Aktuálně: 3 979 inzerátů202 398 diskuzních příspěvků18 156 uživatelů

Husa italská

Anser anser f. domesticus

Husa italská

Husa italská

Anser anser f. domesticus

  • Původ: Itálie
  • Hmotnost: 6-7 kg
  • Roční snáška: 60-80 ks
  • Inkubační doba: 30 dnů
  • Průměr kroužku: 27 mm
  • Krmivo: Obiloviny, zelené krmení, živočišná složka
Husa italská
Kam se řadí?

Husa italská

Taxonomie

  • Říše: Animalia - živočichové
  • Kmen: Chordata - strunatci
  • Třída: Aves - ptáci
  • Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
  • Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
  • Nadřád: Neognathae - letci
  • Řád: Anseriformes - vrubozobí
  • Čeleď: Anatidae - kachnovití
  • Rod: Anser - husa
Husa italská
Kde žije?

Husa italská

Evropa

  • Nadmořská výška: 290 m
  • Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
  • Teplotní pásy a srážky:
  • Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
  • Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
  • Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
  • Roční období:
  • Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
  • Průměrná teplota:
  • Zima: -2- +2 °C
  • Léto: 21-25 °C
Ing. Zbyněk Pokorný 21.11.2013, 12:16
3 830 2 minuty čtení

Husa italská je původní plemeno hus z Pádské nížiny, zejména z provincie Lombardie. Jde o statné selské, rychle rostoucí husy, vhodné pro výkrm raných housat. U většiny hus není zachován pud sezení na vejcích a vodění housat.

Tyto husy jsou středního tělesného rámce s dobře vyvinutým, výrazně osvaleným, hlubokým a poněkud zvednutě neseným trupem s jednoduchým podbřiškem. Hlava je poměrně velká, vyšší s plochým čelem, méně výraznými lícemi a větším, silným zobákem. Krk je dlouhý až velmi dlouhý, silnější, zřetelně esovitě prohnutý. Běháky jsou středně dlouhé, silné, sytě oranžové. Opeření poměrně bohaté.

Hmotnost housera asi 7 kg a husy 6 kg. Chovají se pouze v čistě bílém zbarvení.

Husa italská náleží do řádu vrubozobí. Zástupci tohoto řádu jsou velcí, zavalití ptáci s dlouhým krkem a krátkým zobákem.

Společným znakem všech vrubozobých jsou vroubkované okraje zobáku, lamely, které původně umožňovaly vrubozobým filtrovat drobné částečky z vody nebo bahna. Ne všechny druhy se živí filtrací, husy a bernešky se pasou na vegetaci, mořčáci, kteří jsou rybožraví, mají zobák hákovitý, podobný zobáku kormorána. Okraj zobáku morčáků je ale také vroubkovaný, v tomto případě jim dobře slouží k uchopení kluzké kořisti.

Dalším znakem vrubozobých jsou krátké, poměrně vzadu postavené končetiny a všechny prsty kromě zadního spojené plovací blánou. Většina vrubozobých jsou dobří plavci, někteří se za potravou potápí, silné nohy jim pak slouží jako výkonná vesla. Na zemi jsou naopak vrubozobí poněkud neobratní.

Názvy ve světě

Husa italská

Anglicky: Italian Goose, Německy: Italienische Gänse, Francouzsky: Oie Italien

Mohlo by vás také zajímat

Husa indickáHusa císařskáHusa čínskáHusa alsaskáHusa toulouskáHusa africkáHusa cellskáHusa českáHusa česká chocholatáHusa dypolcká

Podělte se s námi o názor na tento text →