Husa italská

Husa italská je původní plemeno hus z Pádské nížiny, zejména z provincie Lombardie. Jde o statné selské, rychle rostoucí husy, vhodné pro výkrm raných housat. U většiny hus není zachován pud sezení na vejcích a vodění housat.

Tyto husy jsou středního tělesného rámce s dobře vyvinutým, výrazně osvaleným, hlubokým a poněkud zvednutě neseným trupem s jednoduchým podbřiškem. Hlava je poměrně velká, vyšší s plochým čelem, méně výraznými lícemi a větším, silným zobákem. Krk je dlouhý až velmi dlouhý, silnější, zřetelně esovitě prohnutý. Běháky jsou středně dlouhé, silné, sytě oranžové. Opeření poměrně bohaté.

Hmotnost housera asi 7 kg a husy 6 kg. Chovají se pouze v čistě bílém zbarvení.

Husa italská náleží do řádu vrubozobí. Zástupci tohoto řádu jsou velcí, zavalití ptáci s dlouhým krkem a krátkým zobákem.

Společným znakem všech vrubozobých jsou vroubkované okraje zobáku, lamely, které původně umožňovaly vrubozobým filtrovat drobné částečky z vody nebo bahna. Ne všechny druhy se živí filtrací, husy a bernešky se pasou na vegetaci, mořčáci, kteří jsou rybožraví, mají zobák hákovitý, podobný zobáku kormorána. Okraj zobáku morčáků je ale také vroubkovaný, v tomto případě jim dobře slouží k uchopení kluzké kořisti.

Dalším znakem vrubozobých jsou krátké, poměrně vzadu postavené končetiny a všechny prsty kromě zadního spojené plovací blánou. Většina vrubozobých jsou dobří plavci, někteří se za potravou potápí, silné nohy jim pak slouží jako výkonná vesla. Na zemi jsou naopak vrubozobí poněkud neobratní.