Aktuálně: 2 538 inzerátů • 292 498 diskuzních příspěvků • 19 878 uživatelů • Chat · 0 online

Bojga stromová

Boiga dendrophila

Bojga stromová

Boiga dendrophila

Černá a žlutá

Bojga stromová (Boiga dendrophila), uváděná také jako bojga ularburong, je velký štíhlý stromový had jihovýchodní Asie. Nápadně zbarvené populace mají leskle černé tělo s úzkými žlutými pruhy, žluté hrdlo a světlé okraje úst. Kresba se však liší podle zeměpisného původu, takže ne všechny formy jsou stejně výrazně pruhované. Dospělci mohou přesáhnout dva metry a mají dlouhý pohyblivý ocas, který pomáhá při lezení mezi větvemi. Široká hlava je zřetelně oddělená od krku, oči jsou velké se svislou zornicí. Tvar těla a stavba šupin jí umožňují pohyb ve spletitém porostu, ale také plavání. Její české jméno vystihuje značnou část denní aktivity ve výšce, neznamená však, že by nikdy neslézala na zem.

Život nad vodou

Bojga stromová obývá nížinné tropické oblasti jihovýchodní Asie, zejména lesy v okolí řek, mangrovy, pobřežní porosty a vlhké křoviny. Vyskytuje se v Malajsii, Indonésii a podle pojetí jednotlivých zeměpisných forem i v dalších okolních zemích. Přes den často odpočívá stočená na větvích nad hladinou nebo v hustém listí. Se soumrakem se vydává lovit, prozkoumává břehy a překonává mělké vodní plochy. V přírodě může využívat i narušené porosty, pokud v nich zůstávají vhodné úkryty a dostatek kořisti. Pro chov v České republice se proto musí připravit prostředí s výraznou vertikální členitostí a teplými i chladnějšími mikrostanovišti; samotná plochá nádrž s miskou vody je nedostatečná.

Lov a jed

Jde o predátora, který loví drobné obratlovce. V přirozené potravě se uplatňují ještěrky, žáby, ptáci, jejich vejce i menší savci. Kořist vyhledává zrakem a čichem, při lovu využívá rychlý výpad a pevné sevření. Bojga stromová má zvětšené zadní zuby horní čelisti spojené s jedovým aparátem. Její uštknutí může způsobit místní bolest a otok, a proto není správné považovat ji za nejedovatého hada jen proto, že nemá přední pohyblivé jedové zuby jako zmije. Při vyrušení může naploštit přední část těla, stočit krk do obranného postoje a opakovaně útočit. Riziko poranění závisí na situaci a délce kontaktu se zuby; žádná manipulace holýma rukama není vhodnou běžnou metodou péče.

Rozmnožování

Samice klade vejce, nejčastěji do chráněných dutin a jiných vlhkých úkrytů. Snůška se obvykle pohybuje přibližně mezi pěti a patnácti vejci. Zárodky se vyvíjejí mimo tělo samice a délku inkubace ovlivňuje teplota a vlhkost prostředí; v chovu mohou být období do líhnutí výrazně delší než u některých jiných užovkovitých hadů. Mláďata nemají rodičovskou péči a musí sama začít přijímat vhodně velkou kořist. U různých geografických forem byly pozorovány rozdíly v barvě, velikosti i rozmnožovacích údajích. Při evidenci chovných jedinců je proto důležité zaznamenávat původ, nikoli automaticky předpokládat, že všechny formy představují jednotnou chovatelskou linii.

Bezpečný chov

Bojga stromová je určena pouze zkušenému chovateli schopnému zajistit bezpečné prostředí pro velkého rychlého hada se zadními jedovými zuby. Vysoké terárium musí být únikuvzdorné, s pevně zajištěnými větracími a servisními otvory. Silné větve, korkové úkryty a husté vizuální krytí vytvářejí možnosti odpočinku v různých výškách. Potřebná je pravidelná kontrola tepelného gradientu, vhodné tropické vlhkosti a proudění vzduchu, aby nevznikalo trvale mokré zatuchlé prostředí. K dispozici má být čistá větší nádoba s vodou a snadno kontrolovatelná místa pro svlek. Zvláštní pozornost zasluhují bezpečně oddělitelné části zařízení, které umožňují údržbu bez přímého kontaktu s hadem.

Potrava v lidské péči musí být přiměřená tělesné stavbě a přijímacím schopnostem konkrétního jedince. U části bojg je přechod na dostupnou náhradní potravu obtížnější; nevhodné násilné zásahy mohou způsobit stres či zdravotní komplikace. Zařízení a způsob péče proto mají být připraveny ještě před pořízením hada, včetně dostupnosti veterinární pomoci se zkušeností s exotickými plazy. Společné ubytování s menšími zvířaty není přípustné, protože je může považovat za kořist.

