Zelené krmení pro papoušky - II. díl

velikost písma:  A A A
25.03.2008, 23:18     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     8764 zobrazení     0 komentářů

V druhém dílu článku s názvem Zelené krmení pro papoušky, bude popsáno dalších 10 běžně rostoucích plevelů, jenž je vhodné podávat pro zpestření ptačího jídelníčku.

 

Pelyněk černobýl

(Artemisia vulgaris)
Botanický popis: Vytrvalý, statný, trsnatě rozložený, slabě nepříjemně páchnoucí plevelný druh. V půdě vytváří oddenek se svazčitými kořeny a slabšími kořenovými výběžky s kořeny, jež jsou rozloženy převážně v ornici. Z listových růžic vyrůstají časně na jaře plodné i neplodné, latnatě větvené, přímé, černofialové až tmavé, hranaté lodyhy, 60 - 120 cm vysoké, výjimečně i delší. Listy jsou střídavé, dosti proměnlivé, v obrysu široce vejčité, dolní krátce řapíkaté, lodyžní listy menší , ouškatě přisedlé, s úkrojky špičatými, hluboce laločnatými, horní s úkrojky celokrajnými, podvinutými, na líci lysé, tmavozelené, na rubu tence běloplstnaté. Laty husté s jednoduchými kopinatými listeny, úbory krátce stopkaté, drobné, na konci větévek nahloučené.

Rozšíření: Pelyněk černobýl je hojně rozšířen v celém státě od nížin až do horského pásma, na všech půdách, zvláště v blízkosti obydlí, u cest, na rumištích, náspech, mezích, loukách, pastvinách, sadech, vinicích apod. Odtud se pelyněk snadno šíří anemochorně či jinak na pole, do zahrad, trávníků, parků a na další stanoviště.

Pelyněk černobýl Pelyněk černobýl

Šťovík kadeřavý

(Rumex crispus)
Botanický popis: Vytrvalý plevelný druh s krátkou chudě větvenou kořenovou hlavou, hlavním kořenem a četnými dlouhými, rozvětvenými postranními kořeny, které zasahují až hluboko do podorničních vrstev. Lodyhy jsou 30 - 100 cm vysoké, přímé, často hnědě naběhlé, obvykle větvené jen v květenství. Přízemní listy jsou až 35 cm dlouhé a až 8 cm široké, dlouze řapíkaté, podlouhle kopinaté, na bázi klínovité až stažené, kadeřavé. Horní lodyžní listy menší, podobného tvaru, obvykle méně kadeřavé.

Rozšíření: Šťovík kadeřavý je považován za jednu z pěti nejrozšířenějších rostlin na světě. U nás je hojný až obecný na většině území od nížin až po podhůří, na horách méně či jen zavlékán. Původně nalézán v depresích vodních toků nížin a pahorkatin, druhotně roste šťovík kadeřavý na rumištích, neudržovaných plochách, okrajích cest, pastvinách, polích, loukách (zvláště podmáčených), okolí hnojišť a jímek, na obvodech silážních jam aj.

Šťovík kadeřavý Šťovík kadeřavý

Řebříček obecný

(Achillea millefolium)
Botanický popis: Vytrvalý, slabě aromatický plevelný druh, setrvávající mělce v půdě bohatým systémem tuhých článkovaných oddenků. Lodyha je přímá nebo vystoupavá, 10 - 50 cm vysoká, hustě listnatá, pouze nahoře vrcholičnatě větvená. Listy jsou v obrysu kopinaté, v mládí vlnatě pýřité, později olysalé.

Rozšíření: Řebříček obecný je rozšířen v Evropě, Asii, zavlečen byl do Severní Ameriky, Austrálie a na Nový Zéland. U nás je hojně rozšířen po celém státě od nížin a po horské oblasti. Roste na suchých místech, mezích, stráních, v příkopech, loukách, pastvinách a jiných travnatých stanovištích. Odtud se řebříček šíří na pole, zahrady a ostatní zemědělskou půdu. Hojně zapleveluje trávníky, parky a víceleté pícniny, kde vytváří hustý a pevný drn.

