Želva ostnitá
Heosemys spinosa
Želva ostnitá
Heosemys spinosa
Želva ostnitá (Heosemys spinosa) je asijská sladkovodní želva, která tráví značnou část života na vlhké lesní půdě. Nejnápadnější jsou mláďata: okraj jejich krunýře tvoří ostré, do stran vyčnívající výběžky, takže při pohledu shora připomínají ozubené kolečko. Tyto ostny nejsou samostatnými kostěnými trny, ale prodlouženými okraji štítků. S růstem se postupně obrušují a u dospělých bývají podstatně méně výrazné. Hřbetní krunýř je hnědý až kaštanový, často s vystouplým středovým kýlem. Břišní štít mívá žlutohnědé zbarvení s tmavou paprsčitou kresbou.
Výskyt
Domovem želvy ostnité jsou tropické oblasti jihovýchodní Asie. Žije na Malajském poloostrově, v části Thajska a Myanmaru, na Sumatře a Borneu i na některých dalších ostrovech. Vyhledává především vlhké lesy v nížinách a pahorkatinách. Často se zdržuje u drobných potoků, tůní a mokřadů, ale není to želva přizpůsobená trvalému pobytu v hluboké vodě. Využívá zastíněná místa pod opadaným listím, mezi kořeny a v hustém podrostu. V přirozeném prostředí jsou pro ni důležité stabilní vlhkost, úkryty a možnost přesouvat se mezi souší a mělkou vodou. V České republice se volně nevyskytuje.
Krunýř a pohyb
Dospělý krunýř obvykle dorůstá přibližně 17 až 23 centimetrů. Želva má poměrně malou hlavu, šupinaté končetiny a silné drápy vhodné k pohybu v lesní hrabance. Ve vodě se dokáže pohybovat, avšak potravu často hledá na zemi. Když je vyrušena, stáhne hlavu a končetiny do krunýře. Výrazné ostnité okraje mladých zvířat pravděpodobně snižují riziko, že je menší predátor snadno uchopí. Pohlaví bývá u větších jedinců možné rozlišovat podle ocasu: samci jej zpravidla mají delší a silnější. Spolehlivé určení mladých želv je obtížnější.
Potrava
Želva ostnitá přijímá pestrou potravu, ve které převažují rostlinné složky. V lese vyhledává spadané plody, jemné listy a další vegetaci; příležitostně může sežrat žížaly, plže a jiné bezobratlé. V lidské péči je vhodné nabízet různorodé listové krmení a vhodné druhy zeleniny, menší množství ovoce a podle potřeby přiměřený podíl živočišné potravy. Sladké ovoce nemá tvořit základ každodenní dávky. Krmení musí být hygienicky nezávadné a doplňované tak, aby odpovídalo potřebám vápníku a dalších živin. Jednostranná strava může vést k poruchám růstu krunýře i celkovému oslabení.
Terárium
Pro chov v českých podmínkách potřebuje želva ostnitá prostorné, dobře větrané zařízení s vlhkým, ale ne trvale rozbahněným substrátem. Vhodná je směs přírodních složek umožňujících zahrabávání, pokrytá listím a doplněná úkryty. Součástí musí být mělká vodní nádrž s pozvolným a bezpečným vstupem, v níž se může celá namočit a kterou lze snadno čistit. Zásadní je zastínění, vysoká relativní vlhkost vzduchu a možnost volby mezi teplejším a chladnějším místem. Orientační denní teploty ve vytápěné části se pohybují přibližně v rozmezí 24 až 28 °C, při zajištění teplotního gradientu. Dlouhodobé vysušování prostředí a přehřívání jsou nebezpečné. Osvětlení má zahrnovat vhodný režim dne a noci i přiměřený přístup k UVB záření. Zvíře se nemá zbytečně přenášet nebo vystavovat průvanu.
Rozmnožování
Rozmnožovací aktivitu může podpořit období intenzivnějších srážek. Samice ukládá do připraveného místa v substrátu obvykle jedno až dvě poměrně velká vejce, někdy i tři. Během roku může vytvořit více snůšek, ale rozmnožování v lidské péči není jednoduché. Vývoj ve vejci trvá zpravidla několik měsíců a jeho průběh závisí na stabilních podmínkách inkubace. Mláďata mají ve srovnání s dospělci výrazně ostnitější okraj krunýře a potřebují bezpečný přístup k vlhkým úkrytům i mělké vodě. Želva ostnitá dospívá pomalu, často až po řadě let. Úspěšný odchov proto nelze hodnotit pouze podle toho, zda samice naklade vejce.
Ohrožení
V přírodě patří želva ostnitá mezi ohrožené druhy. Populace poškozuje kácení tropických lesů, vysušování mokřadů i odchyt pro obchod a spotřebu. Vzhledem k pomalému dospívání a malému počtu vajec se ztráty dospělých jedinců nahrazují obtížně. Pro případný chov je proto zásadní jednoznačně doložený legální původ a přednost zvířat odchovaných v lidské péči. Pořízení bez znalosti nároků na vlhké lesní prostředí není vhodné.
Názvy ve světě
Želva ostnitá
Latinsky: Heosemys spinosa, Anglicky: Spiny turtle, Německy: Stachel-Erdschildkröte, Francouzsky: Héosémyde épineuse, Portugalsky: Tartaruga-espinhosa, Rusky: Колючая черепаха, Turecky: Dikenli kaplumbağa
Mohlo by vás také zajímat
Želva bahenní, Želva černavá, Želva čtyřprstá, Želva diamantová, Želva hvězdnatá, Želva karolínská, Želva kaspická jižní, Želva kloubnatá, Želva kouzelná, Želva mississippská
Použitá literatura (3)
- Bonin, F., Devaux, B. & Dupré, A. (2006). Turtles of the World. Johns Hopkins University Press.
- Das, I. (2010). A Field Guide to the Reptiles of South-East Asia. New Holland Publishers.
- Cota, M., Guntoro, J., Horne, B. D., Kusrini, M. D., Krishnasamy, K. & Shepherd, C. (2021). Heosemys spinosa. The IUCN Red List of Threatened Species 2021: e.T9942A3152508.

