Aktuálně: 6 448 inzerátů160 620 diskuzních příspěvků17 556 uživatelů

Ježek a jeho chov v domácnosti

Ježek a jeho chov v domácnosti
Jan Vorel (JaVor) 18.01.2024, 14:00
144 11 minut čtení

Nejčastěji chované druhy ježků

Ježek ušatý, vědecky známý jako Hemiechinus auritus, obývá oblasti kolem Kaspického moře, vyznačuje se noční aktivitou. Jeho výrazné ušní boltce jsou jedním z klíčových rozpoznávacích znaků. Ježek ušatý bývá někdy nazýván též jako ježek dlouhouchý.

Tento druh ježka dokáže v přírodě přežít dlouhé období bez potravy a v extrémně horkých letních dnech upadá do stavu estivace. Jeho schopnost dlouhodobého hibernování, až půl roku, je fascinující. Živí se převážně hmyzem a drobnými obratlovci. Samice rodí mláďata v dlouhých norách, dosahujících délky až 1,50 metru. Po 35-42 dnech březosti, přivádí na svět 2-7 mláďat. Mláďata jsou po narození slepá, hluchá a holá, ale postupně se vyvíjejí. Oči se jim otevírají po 23 dnech, a mláďata jsou obvykle samostatná ve dvou měsících. Pohlavní dospělost je dosažena kolem půl roku života.

Ježci ušatí dosahují hmotnosti mezi 250 a 700 g. Dospělí samci jsou výrazně robustnější než samice, a pohlavní dimorfismus se projevuje i v šířce jejich hlavy. Ušní boltce jsou výrazné, vystupující ze srsti. V dnešní době je běžné chovat zejména poddruh Hemiechinus auritus aegyptiacus, původem z Egypta.

Ježci ušatí žijí převážně v suchých biotopech, polopouštních a stepních oblastech s řídkou vegetací a nízkou vlhkostí vzduchu. V zimě hibernují, zatímco v extrémně horkých létech aestivují. Jsou nočními hmyzožravci, schopnými rychlého pohybu. Při lovu dokáží vyvinout rychlost až 10 km/h.

Pro chov ježků ušatých postačuje pokojová teplota, bez nutnosti vytápění. Chovatelé musí být obezřetní při společném chovu obou pohlaví, protože mimo období páření mohou vzniknout konflikty. Zajímavým faktem je, že v zajetí se mohou dožít 6-10 let, zatímco v přírodě často nežijí déle než 1-2 roky.

Podobně jako jejich příbuzní ježci bělobříší, i ježci ušatí mají tendenci k obezitě. Správná výživa a dostatek pohybu jsou klíčové pro udržení dobré kondice. Důležité je také sledování hmotnosti, zejména před a během hibernace.

Zvířata pocházející z volného odchytu často trpí parazity, jako jsou blechy, klíšťata a tasemnice. Je nezbytné okamžitě provést odčervení a další preventivní opatření proti parazitům. Důkladná karanténa je rovněž klíčová pro prevenci přenosu chorob.

Ježek bělobřichý, známý též jako Africký Pygmy ježek (Atelerix albiventris), představuje v České republice zatím spíše neobvyklého domácího společníka, avšak rychle získává na popularitě. Tento druh patří mezi africké příbuzné našich běžných ježků. Pygmy ježek je výrazně menší (váha se pohybuje mezi 300 a 700 gramy, délka 18-23 centimetrů), vyžaduje stálou teplotu nad 20 °C a co je důležité, neuchyluje se k zimnímu spánku. V zajetí dosahuje průměrné délky života 6-8 let.

Tato odlišnost ve velikosti a potřebách prostředí činí Afrického Pygmy ježka atraktivním pro lidi, kteří hledají netradiční domácího mazlíčka. Přestože se jedná o relativně nového chovance českých domácností, ježek bělobřichý si získal srdce mnoha majitelů exotických zvířat. Nicméně, hlavní chovatelská výzva spočívá v poskytnutí dostatečného tepla a prostoru pro pohyb. Jde o základní předpoklad pro šťastný a zdravý život Afrického Pygmy ježka v domácím prostředí.

