Husa landeská

Anser anser f. domesticus

Husa landeská

Anser anser f. domesticus

Husa landeská byla vyšlechtěna v jihozápadní Francii. Jsou klidného temperamentu a i ve větších skupinách velmi snášenlivé. Vynikají rychlým růstem a velmi dobrou zmasilostí, ovšem při větších nárocích na množství a kvalitu krmiva. Jsou obzvlášť vhodné k výkrmu na velká játra. Pud sezení na vejcích a vodění housat není u většiny hus zachován.

Jde o husy středního tělesného rámce s mohutným, poměrně dlouhým, širokým, velmi hlubokým a poněkud zvednutým trupem s výrazně vyvinutým a velmi hluboko spuštěným dvojitým podbřiškem. Jejich hlava je poměrně velká, nepříliš dlouhá, vyšší a širší se silným zobákem a hluboko zasazenýma očima, které jim dodávají zachmuřený výraz. Krk je středně dlouhý, silnější s výrazně tvarovaným peřím v horní části. Postoj středně vysoký a běháky silné, světle oranžové. Peří nepříliš tvrdé s vyšším podílem prachového.

Hmotnost se u housera pohybuje okolo 7,5 kg a u husy 6,5 kg. Husy landeské se chovají především ve zbarvení divokém, ale i bílém.

Husa landeská náleží do řádu vrubozobí. Zástupci tohoto řádu jsou velcí, zavalití ptáci s dlouhým krkem a krátkým zobákem.

Společným znakem všech vrubozobých jsou vroubkované okraje zobáku, lamely, které původně umožňovaly vrubozobým filtrovat drobné částečky z vody nebo bahna. Ne všechny druhy se živí filtrací, husy a bernešky se pasou na vegetaci, mořčáci, kteří jsou rybožraví, mají zobák hákovitý, podobný zobáku kormorána. Okraj zobáku morčáků je ale také vroubkovaný, v tomto případě jim dobře slouží k uchopení kluzké kořisti.