Chov lamy krotké a lamy alpaka

velikost písma:  A A A
08.03.2015, 18:00     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     2074 zobrazení     0 komentářů

Postavení a význam chovu lam

Lamy jsou typickými zvířaty Jižní Ameriky, avšak stále častěji se s nimi můžeme setkávat i v ostatních světadílech. Lamy jsou poměrně velmi dobře přizpůsobeny k chovu v drsných vysokohorských podmínkách, mají vysoký krevní tlak a nízkou hustota krve, jejich červené krvinky jsou oblé a bez jádra, přičemž také mají větší množství červených krvinek oproti ostatním savcům.

Lamy patří do třídy savci, řádu sudokopytníci, čeledi velbloudovitých a rodu lama. V rámci rodu lama jsou registrovány následující druhy: lama krotká, lama alpaka, lama guanako a lama vikuňa. Všechny čtyři druhy mají 74 chromozomů, proto se mohou mezi sebou křížit. Ve volné přírodě však k přirozenému mezidruhovému křížení nedochází. Na druhou stranu, v Jižní Americe však mnozí chovatelé křížení provádějí, přičemž nejčastěji dochází ke křížení lamy krotké a lamy alpaky a jejich kříženci se nazývají huarizo.

Hlavní produkty

  • vlna (textilní produkty)
  • maso (zdroj bílkovin pro populaci lidí obývajících Andy). Výtěžnost JUT: 50 − 55 %. Obsah sušiny v mase se pohybuje na úrovni cca 21 − 24 %, obsah bílkovin činí cca 21 − 23 %. Pro maso lam jsou charakteristické nízké obsahy IMT (0,5 − 1 %) a poměrně vysoké obsahy popelovin (2 − 3 %).
  • mléko (pouze pro mláďata). Doba laktace: 24 − 28 týdnů. Obsahy sušiny, tuku, bílkovin, laktózy a popelovin v mléce lam se v závislosti na fázi laktace pohybují v rozmezí 13 − 18 %, 3 − 7 %, 3,5 − 6 %, 5 − 6,5 % a cca 0,75 %.
  • kůže (kožedělný průmysl)

Vedlejší produkty

  • trus (hnojivo, po vysušení jako palivo).
  • k dopravě materiálu, a v omezené míře i lidí.
  • spásání TTP (mimoprodukční fce.)

Specifikum lam: Lamy došlapují na celou plochu posledních tří článků 3. a 4. prstu, pod nimiž je silný a pružný mozol a mají velmi malé kopýtko, proto nenarušují půdní povrch tak jako ovce či kozy. Jejich horní pysk je rozdělen, spodní řezáky jsou nejenom velmi ostré, ale i stále dorůstající, což umožňuje poměrně snadné spásání krátkých a tvrdých travin.

Využití lam v chovu 

 - v zoologických zahradách, v rámci hobby či PET chovu, mohou mít strážní funkci při společné pastvě s ovcemi v rámci oplůtkového chovu. Další možné využití: v rámci agroturistiky či tzv. lamatrekingu a dle některých zdrojů také lamy asistují při psychoterapii.  

Situování chovu

- chovy lam je možno v podmínkách ČR zakládat v podstatě ve všech výrobních oblastech, měly by však být preferovány marginální oblasti, ideálem jsou turistické oblasti. Dále je možno konstatovat, že z pohledu již existujících domácích chovatelů, jsou lamy především oceňovány pro jejich nenáročnost, a to jak z pohledu klimatických podmínek, tak ustájení a výživy.

Problém No. 1 – Agresivita (je ovlivněna i individualitou a předchozí výchovou)

- především samci v dospělosti mohou být vůči člověku i poměrně velmi agresivní.

Projevy agresivity: od přetlačování, přes plivání, kopání jak předními, tak i zadními končetinami, až po kousání, přičemž tyto aktivity mohou končit i úporným pronásledováním.

Řešení: nedoporučují se důvěrnější kontakty člověka, a to i chovatele, se zvířaty.

Mnohé dříve agresivní samice se však po oplodnění zklidní a jsou zpravidla klidné až do odstavu mláděte, nicméně pokud se, především samci, v chovatelské dospělosti neuklidní, je doporučováno provést kastraci, eventuálně i utracení zvířete.    

