Začátky mého chovu papoušků

jak jsem se začal věnovat chovu papoušků

velikost písma:  A A A
28.05.2006, 17:11     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     7649 zobrazení     0 komentářů

Papoušci jsou jednoznačně nejznámější skupinou ptáků. Svou oblibu si získali u chovatelů díky velice pestrému vzhledu, kdy jedna barva kontrastuje s druhou a tvoří tak pěknou podívanou. Spousta lidí také chová pouze jednoho papouška jako domácího mazlíčka.

Takový pták se často naučí napodobovat různé zvuky, dokonce i lidská slova. Na domácím trhu lze dnes díky našim špičkovým chovatelům sehnat již téměř každý druh papoušků. Dokonce takové vzácné druhy, které se v minulých letech pouze importovaly. Pokud se rozhodujete jaký druh si pořídit, tak by vám mohly pomoci tyto stránky, na kterých najdete fotografie papoušků například i z mého chovu, kteří patří mezi častěji chované druhy u nás.

S chovem jsem začal již před řadou let. Po přečtení pár knih se mi nejvíce zalíbila korela chocholatá, která tak byla mým prvním chovancem. Jako malý kluk jsem ji zakoupil v obchodě se zvířaty. Umístěna byla v kleci s rozměry odpovídajícími pro tento druh. Dostávala směs semen pro menší papoušky a samozřejmě stále čistou vodu. K dispozici měla na dně klece písek a pro okus sépiovou kost. Radost mi bohužel dělala jen pár měsíců. Jednoho rána jsem ji totiž nalezl v kleci uhynulou. Po příčině smrti jsem příliš nepátral, korelka však den před tím vydávala zvuky podobné lidskému škytání.

Klec nezůstala dlouho prázdná. Dalším jejím obyvatelem se stal párek papoušků vlnkovaných, známých spíše pod názvem andulka. U jejich klece jsem sledováním strávil spoustu hodin. Andulky byly velice živé, poskakovaly z bidla na bidlo, přitom příjemně švitořily, časté bylo i jejich vzájemné krmení. S cílem pokusit se o jejich odchov jsme vybudovali velkou dřevěnou voliéru, kde trávily andulky letní měsíce. Do voliéry byla také umístěna budka, která byla andulkami okamžitě obsazena. Netrvalo dlouho a v budce se objevilo první vajíčko a obden přibývala další. Samička vzorně seděla na snůšce, sameček ji krmil. Kontrolu budky jsem téměř neprováděl, jako malý jsem myslel, že už by se samička zpět do budky nevrátila. Pár vyvedl hned napoprvé 4 mláďata a následovalo další hnízdění. Pro příští chovatelskou sezonu jsem ke starému páru přikoupil ještě jeden, který také spolehlivě hnízdil, a nic nebránilo tomu, aby se můj chov rozrůstal. Protože byla voliéra dostatečně velká, tak jsem k andulkám napodzim pořídil párek korel. Samce perlového a k němu bílou samici. Tuto samici mám dodnes a je tak se svými 13 lety mým nejstarším papouškem, přesto každý rok odchovává mladé. Korely příští rok zahnízdily celkem 3x a v každém hnízdě vyvedly několik pěkných mláďat. Celkem jsem tedy měl již 2 páry andulek a 1 pár korel. Pro jejich zazimování jsme svařili klec 1x1 m, kterou jsme umístili do sklepa, kde byla dostatečná teplota.

Povzbuzen chovatelskými úspěchy jsem nepřestával s nákupem nových druhů. Začal jsem však dávat přednost nákupu ptáků přímo od chovatele, což je z mnoha důvodů rozhodně lepší. Sám jsem se až divil, kolik je v okolí mého domova chovatelů. Napodzim jsem nejdříve získal 1 rok starého samce rosely pestré a poté v zimě samici, která však byla ještě příliš mladá, narozena ve druhé snůšce. Není vzácností, že samice rosel hnízdí již v příštím roce, ale u mě tomu tak nebylo. Ne však z nedostatečného stáří samice, ale z toho důvodu, že byly umístěny ve společné venkovní voliéře s andulkami a korelami. Těm však přítomnost rosel vůbec nevadila a bez problémů vyváděli mladé.

S tím jsem se však nespokojil a pro následující chovnou sezónu jsme postavili 4-boxovou zděnou zahradní voliéru a pro přečkání zimních měsíců vybudovali ve sklepě blok klecí (fotografie naleznete pod odkazem Chov). Roselám pestrým se nová samostatná voliéra zamlouvala. V prvním hnízdě vyvedly ze 7 vajíček 7 mladých a ve druhém ze stejného počtu nanesených vajec 5 mladých. Chov se neustále rozrůstal o další druhy a venkovní 4-boxová voliéra byla v tomto osazení: 1,1 rosela pestrá, 1,1 rosela pennantova, 1,1 alexandr malý a hejnko andulek společně se 3 páry korel. Postupem času přibyli kakarikové ČČ žlutí. A jako úplně poslední druh jsem letos zakoupil na pravidelném ptačím trhu v Týništi n. Orlicí pár aratingů jendaj. V současné době dále chovám zebřičky, holoubky diamantové, křepelky čínské a bažanty diamantové.

Ing. Zbyněk Pokorný Ing. Zbyněk Pokorný
Agronom a chovatel

Autor webu a chovatel zároveň. Snažím se starat o obsah tohoto webu. Chovám exotické ptactvo: amazoňan oranžovokřídlý, amazoňan žlutolící, aratinga jendaj, papoušek senegalský, alexandr malý, alexandr rudohlavý, křepelky čínské a holoubky diamantové. Tyto druhy se mi daří i odchovávat. Z terarijních zvířat chovám suchozemské želvy čtyřprsté (Testudo horsfieldii), v současnosti už 28 kusů různého stáří. Několik let už se mi daří odchovy. Vysokoškolský titul jsem vystudoval na Mendlově univerzitě v Brně v oboru zaměřeném na rostliny, v tomto oboru jsem také zaměstnán.

Autorem od: 28.02.2013

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.