Poštolka pestrá
Falco sparverius
Poštolka pestrá
Falco sparverius
Poštolka pestrá (Falco sparverius) je drobný americký sokol, který loví hmyz a malé obratlovce nad otevřenou krajinou. Svým způsobem lovu připomíná evropské poštolky, ale její opeření je pestřejší a mezi samcem a samicí existují dobře patrné barevné rozdíly. Patří k nejmenším severoamerickým dravcům a často je možné ji pozorovat na drátech, sloupech či osamělých větvích podél cest.
Určovací znaky
Celková délka se pohybuje přibližně mezi 22 a 31 cm, rozpětí křídel dosahuje 51–61 cm. Samec má modrošedá křídla a temeno, rezavohnědý hřbet a nápadný ocas, zatímco samice je svrchu převážně rezavohnědá s hustším příčným proužkováním. Obě pohlaví mají na světlé tváři dva tmavé svislé pruhy, z nichž jeden připomíná sokolí vous. Dlouhý ocas slouží k vyvažování při dosedání i k manévrování v letu. Přestože je malá, má poštolka pestrá ostré drápy a zobák přizpůsobený rychlému usmrcování kořisti.
Rozšíření
Vyskytuje se od Aljašky a Kanady přes většinu Spojených států, Mexiko a Střední Ameriku až po značnou část Jižní Ameriky. Populace v severních částech areálu částečně táhnou, jižnější bývají převážně stálé. Osidluje louky, travnaté pláně, savany, otevřené zemědělské oblasti, okraje pouští, ale i městské parky. Důležitá je kombinace přehledného prostoru pro lov a bezpečného vyvýšeného místa k pozorování okolí. Souvislé husté lesy s nedostatkem otevřených ploch jsou méně vhodné. V České republice není běžným původním hnízdícím druhem, a nelze ji zaměňovat s domácí poštolkou obecnou.
Lov a potrava
Poštolka pestrá často vyčkává na vyšším stanovišti, odkud prudce slétne na kořist. Umí také třepotavým letem krátce setrvat nad jedním místem, zejména při protivětru. V teplých měsících požírá značné množství kobylek, sarančat, brouků, vážek a jiných bezobratlých. Podle ročního období a lokality přibývají drobní hlodavci, ještěři, žáby či malí ptáci. Kořist může přenést na větev, kde ji roztrhá, a část ulovené potravy si někdy schovává na později. Změny ve složení jídelníčku souvisejí s množstvím hmyzu a s tím, zda v dané oblasti zůstává přes zimu.
Hnízdění
Na rozdíl od řady větších dravců si nestaví vlastní hnízdo z větví. Vyhledává dutiny ve stromech, staré datlí otvory, skalní výklenky i vhodné budky. Samec předvádí několik možných míst a samice vybírá konečné hnízdiště. Snůška často obsahuje čtyři až pět vajec, jejichž inkubace trvá 26–32 dní. Na sezení se podílejí oba rodiče, výrazněji samice; samec zajišťuje velkou část potravy. Mláďata zůstávají v dutině přibližně čtyři týdny a po vylétnutí se ještě učí lovit pod dohledem dospělých. V oblastech s dlouhým teplým obdobím se mohou některé páry pokusit o další hnízdění.
Význam a ochrana
Malý sokol pomáhá přirozeně regulovat početnost většího hmyzu a hlodavců v otevřené krajině. Přestože je na americkém kontinentu stále široce rozšířen, některé severoamerické populace dlouhodobě ubývají. Problémem je zejména úbytek dutinových stromů, zjednodušování zemědělské krajiny a snížení dostupnosti hmyzí potravy. Na vhodných místech mohou pomáhat budky, samy však nenahradí kvalitní loviště. V českém prostředí představuje poštolka pestrá především druh pro odborné zoologické poznávání, nikoli běžného domácího chovance. Péče o dravce vyžaduje náležité prostory, živinově odpovídající krmení, odborné zacházení a odpovídající právní dokumentaci podle aktuálních předpisů.
Názvy ve světě
Poštolka pestrá
Latinsky: Falco sparverius, Anglicky: American Kestrel, Německy: Buntfalke, Francouzsky: Crécerelle d'Amérique, Španělsky: Cernícalo Americano, Polsky: Pustułka amerykańska, Slovensky: Sokol pestrý, Italsky: Gheppio americano, Nizozemsky: Amerikaanse Torenvalk, Portugalsky: Peneireiro-americano, Finsky: Amerikantuulihaukka, Švédsky: Sparvfalk
Mohlo by vás také zajímat
Bojovnice pestrá, Ploštička pestrá, Poštolka Naumannova, Poštolka obecná, Poštolka rudonohá, Rosela pestrá, Saranče pestrá, Slunečnice pestrá, Vlha pestrá, Vřeténka pestrá
Použitá literatura (3)
- Ferguson-Lees, J.; Christie, D. A. (2001): Raptors of the World. Christopher Helm.
- White, C. M.; Olsen, P. D.; Kiff, L. F. (1994): Family Falconidae (Falcons and Caracaras). In: del Hoyo, J., Elliott, A. & Sargatal, J. (eds.): Handbook of the Birds of the World, Vol. 2. Lynx Edicions.
- Smallwood, J. A.; Bird, D. M. (2020): American Kestrel (Falco sparverius), version 1.0. Birds of the World. Cornell Lab of Ornithology.

Mladý samec poštolky pestré sedící na větvi v chilské Patagonii.
Poštolka pestrá Základní informace
- Délka: 22–31 cm
- Rozpětí křídel: 51–61 cm
- Hmotnost: 80–165 g
- Výskyt: Severní, Střední a Jižní Amerika
- Biotop: otevřená krajina s bidly a dutinami
- Zbarvení samce: modrošedá křídla a rezavý hřbet
- Zbarvení samice: převážně rezavohnědé, příčně proužkované
- Potrava: hmyz, drobní savci, ještěři a ptáci
- Způsob lovu: vyčkávání a třepotavý let
- Aktivita: denní
- Hnízdo: stromová dutina či budka
- Snůška: obvykle 4–5 vajec
- Inkubace: 26–32 dní
- Pobyt mláďat v hnízdě: přibližně 28–31 dní
- Tah: severní populace částečně tažné
- Ohrožení: lokální úbytky a ztráta hnízdních dutin

Kam se řadí Poštolka pestrá
Taxonomie
-
Říše:
Živočichové
(Animalia) -
Kmen:
Strunatci
(Chordata) -
Podkmen:
Obratlovci
(Vertebrata) -
Třída:
Ptáci
(Aves) -
Řád:
Sokoli
(Falconiformes) -
Čeleď:
Sokolovití
(Falconidae) -
Rod:
Sokol
(Falco) -
Druh:
Poštolka pestrá
(Falco sparverius)

Kde žije Poštolka pestrá
Severní Amerika, Sever Jižní Ameriky, Jih Jižní Ameriky
Orientační oblasti výskytu; přesný areál je uveden níže. Malé ostrovy mohou být zvětšené.
- Severní výskyt: Aljaška a Kanada přes USA a Mexiko
- Jižní výskyt: Střední Amerika a většina jihoamerických zemí
- Loviště: travnaté pláně, pastviny, pole a řídké savany
- Hnízdiště: dutiny stromů, skalní výklenky a budky
- Migrace: část severních populací zimuje jižněji
- Česká republika: nepůvodní, bez běžného hnízdění