Aktuálně: 2 560 inzerátů • 293 013 diskuzních příspěvků • 19 880 uživatelů • Chat · 0 online

Poštolka pestrá

Falco sparverius

Poštolka pestrá

Falco sparverius

Poštolka pestrá (Falco sparverius) je drobný americký sokol, který loví hmyz a malé obratlovce nad otevřenou krajinou. Svým způsobem lovu připomíná evropské poštolky, ale její opeření je pestřejší a mezi samcem a samicí existují dobře patrné barevné rozdíly. Patří k nejmenším severoamerickým dravcům a často je možné ji pozorovat na drátech, sloupech či osamělých větvích podél cest.

Určovací znaky

Celková délka se pohybuje přibližně mezi 22 a 31 cm, rozpětí křídel dosahuje 51–61 cm. Samec má modrošedá křídla a temeno, rezavohnědý hřbet a nápadný ocas, zatímco samice je svrchu převážně rezavohnědá s hustším příčným proužkováním. Obě pohlaví mají na světlé tváři dva tmavé svislé pruhy, z nichž jeden připomíná sokolí vous. Dlouhý ocas slouží k vyvažování při dosedání i k manévrování v letu. Přestože je malá, má poštolka pestrá ostré drápy a zobák přizpůsobený rychlému usmrcování kořisti.

Rozšíření

Vyskytuje se od Aljašky a Kanady přes většinu Spojených států, Mexiko a Střední Ameriku až po značnou část Jižní Ameriky. Populace v severních částech areálu částečně táhnou, jižnější bývají převážně stálé. Osidluje louky, travnaté pláně, savany, otevřené zemědělské oblasti, okraje pouští, ale i městské parky. Důležitá je kombinace přehledného prostoru pro lov a bezpečného vyvýšeného místa k pozorování okolí. Souvislé husté lesy s nedostatkem otevřených ploch jsou méně vhodné. V České republice není běžným původním hnízdícím druhem, a nelze ji zaměňovat s domácí poštolkou obecnou.

Lov a potrava

Poštolka pestrá často vyčkává na vyšším stanovišti, odkud prudce slétne na kořist. Umí také třepotavým letem krátce setrvat nad jedním místem, zejména při protivětru. V teplých měsících požírá značné množství kobylek, sarančat, brouků, vážek a jiných bezobratlých. Podle ročního období a lokality přibývají drobní hlodavci, ještěři, žáby či malí ptáci. Kořist může přenést na větev, kde ji roztrhá, a část ulovené potravy si někdy schovává na později. Změny ve složení jídelníčku souvisejí s množstvím hmyzu a s tím, zda v dané oblasti zůstává přes zimu.

Hnízdění

Na rozdíl od řady větších dravců si nestaví vlastní hnízdo z větví. Vyhledává dutiny ve stromech, staré datlí otvory, skalní výklenky i vhodné budky. Samec předvádí několik možných míst a samice vybírá konečné hnízdiště. Snůška často obsahuje čtyři až pět vajec, jejichž inkubace trvá 26–32 dní. Na sezení se podílejí oba rodiče, výrazněji samice; samec zajišťuje velkou část potravy. Mláďata zůstávají v dutině přibližně čtyři týdny a po vylétnutí se ještě učí lovit pod dohledem dospělých. V oblastech s dlouhým teplým obdobím se mohou některé páry pokusit o další hnízdění.

Význam a ochrana

Malý sokol pomáhá přirozeně regulovat početnost většího hmyzu a hlodavců v otevřené krajině. Přestože je na americkém kontinentu stále široce rozšířen, některé severoamerické populace dlouhodobě ubývají. Problémem je zejména úbytek dutinových stromů, zjednodušování zemědělské krajiny a snížení dostupnosti hmyzí potravy. Na vhodných místech mohou pomáhat budky, samy však nenahradí kvalitní loviště. V českém prostředí představuje poštolka pestrá především druh pro odborné zoologické poznávání, nikoli běžného domácího chovance. Péče o dravce vyžaduje náležité prostory, živinově odpovídající krmení, odborné zacházení a odpovídající právní dokumentaci podle aktuálních předpisů.

