mezi rostlinami se ukrývá. V noci hřaduje na větvích. Na otevřených místech se objevuje opatrně, zejména tam, kde sousedí s bezpečným lesním krytem. Jeho přirozený areál je velmi omezený a v České republice se nevyskytuje volně.

Potrava

V přírodě přijímá pestrou směs semen, lesních plodů, pupenů, mladých částí rostlin a drobných živočichů. Při pomalém procházení podrostem prohrabává opad a sbírá hmyz, larvy a další bezobratlé. Podíl živočišné složky se může během roku měnit. V lidské péči je vhodné kvalitní kompletní krmivo pro bažanty, doplněné pestrou zelenou potravou, přiměřenou nabídkou plodů a vhodným zdrojem živočišných bílkovin. Zvláštní pozornost vyžaduje složení krmení v době růstu kuřat a při přepeřování. Čistá pitná voda a zdravotně nezávadné krmivo musejí být dostupné pravidelně.

Chovná voliéra

Pro chov bažanta Swinhoeova v českých podmínkách je důležitá dostatečně rozlehlá, členitá voliéra s pevným plotem a chráněným zastřešeným úsekem. Pták se sice pohybuje převážně po zemi, ale při vyplašení dokáže prudce vyletět vzhůru. Strop proto musí být bezpečný a prostor nesmí obsahovat ostré překážky. Vhodný je suchý, dobře odvodněný podklad, vrstva přírodního materiálu k prohrabávání, krycí keře, větve k hřadování a klidné úkryty. Při nepříznivém počasí potřebuje závětří a suché zázemí; trvale rozbahněný výběh podporuje potíže s běháky a peřím.

Velmi důležitá je sociální snášenlivost. Kohouti mohou být zejména v hnízdním období teritoriální, a proto nelze automaticky spojovat několik dospělých samců do jedné malé voliéry. Také vztahy mezi kohoutem a slepicemi vyžadují pozorování a možnost oddělení napadaného jedince. Podobně jako bažant zlatý jde o okrasně chovaného hrabavého ptáka, ale nelze na něj bez rozdílu přenášet všechny zkušenosti s jiným druhem. Před spojením nových jedinců je vhodná karanténa a postupné seznamování.

Tok a odchov

V období rozmnožování kohout předvádí nápadné postoje: zvedá tělo, natáčí se k samici, roztahuje křídla a ocas a zvýrazňuje červené kožní výrůstky na hlavě. Slepička si zakládá nenápadné hnízdo v krytu při zemi. Běžná snůška ve volné přírodě čítá přibližně dvě až šest vajec; při vhodných podmínkách chovu může snést i více vajec v několika cyklech. Inkubace trvá zhruba 25 až 28 dní. Kuřata se líhnou vyvinutá, brzy se pohybují a sama sbírají drobnou potravu, ale stále potřebují teplo, ochranu a dohled. Při přirozeném odchovu je vodí slepička; při umělém odchovu je nutné velmi pečlivě zajistit teplotní režim a hygienu.

Ohrožení

Druh je hodnocen jako téměř ohrožený. Zásadním rizikem je zmenšování a rozdělování vhodných lesních stanovišť i dřívější lov a odchyt. Ochrana zachovalých horských lesů je pro jeho budoucnost důležitější než samotný počet ptáků v soukromých chovech. Při pořizování bažanta Swinhoeova musí chovatel ověřit původ jedinců a aktuální podmínky legálního držení a případného převodu.