Želva ostnitá s vroubkovaným okrajem krunýře ve vlhkém lesním prostředí.
Želva ostnitá Základní informace
- Původní výskyt: jihovýchodní Asie; Malajský poloostrov, Borneo, Sumatra
- Prostředí: vlhké tropické lesy a okolí mělkých potoků
- Délka krunýře: obvykle 17–23 cm
- Hmotnost: dospělci přibližně 1,5–2 kg
- Určovací znaky: trnité okraje krunýře mláďat, hřbetní kýl
- Potrava: listy, plody, další rostliny, občas bezobratlí
- Způsob života: převážně suchozemský; využívá mělkou vodu
- Počet vajec: zpravidla 1–2, někdy 3
- Inkubace: přibližně 3–5 měsíců
- Pohlavní dospělost: po několika letech; často kolem 8–12 let
- Ohrožení: EN – ohrožený druh
- Chov: vlhké lesní terárium s mělkou vodní částí

Kam se řadí Želva ostnitá
Taxonomie
- Říše: Animalia – živočichové
- Kmen: Chordata – strunatci
- Podkmen: Vertebrata – obratlovci
- Třída: Reptilia – plazi
- Řád: Testudines – želvy
- Podřád: Cryptodira – skrytohrdlí
- Čeleď: Geoemydidae
- Rod: Heosemys
- Druh: Heosemys spinosa

Kde žije Želva ostnitá
Jihovýchodní Asie, Indonésie
Orientační oblasti výskytu; přesný areál je uveden níže. Malé ostrovy mohou být zvětšené.
- Původní areál: Thajsko, Myanmar, Malajsie, Brunej, Indonésie a přilehlé ostrovy
- Ostrovní populace: Sumatra, Borneo, některé ostrovy Filipín
- Stanoviště: vlhké nížinné a pahorkatinné tropické lesy
- Vodní prostředí: mělké lesní potoky, tůně a mokřady
- Mikroprostředí: stín, opadané listí, kořeny a vlhké úkryty