Dahome - kravičky jako z pohádky
Jsou maličké, roztomilé a pocházejí z jednoho vzdáleného království. O kom že to je řeč? O miniaturních kravičkách zvaných dahome. Plemeno proslulo především svou velikostí, či spíše „malostí“. Patří k vůbec nejmenším představitelům domácího skotu.
Dospělí jedinci dorůstají velikosti jen kolem 100 centimetrů v kohoutku. Další zvláštností plemene jsou tmavá barva sliznice v tlamě a modrý jazyk. Jinak se však příliš neliší od většiny obyčejného skotu, malí dahome mívají stejné proporce, stejné rohy i podobné projevy jako běžné krávy. Jsou však většinou celé černé.
Pokud byste je chtěli spatřit na vlastní oči, nehledejte je ve stájích ani na zemědělských výstavách. Možná trochu překvapivě se za nimi budete muset vypravit do ZOO Dvůr Králové. Právě královédvorská zoo je totiž jako zřejmě jediná v České republice chová.
Za devaterými horami...
A jak je to s tím královstvím? Nachází se „za devaterými horami a devaterými řekami“ a říkalo se mu Kingdom of Dahomey, království Dahomey. Dnes ho známe spíše pod názvem Benin. Právě odtud, ze západu Afriky, plemeno miniaturních zakrslých kraviček pochází. A odtud také byla začátkem minulého století do Evropy přivezena první zvířata. Momentálně se zde šíří více než ve staré vlasti, kde je původní populace v ohrožení.
V Evropě dahome zaujali především svou velikostí: někdy se uvádí, že jsou vůbec nejmenším plemenem skotu, i když o pomyslné absolutorium je uchazečů hned několik. Ať už jim celkové prvenství patří nebo, faktem je, že kohoutková výška tohoto plemene dosahuje sotva jednoho metru. Dospělé samice měří v průměru jen 80-90 cm, samci od 90 do 105 cm. Jejich hmotnost se pohybuje v rozmezí 200-300 kilogramů a cílem většiny chovatelů je tlačit tyto míry dále dolů. Je to pochopitelné, miniaturní hospodářská zvířata jsou dnes v módě a zdaleka už se to netýká jen miniaturních prasátek a koziček.
Jako naše krávy
Ačkoliv dahome pocházejí z Afriky, jsou to v podstatě krávy jako každé jiné - jen trochu menší. Svými proporcemi odpovídají běžným evropským plemenům skotu, jsou normálně osvalení a nemají na krku žádné tukové hrboly, jak tomu často u mimoevropských plemen bývá. Mají malé vemeno, patrné jen v době laktace. Ocas je velmi dlouhý, dosahuje až ke spěnkám a končí střapce. Oválné rohy se s přibývajícím věkem stáčejí k zemi.
Na rozdíl od jiných malých plemen skotu, jež ke svým miniaturním rozměrům přišla křížením, dahome jsou původním africkým trpasličím plemenem. Na počátku minulého století se první jeho zástupci dostali z Afriky do Evropy. Nejprve do zoo v Antverpách, odkud se rozšířili do zbylé Evropy: zkraje do zoologických zahrad, později i mezi běžné chovatele. Dnes je v Evropě kolem padesáti chovatelů v Německu, ve Francii, v Holandsku, ve Švýcarsku a v Rakousku.
Skromné a přizpůsobivé
V současnosti si je drží především milovníci zakrslých plemen. Většinou je k tomu nevedou žádné praktické důvody. Vždyť produkce mléka u nich dostačuje tak akorát pro telata. Ani jako masné plemeno nejsou dahome vzhledem ke své velikosti a pomalému přibývání na váze ve srovnání s moderními masnými plemeny konkurenceschopní.
Ale své výhody dahome mají. Především jsou mimořádně nenároční.
Za optimální způsob chovu se většinou pokládá celoroční pobyt ve stáji s možností volného přístupu do výběhu. Jejich krmení je jednoduché. Jeho základ tvoří v létě pastva a v zimě seno. Ovšem při krmení zeleným se musí postupovat opatrně. Příliš vysoké dávky mladého krmení na jaře by vedly k průjmům, jejichž léčba bývá obtížná. Přivykání na první zelené krmivo dahome trvá několikanásobně déle než běžným evropským plemenům. V prvních týdnech je nutné každý den podávat pravidelné dávky objemového krmiva (sena a slámy). Dahome ochotně požírají i řepu nebo krmné brambory a v zásadě proti tomu nelze nic namítat, pokud jsou ovšem dávky přizpůsobeny velikosti zvířat. Jejich spotřeba přibližně odpovídá spotřebě 2-3 evropských ovcí. Vždy je zapotřebí zajistit dostatek pití a minerálních látek ve formě lizů.
Chov dahome však má i další přednosti. Malá velikost je velkou ekologickou výhodou, protože relativně lehká zvířata neničí podklad, nevytvářejí "chodníčky" a navíc se spokojí i s méně hodnotnými pastvinami. Jsou dokonale přizpůsobiví, nevadí jim horko, ale překvapivě ani zima.