Charakteristika lamy krotké a lamy alpaka

Lama krotká (LK) je největší z andských lam, výška v kohoutku: 110 až 150 cm, v dospělosti dosahují samice živé hmotnosti 100 až 150 kg, samci 150 až 170 kg. Produkce vlny: cca 2 kg ročně. Barva vláken je od bílé po černou, vlákna jsou poměrně hrubá a dlouhá.

Lama alpaka (LA) je menší, kohoutková výška: 75 až 90 cm. Živá hmotnost samic v dospělosti činí cca 55 kg, samců 60 až 80 kg. Tvarem těla se podobá ovci, má však podstatně delší krk, přičemž jsou pro ni charakteristické krátké a vzpřímené uši. Vlna LA je oproti LK jemnější a delší, barva je různá, od bílé až po černou. Produkce vlny: 2 až 3 kg, Pro lamu alpaku je charakteristická častá neochota k páření a také poměrně častá neplodnost.                 

Reprodukce a porody

Pohlavní dospělost: ve věku cca 12 měsíců

Chovná dospělost: ve věku cca 2 let. 

Co se týká hmotnosti samice, obecně je doporučováno, aby do reprodukce byly zařazovány lamy, jejichž živá hmotnost činí minimálně 60 % z jejich živé hmotnosti v dospělosti. Samec začíná mít sexuální zájem o samici ve věku 10 až 12 měsíců, avšak protože je u nich penis spojený s předkožkou až do věku 2 až 3 let, jejich reprodukce je do tohoto věku prakticky nemožná.

Lamy jsou obecně považovány za nesezónní zvířata, mohou tedy mít ovulační aktivitu v podstatě v průběhu celého roku. Samice mají tzv. provokovanou ovulaci, a proto u nich chybí estrální cykly v obvyklém smyslu. Ovulace je obvykle vyvolána kopulací, v případě lamy alpaky nastává za 24 až 26 hodin po kopulaci. U lamy krotké nastává ovulace později, a to za 40 až 48 hodin po kopulaci. Nicméně například v Peru mají zapouštění a porody sezónní charakter, přičemž obojí probíhá v průběhu léta, když tato skutečnost je důsledkem dostatečné a především kvalitní výživy samice cca měsíc před a v průběhu zapouštění.

Chování samice při připouštění je zpravidla submisivní, při přiblížení samce leží na zemi, ve sternální pozici. Reprodukční chování samce spočívá v běhání za samicí. Agresivní samci pokračují v pronásledování samic, které je odmítají, až si samice lehnou a samci se podvolí. Vlastní připouštění trvá v průměru 20 min – v jeho průběhu probíhá průběžně pomalá ejakulace.

U lam je možno aplikovat individuální, skupinové či harémové připouštění. Při harémovém způsobu reprodukce činí doba jednoho připouštění cca 20 min, při skupinovém připouštění je však doba připouštění výrazně kratší (cca 8 min). Při skupinovém či harémovém připouštění jsou samci poměrně klidní, i když mohou být obtěžováni jinými samicemi či samci. Největší reprodukční aktivita, v rámci skupinového zapouštění, je v prvních 4 až 6 dnech po vpuštění samců do skupiny samic, přičemž v tomto intervalu je zapuštěno cca 70 % samic, z nichž cca 50 % zůstává březích. Pohlavní aktivita výrazně klesá po cca dvou týdnech od vpuštění samců k samicím.

Doba gravidity je cca 11,5 měsíce (cca 350 dnů)  

Diagnóza gravidity: progesteronovým testem (15 − 20 dnů po zapouštění), ultrazvukem (70 − 80 den gravidity), aplikací metody odmítání samce (70 − 125 den gravidity), v tomto případě se však i stává, že ne všechny samice, které odmítají samce, jsou březí a palpací (od 165. dne gravidity).   

Před porodem lama omezuje příjem potravy a má tendence se izolovat, vzdálit se od stáda. Další příznaky blížícího se porodu jsou vzrůstající neklid matek, zvětšování vemene a častější močení. Z pohledu výživy by mělo být zásadou, aby lamy nebyly v poslední fázi gravidity překrmovány.