Řebříček obecný Řebříček obecný

Heřmánek pravý

(Matricaria recutita)
Botanický popis: Jednoletý ozimý, silně aromatický plevelný druh a významná léčivá bylina, s jednoduchým kůlovým kořenem. Lodyha 10 - 50 cm, přímá nebo vystoupavá, lysá nebo pod úbory řídce chlupatá, řídce olistěná. Listy střídavé, přisedlé, 3 - 7 cm dlouhé, v obrysu eliptické až úzce obvejčité.

Rozšíření: Původní v jižní Evropě, ve střední Evropě archeofyt. U nás je rozšířen heřmánek pravý po celém území státu, především v nižších a středních polohách. Nejčastěji na písčitých, hlinitých až jílovitých nepodmáčených, mírně kyselých nebo neutrálních nevápnitých půdách. Roste na polích, mladých úhorech, rumištích, v okolí polních hnojišť, okrajích komunikací, sešlapávaných plochách, slaniskách.

Heřmánek pravý Heřmánek pravý

Pcháč oset

(Cirsium arvense)
Botanický popis: Vytrvalý, dvoudomý, ostnitý, výběžkatý plevelný druh, který houževnatě setrvává v půdě mohutným systémem vodorovných a svislých kořenových výběžků, pronikajících hluboko do podorničních vrstev.

Rozšíření: Domácí je v Evropě a mírné Asii, zavlečen do Severní Ameriky. U nás je pcháč oset obecně a hojně rozšířeným druhem na všech půdách v nížinách až horských oblastech. Je velmi odolným a houževnatým plevelem, ohrožujícím všechny plodiny jednoleté a víceleté i vytrvalé kultury. Je častý též na loukách, pastvinách, trávnících, parcích aj.

Pcháč oset Pcháč oset

Lipnice roční

(Poa annua)
Botanický popis: Drobná, jednoletá i víceletá, lysá, volně trsnatá tráva, s jemnými svazčitými kořeny. Stébla jsou 5 - 30 cm vysoká, slabě zploštělá, po odkvětu poléhavá nebo vystoupavá, hladká. Listové pochvy jsou hladké, slabě zploštělé. Listové čepele jsou ploché s dvojrýžkou, často příčně svraskalé.

Rozšíření: Kosmopolit rozšířený ve všech světadílech. U nás hojná. Jedná se o velmi skromný plevelný druh, který se vyskytuje v nížinách i vysoko v horách. Lipnice roční dobře snáší sešlapávání. Upřednostňuje půdy vlhké, zastíněné, dusíkaté, živné, humózní. Roste na polích, loukách, zahradách, sešlapávaných místech, rumištích, hřištích, mezi dlažbou aj. Hojná je i na zavlažovaných půdách, ve sklenících a pařeništích, kde vytváří mohutné jedince.

Lipnice roční Lipnice roční

Laskavec ohnutý

(Amaranthus retroflexus)
Botanický popis: Jednoletý pozdní jarní plevelný druh. Kořen je silný kůlový s četnými postranními kořeny. Lodyha je vysoká, přímá, jednoduchá nebo větvená, poněkud rozbrázděná, hustě a krátce vlnatě pýřitá, zelená až červenavá. Listy dlouze řapíkaté, čepele kosníkovitě vejčité až podlouhlé, tupé až zašpičatělé.

Rozšíření: Původem v Severní Americe, odkud se postupně rozšířil v teplejších a mírných oblastech všech kontinentů. U nás je laskavec ohnutý zdomácnělý v nižších polohách, do podhůří zavlékán jen ojediněle. Vyskytuje se na rumištích, skládkách, zahradách, polích, kompostech, podél cest, v příkopech apod. Nitrofilní, dosti teplobytný druh, snáší půdy i mírně zasolené.