Chovat zrovna ježka bělobřichého přináší několik výhod, ačkoli to na první pohled nemusí být zřejmé. Má samotářský charakter: ježci bělobřiší jsou samotáři, což znamená, že nemáte-li zájem o odchov potomků, nemusíte se obávat, že by váš bodlináč trpěl osamocením. Celoroční aktivita: na rozdíl od některých druhů ježků, ježci bělobřiší neupadají v zimě do spánku, což znamená, že jsou aktivní po celý rok. Nízké nároky na potravu: jsou relativně nenároční na krmivo. Můžete jim podávat specializované ježčí krmivo, moučné červy, zophobasy, cvrčky, kočičí granule a další. Některým ježkům může chutnat i ovoce, zelenina nebo banány. Večerní a noční aktivita: jsou to tvorové aktivní večer a v noci, takže pokud nemáte přes den moc času, nevadí. Stačí se jim věnovat večer. Pestrost barev: ježci bělobřiší se vyskytují v mnoha různých barevných variantách, což zvyšuje atraktivitu tohoto druhu.

Ježek a jeho chov v domácnosti

Koupě ježka

Před pořízením bodlináče je důležité myslet na několik klíčových faktorů: 

  1. Počáteční finance: ježci bělobřiší a ježci ušatí mohou být nákladnější na pořízení, a k tomu je třeba připočítat i investici do vhodné ubikace, jako je box, terárium nebo akvárium. Každodenní péče o ježka také nese určité náklady.
  2. Původ zvířete: při výběru ježka je důležité pečlivě zvolit, od koho si ho pořídíte. Ježci z velkochovu mohou být levnější, ale kdo chce již ochočeného a na lidskou ruku zvyklého ježka bylo by vhodné volit menší domácí chovy, nejlépe registrované v Klubu chovatelů ježků. Získáte tak jistotu kvalitního zvířete s průkazem původu.
  3. Osobní odběr: při výběru ježka je lepší si ho osobně prohlédnout. Chtějte vidět podmínky, ve kterých byl chován, a ideálně i jeho rodiče. Důkladně si ježka prohlédněte.
  4.  Zdravotní prohlídka: je důležité, aby nového ježka prohlédl veterinář, který má zkušenosti s ježky. Rozbor trusu a vzorek kůže mohou poskytnout ucelený obraz o zdravotním stavu zvířete.
  5. Měsíční karanténa: zvažte měsíční karanténu pro nově pořízeného ježka. To umožní odhalit případné nemoci nebo parazity a zabránit přenosu na další zvířata v chovu.

Ježci jsou skvělými společníky, ale vyžadují odpovědnost a péči. Důkladné zvážení všech aspektů před pořízením nového člena rodiny, vám pomůže zajistit šťastný a zdravý život pro vašeho ježka.

Nově přivezenému ježkovi poskytněte klidné a bezpečné místo s úkrytem a dostatkem jídla a vody. První den po příjezdu nechte ježka v klidu odpočinout, aby si zvyknul na nové prostředí. První kontakt s rukou nechte až na následující den, kdy je ježek už aktivnější. Vyvarujte se hlučným zvukům a náhlým pohybům, které by ho mohly vyděsit. Každý ježek je jiná osobnost. I když se obecně říká, že samečci jsou důvěřivější, může být reakce individuální. Učte ježka zvykat si na manipulaci a pach člověka, nejprve mu dovolte očichávat vaše ruce. Při mazlení postupujte opatrně a citlivě. Mluvte na ježka tiše a uklidňujícím hlasem, abyste ho uklidnili a pomohli mu zvyknout si na nové zvuky v okolí.

Kde bude ježek bydlet?

Pro úspěšný chov ježka je důležité mít ubikaci co největšího prostoru. Ježek je totiž rychlé a hbité zvíře, které potřebuje mnoho prostoru na běhání. Pro jeho pohodu jsou vhodné různé úkryty, jako domečky, duté kmeny nebo hliněné květináče. Dobrým nápadem je také pořídit mu běhací kolotoč nebo talíř.

Pro žrádlo a pití pořiďte alespoň dvě misky. Co se týče podestýlky, je možné použít hobliny, kukuřičnou podestýlku nebo materiál jako Asan. Peletky nejsou ideální, kvůli riziku možných otlačenin

Pro ubytování lze zvolit box, akvárium nebo terárium, ale důležité je, aby mělo dobrou ventilaci a aby se v něm ježek nezapařil. Klec se nedoporučuje, protože ježci nesnášejí průvan.

Navzdory tomu, že jsou ježci obvykle samotáři, mohou být chováni společně, především samičky. Jejich společné spaní v jednom úkrytu je běžné. Nicméně, březí a kojící samičky a všichni samečci by měly být chováni odděleně.

Ježek a jeho chov v domácnosti

Krmení ježků

Ježci jsou primárně hmyzožravci, což znamená, že jejich strava by měla být založena na hmyzu. Nejoblíbenějšími volbami jsou mouční červi a zophobasové, kteří jsou často podáváni živí.