Porody probíhají jak v noci, tak ve dne většinou ve stoje, přičemž lamy jsou schopny bezproblémově porodit i vleže či na boku. Porody probíhají zpravidla bezproblémově, péče matek o mláďata je velmi dobrá, lamy však svoje mláďata v pravém slova smyslu, jako například ovce či kráva, neolizují, protože nemají dostatečně pohyblivý a ohebný jazyk. Mláďata lam se rodí životaschopná. Hmotnost mláďat při porodu se pohybuje v rozmezí 7 až 12 kg, zpravidla se rodí jedináčci. Poměrně záhy po porodu se matky snaží mláďata přimět, aby stála. Ihned poté co se mládě postaví, se snaží o sání mléka. Po porodu stojí mládě při sání pod matkou, později probíhá sání z boku. V průběhu prvních šesti hodin po porodu by mládě mělo zkonzumovat takové množství mleziva, jež odpovídá cca 5 až 10 % jeho živé hmotnosti, tímto si zabezpečí dostatek imunitních látek a energie.

V průběhu prvního týdne po porodu by mládě mělo zvýšit svoji živou hmotnost o 3,5 až 7 kg. Vrchol laktace nastává u matek ve třetím až čtvrtém týdnů po porodu. Ve věku sedmi až deseti dnů si mláďata začínají navykat na příjem pastvy či sena.

Odstav mláďat by neměl být realizován před 4 měsícem jejich věku (ideál: věk 6 měsíců), přičemž do odstavu by neměl být nijakým způsobem omezován stabilní kontakt matky s mládětem. Každopádně, po odstavu by mláďata měla být schopna přijmout adekvátní množství krmiva (pastva, seno, jadrná krmiva apod.) 

Výživa lamy 

Lamy jsou z pohledu výživy poměrně nenáročná zvířata a preferují nahořklá krmiva (kůru, listy některých stromů a keřů, výhony z náletu, větve). Základem jejich letní krmné dávky je však pastva (2 – 4 kg/kus/den). Dalšími komponenty letní krmné dávky lam jsou jadrná krmiva (cca 0,25 – 0,5 kg/kus/den), kvalitní seno (ad libitum) a minerální liz (ad libitum). Zimní krmná dávka se skládá z kvalitního sena (ad libitum), jadrných krmiv (0,3 – 0,5 kg/kus/den) a minerálního lizu (ad libitum). Co se týká příjmu minerálního lizu, zde je nutno dodat, že lamy ho spíše koušou, než olizují vzhledem k nedostatečné pohyblivosti a ohebnosti jejich jazyka. Jak v létě, tak i v zimním období je vhodné lamám přikrmovat krmnou řepu, brambory, slámu, slupky z ovoce či zeleninu v limitovaném množství a staré pečivo. Každopádně by však nemělo docházet k překrmování lam.

Pastva

Lamy se pasou poměrně velmi selektivně, při pastvě je vhodné využití jejich strážní funkce (s ovcemi, eventuálně s kozami). Lama při pastvě poměrně často zvedá hlavu, což je pravděpodobně důsledek její poměrně velké ostražitosti. Nicméně mnohdy je však tato aktivita také vysvětlována lepším polykáním přijatého krmiva, vzhledem k délce jejich krku. Lamy na pastvě odmítají zapáchající rostliny a rostliny znečištěné močí či výkaly, jsou však schopny bezproblémově spásat i poměrné suché pastevní areály.

Přežvykování probíhá většinou v polobdělém stavu. Délka přežvykování je ovlivněna druhem krmiva a jejich klidem, protože z přežvykování je vyruší i sebemenší podnět.

Lamy jsou poměrně velmi dobře přizpůsobené k omezenému příjmu vody, eventuálně i jejímu krátkodobému nedostatku, na druhou stranu by však nemělo docházet k jejich omezování v příjmu vody. V dospělosti by denní příjem vody měl činit cca 6 až 12 litrů v závislosti na hmotnosti jedince, jeho výkonu a klimatických podmínkách.

Močení a kálení na tzv. výkaliště slouží u domestikovaných či divokých lam taktéž k vyznačování teritoria. U lamy krotké je však často na jednom pastevním areálu, oproti lamě alpace, registrováno více výkališť.