Názvy ve světě

Poštolka pestrá

Latinsky: Falco sparverius, Anglicky: American Kestrel, Německy: Buntfalke, Francouzsky: Crécerelle d'Amérique, Španělsky: Cernícalo Americano, Polsky: Pustułka amerykańska, Slovensky: Sokol pestrý, Italsky: Gheppio americano, Nizozemsky: Amerikaanse Torenvalk, Portugalsky: Peneireiro-americano, Finsky: Amerikantuulihaukka, Švédsky: Sparvfalk

Mohlo by vás také zajímat

Bojovnice pestrá,  Ploštička pestrá,  Poštolka Naumannova,  Poštolka obecná,  Poštolka rudonohá,  Rosela pestrá,  Saranče pestrá,  Slunečnice pestrá,  Vlha pestrá,  Vřeténka pestrá

Související obsah: Poštolka pestrá

Použitá literatura (3)
  1. Ferguson-Lees, J.; Christie, D. A. (2001): Raptors of the World. Christopher Helm.
  2. White, C. M.; Olsen, P. D.; Kiff, L. F. (1994): Family Falconidae (Falcons and Caracaras). In: del Hoyo, J., Elliott, A. & Sargatal, J. (eds.): Handbook of the Birds of the World, Vol. 2. Lynx Edicions.
  3. Smallwood, J. A.; Bird, D. M. (2020): American Kestrel (Falco sparverius), version 1.0. Birds of the World. Cornell Lab of Ornithology.
Zdroje (4)
  1. allaboutbirds.org/guide/American_Kestrel/lifehistory
  2. allaboutbirds.org/guide/American_Kestrel/id/
  3. animaldiversity.org/accounts/Falco_sparverius/
  4. avibase.bsc-eoc.org/species.jsp
Poštolka pestrá
Foto: Charles J. Sharp – přes Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 4.0.

Mladý samec poštolky pestré sedící na větvi v chilské Patagonii.

Poštolka pestrá Základní informace

  • Délka: 22–31 cm
  • Rozpětí křídel: 51–61 cm
  • Hmotnost: 80–165 g
  • Výskyt: Severní, Střední a Jižní Amerika
  • Biotop: otevřená krajina s bidly a dutinami
  • Zbarvení samce: modrošedá křídla a rezavý hřbet
  • Zbarvení samice: převážně rezavohnědé, příčně proužkované
  • Potrava: hmyz, drobní savci, ještěři a ptáci
  • Způsob lovu: vyčkávání a třepotavý let
  • Aktivita: denní
  • Hnízdo: stromová dutina či budka
  • Snůška: obvykle 4–5 vajec
  • Inkubace: 26–32 dní
  • Pobyt mláďat v hnízdě: přibližně 28–31 dní
  • Tah: severní populace částečně tažné
  • Ohrožení: lokální úbytky a ztráta hnízdních dutin
Poštolka pestrá

Kam se řadí Poštolka pestrá

Taxonomie

  • Říše: Živočichové
    (Animalia)
  • Kmen: Strunatci
    (Chordata)
  • Podkmen: Obratlovci
    (Vertebrata)
  • Třída: Ptáci
    (Aves)
  • Řád: Sokoli
    (Falconiformes)
  • Čeleď: Sokolovití
    (Falconidae)
  • Rod: Sokol
    (Falco)
  • Druh: Poštolka pestrá
    (Falco sparverius)
Poštolka pestrá

Kde žije Poštolka pestrá

Natural Earth v5.1.2, 1:110m, public domain. Broad illustrative regions, not species range boundaries. Equirectangular projection; South America split at 23.5 S, Russia at 60 E.

Severní Amerika, Sever Jižní Ameriky, Jih Jižní Ameriky

Orientační oblasti výskytu; přesný areál je uveden níže. Malé ostrovy mohou být zvětšené.

  • Severní výskyt: Aljaška a Kanada přes USA a Mexiko
  • Jižní výskyt: Střední Amerika a většina jihoamerických zemí
  • Loviště: travnaté pláně, pastviny, pole a řídké savany
  • Hnízdiště: dutiny stromů, skalní výklenky a budky
  • Migrace: část severních populací zimuje jižněji
  • Česká republika: nepůvodní, bez běžného hnízdění
dnes v 06:09
4 4 minuty čtení
Sdílet zvíře
Podělte se s námi o názor na tento text →