Ochrana a původ

Na některých místech areálu se stav mokřadních a pobřežních lesů zhoršuje kvůli změnám využívání krajiny. V chovu je žádoucí upřednostňovat jedince s doloženým původem a nevyvolávat poptávku po nejasně získaných divokých hadech. Taxonomické pojetí zeměpisných forem není ve všech systémech zcela shodné; některé dříve rozlišované poddruhy se v odborné literatuře posuzují samostatně.

Názvy ve světě

Bojga stromová

Latinsky: Boiga dendrophila, Anglicky: Mangrove Snake, Německy: Mangroven-Nachtbaumnatter, Francouzsky: Serpent des palétuviers, Španělsky: Serpiente de manglar, Nizozemsky: Mangrovenachtboomslang, Italsky: Serpente delle mangrovie, Indonésky: Ular mangrove, Thajsky: งูปล้องทอง

Mohlo by vás také zajímat

Bičovka stromová,  Bojga rajská,  Bojga zlatá,  Užovka stromová

Související obsah: Bojga stromová

Použitá literatura (3)
  1. Das, I. (2010). A Field Guide to the Reptiles of South-East Asia. New Holland Publishers.
  2. Stuebing, R. B., Inger, R. F. & Lardner, B. (2014). A Field Guide to the Snakes of Borneo. 2. vyd. Natural History Publications (Borneo).
  3. Tweedie, M. W. F. (1983). The Snakes of Malaya. 3. vyd. Singapore National Printers.
Zdroje (5)
  1. nationalzoo.si.edu/animals/mangrove-snake
  2. zoopraha.cz/zvirata-a-expozice/lexikon-zvirat/150-zvirata-a-exporong palawanský</a></p><p><a href=
  3. cites.application.developpement-durable.gouv.fr/viewtaxon.do
  4. academy.herpeton.net/en/caresheets/snakes/boiga-dendrophila/
  5. reptilecommunity.com/t/mangrove-snake-boiga-dendrophila/586
Bojga stromová
Foto: Calistemon – přes Zooinstitutes, licence CC BY-SA 4.0.

Bojga stromová na větvích pobřežního porostu řeky Kinabatangan na Borneu.

Bojga stromová Základní informace

  • Další české názvy: bojga ularburong, bojga pruhovaná
  • Původní výskyt: jihovýchodní Asie
  • Prostředí: tropické lesy, mangrovy, břehy řek
  • Délka těla: obvykle 1,8–2,4 m, až 2,5 m
  • Zbarvení: černé se žlutými pruhy podle formy
  • Aktivita: noční a soumračná
  • Způsob života: převážně stromový, samotářský
  • Potrava: ještěrky, ptáci, žáby, drobní savci
  • Jedový aparát: zvětšené zadní zuby, jedovatá
  • Rozmnožování: vejcorodá
  • Snůška: přibližně 5–15 vajec
  • Inkubace: přibližně 80–130 dnů podle podmínek
  • Chov: vysoké bezpečně uzavíratelné terárium
  • Mikroklima: vlhké tropické, teplotní gradient
  • Náročnost: pouze pro zkušené chovatele
Bojga stromová

Kam se řadí Bojga stromová

Taxonomie

  • Říše: živočichové
    (Animalia)
  • Kmen: strunatci
    (Chordata)
  • Podkmen: obratlovci
    (Vertebrata)
  • Třída: plazi
    (Reptilia)
  • Řád: šupinatí
    (Squamata)
  • Podřád: hadi
    (Serpentes)
  • Čeleď: užovkovití
    (Colubridae)
  • Rod: bojga
    (Boiga)
  • Druh: bojga stromová
    (Boiga dendrophila)
Bojga stromová

Kde žije Bojga stromová

Natural Earth v5.1.2, 1:110m, public domain. Broad illustrative regions, not species range boundaries. Equirectangular projection; South America split at 23.5 S, Russia at 60 E.

Jihovýchodní Asie, Indonésie

Orientační oblasti výskytu; přesný areál je uveden níže. Malé ostrovy mohou být zvětšené.

  • Původní oblast: Malajský poloostrov, Indonésie
  • Další areál: Thajsko, Filipíny, další oblasti jihovýchodní Asie
  • Stanoviště: mangrovy, říční nivy, nížinné tropické lesy
  • Denní úkryty: větve, dutiny, hustý pobřežní porost
  • Aktivita: loví zejména za soumraku a v noci
  • Česká republika: nepůvodní, jen specializovaný chov
dnes v 09:05
3 5 minut čtení
Sdílet zvíře
Podělte se s námi o názor na tento text →