Ustájení a vybraná doporučení pro chov lamy

  • pro zabezpečení welfare je vhodné aplikovat volné skupinové ustájení, přičemž pro vysokobřezí samice je doporučováno vytváření dočasných individuálních boxů o ploše cca 8 m²/kus.
  • lamy jsou poměrně odolné proti chladu, proto pro jejich ustájení stačí vybudovat jednoduchý přístřešek se třemi stěnami a střechou. Podlahu je doporučováno vybetonovat pro aplikaci hluboké podestýlky (sláma i seno horší kvality), eventuálně přistýlaného stání.
  • v rohu stáje je doporučováno vytvořit kaliště (před ustájením zde umístit trus zalitý vodou), což  přispívá k čistotě zvířat. Nedílnou součástí každého ustájení by měla být automatická napáječka.
  • na ustájení by měl navazovat trvalý výběh. Pokud je chováno jedno zvíře, minimální plocha tohoto výběhu by měla činit cca 75 m², pro tři kusy minimálně cca 150 m², při vyšším počtu zvířat by měla být plocha výběhu zvětšena o cca 30 m² na každého dalšího jedince.
  • ohrazení je doporučováno kovové, vzhledem k okusování dřevěného ohrazení. Jako alternativu je možno využít elektrický ohradník o výšce 1,5 až 2 m. Nedílnou součástí každého výběhu by mělo být drbadlo. Pro zabezpečení optimální hygieny zvířat je nutné pravidelné odstraňování podestýlky s následnou dezinfekcí stáje.
  • dezinfekce, společně s deratizací a dezinsekcí by měla být prováděna minimálně dvakrát ročně.
  • po aplikaci dezinfekce je však bezpodmínečně nutné provést vyvětrání stáje a odstranění zbytků dezinfekce ze žlabu apod. 

Další vybraná doporučení pro chov lam

Dle „Řádu ochrany lam při chovu“ Českého klubu chovatelů lam, je dále pro jejich chov především doporučováno následující:

  • u lam by měla být minimálně jedenkrát ročně, a to na počátku pastevního období, provedena kontrolu paznehtů a dle jejich stavu je nutno provést i následná ošetření.
  • minimálně dvakrát do roka by mělo být provedeno vyšetření trusu (ideálně je koprologické), a dle jeho výsledků by mělo být provedeno adekvátní odčervení.
  • stříhání vlny lamy krotké by mělo být prováděno v letním období, vlnu se doporučuje ostříhat na výšku cca 3 cm.
  • při provádění zvláštních úkonů u neklidných zvířat musí být použity vhodné prostředky k fixaci zvířete, nebo má být podán zklidňující preparát veterinárním lékařem. Mimochodem, z Vyhlášky MZ č. 75/1996 Sb. vyplývá, že všechny lamy chované v ČR patří mezi nebezpečná zvířata. 
  • v chovu lam je zakázáno používání nosních kroužků, ohlávky se zubadlem a obojku s vnitřními hroty.
  • kastrace je povolena také u jedinců využívaných k zooterapii. Doporučená doba kastrace, vzhledem k vývinu varlat, se pohybuje v intervalu od 24. do 30. měsíce věku jedince.    
  • čipování zvířat smí provádět pouze veterinární lékař s platnou licencí.

Autor: prof. Dr. Ing. Jan Kuchtík

Ing. Zbyněk Pokorný Ing. Zbyněk Pokorný
Agronom a chovatel

Autor webu a chovatel zároveň. Snažím se starat o obsah tohoto webu. Chovám exotické ptactvo: amazoňan oranžovokřídlý, amazoňan žlutolící, aratinga jendaj, papoušek senegalský, alexandr malý, alexandr rudohlavý, křepelky čínské a holoubky diamantové. Tyto druhy se mi daří i odchovávat. Z terarijních zvířat chovám suchozemské želvy čtyřprsté (Testudo horsfieldii), v současnosti už 28 kusů různého stáří. Několik let už se mi daří odchovy. Vysokoškolský titul jsem vystudoval na Mendlově univerzitě v Brně v oboru zaměřeném na rostliny, v tomto oboru jsem také zaměstnán.

Autorem od: 28.02.2013

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.