Můj chov amazónků bronzovokřídlých

Pionus chalcopterus

velikost písma:  A A A
06.02.2009, 10:07     Autor: Zdeněk Novák     5371 zobrazení     0 komentářů

I když jsem již dlouholetým chovatelem různých druhů papoušků, chovem amazonků bronzovokřídlých se zabývám něco přes čtyři roky.

Tito jihoameričtí papoušci se mi líbili již mnohem dříve, neboť jsem se o nich dočetl v chovatelské literatuře, že to jsou příjemní a krásní ptáci, velmi vhodní pro chov ve voliérách. Když se mi naskytla možnost jejich koupě od chovatele, který je dovezl z Holandska, neváhal jsem a zakoupil nepříbuzný pár. Ptáci jsou z odchovu pod rodiči a i přes to, jsou velmi klidní a důvěřivý.

Nebudu se zde zabývat podrobným popisem, který je možno si přečíst v dnes již dostupné chovatelské literatuře. V jejich zbarvení převládá tmavě fialově modrá až místy purpurová barva. Na zádech jsou zbarveni hnědozeleně až do bronzova. Pod ocasem jako ostatní amazonci rodu Pionus jsou krásně červení. Jejich nádherné zbarvení se předvede nejlépe ve sluncem prosluněné voliéře, kde vynikne jejich krásné zbarvení.

V odborné literatuře je možné si o nich přečíst, že se v přírodě vyskytuje ve dvou formách, z nichž jedna je menší a druhá větší.

Chovný pár, samec vlevo Chovný pár, samec vlevo

O tomto druhu amazonka se traduje, že patří k velmi otužilým a odolným druhům, který jen málokdy onemocní. V některé literatuře se uvádí, že snáší i naši zimu. Velmi dobře a s oblibou se pohybují i v zasněžené voliéře, kde na nich nelze pozorovat nějaký chlad. Já toto nezkoušel, takže nemohu potvrdit. Naopak, a to je i má zkušenost, nemá příliš rád vysoké letní teploty, kdy sedí téměř netečně. Velmi rád se koupe, asi jako ostatní druhy amazonků Pionus. Jakmile spatří v mé ruce ostřikovač na květiny, okamžitě ožijí, zavěsí se na pletivo a s roztaženými křídly čekají, až je pokropím. Nemůžou se tohoto sprchování nabažit. Protože nejsou ani příliš hluční, ozývají se jen občas jakýmsi skřehotavým vrzáním, které není pro okolí nijak drastické, je proto jejich chov i po této stránce možné doporučit i v hustější zástavbě. Samozřejmě, více párů takto chovaných amazonků může být některým sousedům na obtíž, ale to už je o lidech a o jejich snášenlivosti. Tato hlučnost není, v porovnání s jinými latinskoamerickými druhy papoušků stejné velikosti, nijak závratná. I když jsem obklopen ze všech stran v těsné blízkosti sousedy, ještě jsem nezaznamenal, že by někdo měl k tomu nějaké připomínky.

Nemohu také potvrdit, že by tito amazonci byli nějakými velkými ničiteli dřeva nebo slabšího pletiva. Kromě běžného upravení si otvoru u budky, jsem u nich žádnou destrukční činnost nepozoroval.

Své ptáky krmím po většinu roku naklíčenými zrninami i suchou směsí Deli Nature č. 62 a 64. které občas různě kombinuji s naklíčeným hráškem, cizrnou, sójou, piškoty, senegalským prosem v klasech a jiné. Žíhanou slunečnici obyčejně podávám naklíčenou v různých stádiích klíčení. K takovéto denní krmné dávce dávám pravidelně například krájená jablka, třešně, pampelišku, ptačinec, mrkev, celer, pomeranč, červenou papriku, jeřabiny a například granátová jablíčka, která milují. Toto složení je různé a příležitostné, co takzvaně dům dá. Asi tak 1x týdně přidávám granule pro papoušky, ale to spíše abych jim zpestřil krmivo a udělal jim tak nějakou radost ze života. V době přípravy k hnízdění přidávám často máčené luštěniny, například, naklíčenou cizrnu, sóju, hrášek, fazole a také přidávám běžně dělanou vaječnou míchanici. Ptáci mi veškeré toto krmivo přijímají bez problémů a přidávám jej z důvodu většího obsahu proteinů. V tomto pokračuji po celou dobu odchovu mláďat a snažím se mít krmnou dávku co nejpestřejší.

Opeřená mláďata Opeřená mláďata

Moji papoušci začínají hnízdit v březnu až dubnu a mohu říci, že sedí velmi spolehlivě a bez problémů. Ptáci kontrolu hnízda snáší velmi dobře a řekl bych, že se tím nijak nestresují. Po otevření kontrolního okénka samička povyleze po žebříčku v budce o něco výše a po mé kontrole se opět ihned v klidu vrátí k mláďatům. I při doplňování krmiva v miskách, když náhodou na nich sedí, tak pouze poodstoupí asi tak o 15 centimetrů od mé ruky a zvědavě pozoruje, co že jsem jim to dobrého přinesl. Po doplnění krmiva jdou ihned hodovat. Samička sedí na vejcích asi 24 až 26 dní, podle toho, po kterém vejci zasedne. Mláďata kroužkuji asi tak ve 14 dnech stáří. Mladí opouštějí budku asi ve stáří 8 týdnů. Kdy ji ale skutečně opustí je těžké říci, protože se do ní ještě dlouho vracejí. Po vylétnutí z budky jsou dosti neohrabaní a létají dost nejistě, takže se obyčejně netrefí na větev, na kterou si mysleli, že usednou. Myslím si proto, že je vhodnější jejich odchov provádět v menších voliérách, aby se při prvních pokusech o let ve velkém prostoru neporanili nárazem na vzdálenější stěnu. Staří je poměrně dost dlouho přikrmují, takže bych asi s odstavením nepospíchal. Za několik dalších týdnů jsou už zkušenějšími letci a je možno je přemístit třeba i s rodiči do větších a prostornějších voliér, kde si většího prostoru náležitě užívají. Stejně jako jejich rodiče se brzy stanou důvěřivými a klidnými. Barva opeření je v této době spíše šedomodrá, na zádech zelenohnědá a až tak po roce se po přepeření stávají velmi pěkně a přitom decentně zbarvenými. Konečné zbarvení je hotové asi tak ve 2 a půl letech, kdy jsou už zřejmě i pohlavně vyspělá. Budku pro tyto papoušky používám velikosti 25x25 cm základna a výška 50 cm. Vletový otvor asi 8 cm. Na dno budky dávám asi 10 cm hrubších hoblin. Myslím, že tyto rozměry pro zdárný odchov nejsou až tak podstatné. Vnitřní voliéry mají rozměr asi 150 x 0,80 cm, výška 2 m. Venkovní délka 2 m, š 100 cm, v 190 cm. Všem příznivcům chovu papoušků, mohu tyto amazonky jen doporučit, neboť velmi zpestřují osazenstvo a barevnou pestrost našich voliér.

Zdeněk Novák Zdeněk Novák
Autorem od: 04.01.2014
1 článek 0 popisů zvířat

Článek vyšel souběžně i v časopisu Nová EXOTA

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.