Husa landeská
Anser anser f. domesticus
Anser anser f. domesticus
Husa landeská
- Původ: Francie
- Hmotnost: 6,5-7,5 kg
- Roční snáška: 40 ks
- Inkubační doba: 30 dnů
- Průměr kroužku: 27 mm
- Krmivo: Obiloviny, zelené krmení, živočišná složka
Taxonomie
- Říše: Animalia - živočichové
- Kmen: Chordata - strunatci
- Třída: Aves - ptáci
- Podtřída: Ornithurae - praví ptáci
- Infratřída: Neornithes - létaví prvoptáci
- Nadřád: Neognathae - letci
- Řád: Anseriformes - vrubozobí
- Čeleď: Anatidae - kachnovití
- Rod: Anser - husa
Evropa
- Nadmořská výška: 290 m
- Povrch: většinou nížiny (60%), jih hornatý
- Teplotní pásy a srážky:
- Studený: oblast polární a subpolární (200-600 mm/rok)
- Mírný: oblast západopřímořská (nad 600 mm/rok), přechodná (400-1500 mm/rok), vnitrozemská (do 400 mm/rok)
- Subtropický: oblast středomořská (400-1000 mm/rok)
- Roční období:
- Střídání 4 ročních období: jaro, léto, podzim, zima
- Průměrná teplota:
- Zima: -2- +2 °C
- Léto: 21-25 °C
Husa landeská byla vyšlechtěna v jihozápadní Francii. Jsou klidného temperamentu a i ve větších skupinách velmi snášenlivé. Vynikají rychlým růstem a velmi dobrou zmasilostí, ovšem při větších nárocích na množství a kvalitu krmiva. Jsou obzvlášť vhodné k výkrmu na velká játra. Pud sezení na vejcích a vodění housat není u většiny hus zachován.
Jde o husy středního tělesného rámce s mohutným, poměrně dlouhým, širokým, velmi hlubokým a poněkud zvednutým trupem s výrazně vyvinutým a velmi hluboko spuštěným dvojitým podbřiškem. Jejich hlava je poměrně velká, nepříliš dlouhá, vyšší a širší se silným zobákem a hluboko zasazenýma očima, které jim dodávají zachmuřený výraz. Krk je středně dlouhý, silnější s výrazně tvarovaným peřím v horní části. Postoj středně vysoký a běháky silné, světle oranžové. Peří nepříliš tvrdé s vyšším podílem prachového.
Hmotnost se u housera pohybuje okolo 7,5 kg a u husy 6,5 kg. Husy landeské se chovají především ve zbarvení divokém, ale i bílém.
Husa landeská náleží do řádu vrubozobí. Zástupci tohoto řádu jsou velcí, zavalití ptáci s dlouhým krkem a krátkým zobákem.
Společným znakem všech vrubozobých jsou vroubkované okraje zobáku, lamely, které původně umožňovaly vrubozobým filtrovat drobné částečky z vody nebo bahna. Ne všechny druhy se živí filtrací, husy a bernešky se pasou na vegetaci, mořčáci, kteří jsou rybožraví, mají zobák hákovitý, podobný zobáku kormorána. Okraj zobáku morčáků je ale také vroubkovaný, v tomto případě jim dobře slouží k uchopení kluzké kořisti.
Mohlo by vás také zajímat
Husa indická, Husa císařská, Husa čínská, Husa alsaská, Husa toulouská, Husa africká, Husa cellská, Husa česká, Husa česká chocholatá, Husa dypolcká