Na trhu se objevují specializovaná krmiva určená pro ježky. Nabízejí vyvážený příjem nutričně bohaté stravy. Doporučuje se však podávat tato krmiva spíše příležitostně.

Kromě hmyzu a speciálních krmiv, mohou ježci konzumovat i kočičí granule s vyšším podílem masa než granule pro psy. Některým ježkům mohou chutnat i kočičí masové kapsičky. Přístup k čerstvé vodě by měl být zajištěn neustále.

Dávkování pro dospělé ježky a mláďata: dospělé ježky je vhodné krmit jednou denně ve večerních hodinách, přičemž množství stravy by mělo odpovídat asi jedné misce o průměru 8 cm. Mláďata by měla být krmena ráno a večer, tak aby do následujícího krmení zkonzumovala obsah své misky.

Varování před venku chyceným hmyzem: je důležité, vyhnout se krmení ježků divokým hmyzem chyceným venku, abyste minimalizovali riziko přenosu parazitů, pesticidů a jiných nebezpečných látek. Stejně tak je třeba opatrnosti při podávání venkovního rostlinného krmiva, a vždy by měly být rostliny před podáním pečlivě omyty.

Při výběru komerčně vyráběných krmiv, ať už je to pro ježky nebo jiná domácí zvířata, je nezbytné dbát na kvalitu. Krmiva by neměla obsahovat škodlivé látky jako vedlejší masové produkty, umělá barviva, lepek, umělé konzervanty, sladidla nebo propylen glykol.

Některé klíčové prvky v ježčím krmivu zahrnují:

  • Selen: důležitý pro zdravé srdce. Obsažen v kuřecím mase, hnědé rýži, tresce, platýsi a humru.
  • Vitamín E: chrání buněčné stěny, usnadňuje hojení popálenin a ran. Obsažen v olejích (slunečnicový, sezamový, kukuřičný, sójový, olej z tresčích jater).
  • Vitamín B1: důležitý pro metabolické procesy. Obsažen v chřestu, pampeliškových listech a hnědé rýži.
  • Vitamín B2: pomáhá tělu přeměnit proteiny, tuky a karbohydráty na energii. Obsažen v chřestu a tvarohu.
  • Vitamín B3: funkce podobná vitamínu B1. Obsažen v chřestu, banánech, kuřecím mase, broskvích a dlouhozrnné rýži.
  • Vitamín B6: nezbytný pro správné fungování nervového systému a střev. Obsažen v kuřecím mase.

Dbejte na to, aby strava poskytovala vyvážený příjem těchto prvků, což přispěje k celkovému zdraví a vitalitě vašeho ježka. Vždy dbáme na to, aby péče a strava našich domácích mazlíčků byly v souladu s jejich přirozenými potřebami a zajistily jim šťastný a zdravý život.

Nemocný ježek

Chovatelství nepřináší pouze radost, platí to i v případě chovu ježků. Jak poznáme nemocného jedince a kdy je potřeba navštívit veterináře?

  • Změny v chování: kromě pasivity může náhlá změna v chování, jako je agresivita nebo zmatenost, signalizovat potenciální zdravotní problém.
  • Změny ve stravování: náhlá ztráta zájmu o jídlo nebo naopak zvýšená chuť k jídlu.
  • Problémy s dýcháním: kašel, chrapot nebo jiné problémy s dýcháním jsou vážné a vyžadují okamžitou pozornost veterináře.
  • Změny v hmotnosti: pokud ježek náhle zhubne nebo přibereme na váze, může to být signál zdravotního problému.
  • Povahové změny: náhlé změny v povaze, jako je úzkost nebo apatie, mohou indikovat problém s duševním nebo fyzickým zdravím.
  • Změny v srsti: ztráta srsti, zašpiněná nebo matná srst může být známkou parazitární infekce nebo jiné kožní nemoci.

Známky zdravého ježka:

  • Přirozené chování: ježci jsou převážně noční tvorové, ale vidět ježka přes den nemusí být nutně znakem nemoci. Nicméně, je důležité pozorovat jeho chování, aby bylo v souladu s jeho normálním vzorcem.
  • Dobré vyměšování: pravidelná a normální stolice je také indikátorem zdraví. Pokud ježek nemá pravidelné a formované stolice, může to být signál gastrointestinálního problému.
  • Bez zvýšené agresivity: zvýšená agresivita nebo neobvyklé chování může být známkou bolesti nebo stresu.
Podělte se s námi o názor na tento článek →

Jan Vorel (JaVor)

Autorem od: 27.09.2023

Podobné články

Může vás také zajímat