Laskavec ohnutý Laskavec ohnutý

Mléč rolní

(Sonchus arvensis)
Botanický popis: Vytrvalý, hlouběji kořenící výběžkatý, po poranění silně mléčící plevelný druh. V půdě setrvává patrovitě uspořádaným systémem svislých a vodorovných kořenových výběžků, v mládí žlutavě bílých, stářím hnědnoucích, křehkých a šťavnatých. Svislé výběžky pronikají hluboko do podorničních vrstev. Lodyha přímá, dutá, 30 - 150 cm vysoká, někdy větvená, je v mládí vlnatá, později lysá a nahoře spolu s květními stopkami výrazně rezavě štětinatě žláznatá. Listy lysé, lesklé, v obrysu podlouhlé až kopinaté, chobotnatě až kracovitě peřenodílné, na okraji hrubě osténkatě zubaté a mají široce křídlatý řapík, objímající srdčitou bází lodyhu

Rozšíření: Kosmopolit, pocházející z Evropy a severní Afriky až do Afganistánu a Sibiře. Zavlečen do Japonska, Indie, Ameriky, jižní Afriky, Austrálie aj. U nás je mléč rolní hojně rozšířen převážně na obdělávaných půdách polí, zahrad a vytrvalých kultur v nížinách až horských oblastech, na všech půdách.

Mléč rolní Mléč rolní

Kopřiva dvoudomá

(Urtica dioica)
Botanický popis: Vytrvalý, dvoudomý plevelný druh, celý pokrytý žahavými chlupy. Na stanovišti setrvává vytrvalými, plazivými a větvenými oddenky s bohatými kořeny. Časně na jaře vyrůstají z oddenků četné přímé, statné, čtyřhranné, jednoduché až chudě větvené listnaté lodyhy. Vstřícné, velké, žahavé listy jsou široce vejčité, vejčité až kopinaté, na vrcholu v obrysu zašpičatělé, na bázi zpravidla srdčité, pilovité až hrubě pilovité a na bázi dlouhého řapíku jsou zřetelně kopinaté, nesrostlé palisty.

Rozšíření: Rozšířena především v mimotropických oblastech celého světa. U nás se vyskytuje hojně až velmi hojně po celém území. Kopřiva dvoudomá roste ve vlhkých lesích, křovinách, akátových porostech, na okrajích cest a silnic, březích vod, rumištích, opuštěných místech, především však v okolí lidských sídlišť.

Kopřiva dvoudomá Kopřiva dvoudomá

Kostival lékařský

(Symphytum officinale)
Botanický popis: Vytrvalý, drsně chlupatý, hluboce kořenící úporný plevel. V půdě vytváří vertikální, až 30 cm dlouhý a až 3 cm tlustý, řepovitý, vícehlavý, mírně dužnatý a slizovitý, vně téměř černý, uvnitř bělavý kořen, pronikající až do podorničních vrstev. Časně na jaře vyrůstá listová růžice a z ní přímé, 40 - 80 cm vysoké a 7 - 10 mm tlusté, plné, v horní části mírně větvené lodyhy. Lodyha je sbíhavými křídly od vyššího listu křídlatá až hranatá, s rovnovážně až mírně nazpět odstávajícími štětinovitými chlupy. Lodyžní listy jsou střídavé, vejčitě kopinaté až kopinaté.

Rozšíření: Euroasijský druh. U nás se kostival lékařský vyskytuje roztroušeně až hojně po celém území státu, od nížin až do horských poloh, jen v západních Čechách je výskyt v některých malých územích řidší. Roste v příkopech, na březích potoků a řek, na vlhkých loukách i v lužních lesích a jiných vlhčích stanovištích. Je značně přizpůsobivý a zasahuje i na obdělávané půdy polí, zahrad, vytrvalých kultur, kde kostival zapleveluje všechny plodiny.

Kostival lékařský Kostival lékařský

 

Související články

Zelené krmení pro papoušky - I. díl

Ing. Zbyněk Pokorný Ing. Zbyněk Pokorný
Agronom a chovatel

Autor webu a chovatel zároveň. Snažím se starat o obsah tohoto webu. Chovám exotické ptactvo: amazoňan oranžovokřídlý, amazoňan žlutolící, aratinga jendaj, papoušek senegalský, alexandr malý, alexandr rudohlavý, křepelky čínské a holoubky diamantové. Tyto druhy se mi daří i odchovávat. Z terarijních zvířat chovám suchozemské želvy čtyřprsté (Testudo horsfieldii), v současnosti už 28 kusů různého stáří. Několik let už se mi daří odchovy. Vysokoškolský titul jsem vystudoval na Mendlově univerzitě v Brně v oboru zaměřeném na rostliny, v tomto oboru jsem také zaměstnán.

Autorem od: 28.02.2013

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.