Stračka velká a její úspěšný odchov

velikost písma:  A A A
07.02.2016, 19:00     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     385 zobrazení     0 komentářů

Stračka velká (Lonchura fringilloides) je půvabný astrildovitý pták. Ve volné přírodě obývá Afriku a početnost výskytu je vázána na hojnost potravy, především prosa a rýže. Za tímto krmivem migruje i na delší vzdálenosti. Z tohoto důvodu může být stračka velká na některé lokalitě hojná a v následujícím roce není k vidění takřka vůbec. Na černém kontinentu, jak se Africe přezdívá, je vlivem sucha a četných válečných konfliktů úroda značně nejistá. Migrace je tedy poměrně daleká. Během hnízdního období žijí stračky skrytým způsobem života, na okrajích džunglí a hájů. I v době hnízdění, tvoří hlavní část potravy, trávy z rodu pros. Hnízda těchto pěvců mají kulovitý tvar a jsou stavěna ve velkých výškách na stromech. Počet snůšek záleží opět na hojnosti potravy a pohybuje se od jednoho do čtyř hnízdění ročně.

Návštěva ZOO v Panama City Beach na Floridě

Po roce a půl jsem konečně přemohl svou lenost a vyrazil se podívat do zoo ve městě, ve kterém bydlím. Více jak půl roku jsem kolem této zoo jezdil na kole do práce a...

Zobrazit celý článek

Stračky velké nejsou v zajetí častými chovanci. Sehnat se ovšem dají, před léty se k nám i hojně dovážely. Jednoduché není rozlišení pohlaví, na první pohled je samec i samice stejná. Uvádí se, že samci mají vzpřímenější postoj a končetiny blíž u sebe, což není pro laika snadno určitelné. Aby toto platilo, musíte vidět více kusů naráz, sedět v klidu vedle sebe.

Stračky velké nejsou v 

zajetí častými chovanci

Pokud jsou stračky velké vystaveny slunečnímu svitu, zaujme vás na první pohled jejich kovově modrozelený lesk na černé hlavě. Pod umělým osvětlením není tento lesk patrný. Chov je možný jak ve voliéře, tak i kleci. Dokonce je chovateli vyzkoušeno, že bezkonfliktně zvládají přítomnost i jiných druhů, například zlatoprsek, vločkovníků, motýlků nebo amadin páskovaných. Klece je vhodné doplnit o zeleň, například se hodí větve thuje, jalovce nebo rákos. Po voliéře je vhodné rozvěsit různé tvary a velikosti budek a hnízd. Jaká existuje šance na úspěšné zahnízdění ve společenství jiných druhů, není pořádně prozkoumáno. Naopak český chovatel, Miroslav Příhoda, odchoval tyto ptáky v menší kleci s rozměry 70x40x50 centimetrů. Vybavení klece představovaly dvě větve a budka ve tvaru krychle o velikosti strany 12 centimetrů. Vletový otvor byl šest centimetrů. Samozřejmě nechybělo krmítko s napáječkou a také vanička na koupání. V blízkosti klece tvořila osvětlení jedna žárovka o síle 25 W.

Chovatel M.P. krmil stračky velké senegalským prosem, lesknicí, paddy rýží a kvalitním krmivem Prestige-premium. Ze zeleného krmení nechyběly listy pampelišky, salát a čínské zelí. V jedné misce byl neustále písek spolu s drcenými mušlemi. Ve vodě bych rozpouštěn vitaminový přípravek Supervit D.

Hnízdní materiál tvořily trávy, především lipnice a psineček. Nechyběl ani sisál s kokosovým vláknem. Vystlání hnízdní kotlinky měl zajistit suchý mech a žíně. Ovšem aktivita chovatele nebyla opětována. Snaha o stavbu hnízda byla rovna nule. Zlom přišel po předložení byliny - kokošky pastuší tobolky. Byla pomocí kolíčku zavěšena na pletivo klece. Bylinu chovatel nastříhal zhruba na deseticentimetrovou délku a pár hned vykázal aktivitu. Oba ptáci začali nosit části této rostliny do boudky. Trs kokošky zmizel velice rychle. Předložen byl druhý. Pár opět pokračoval ve stavbě hnízda uvnitř budky, i když aktivita už nebyla tak velká. Celá stavba byla brzy dokončena. Trvalo pouhé dva dny a budka byla bohatě vyplněna. Pouze u zadní stěny zůstala malá kotlinka, kterou pár nakonec ptáci vystlali žíněmi a sisálem. Týden poté snesla samička v hnízdě první vejce. Kompletní snůška čítala pět vajec. Tok nebyl výrazný, pouze jednou pozoroval chovatel páření. Po většinu dne zahřívala snůšku samice, méně často samec. Dorána se v hnízdě sešli oba. Inkubace trvala dva týdny. Po té době se v hnízdě objevilo první mládě, na první pohled podobné mláděti amadiny páskované. To znamená, že bylo černé a šedě ochmýřené. Z pěti vajec se nakonec vylíhla čtyři mláďata.

Chovatel Miroslav Příhoda mláďata denně kontroloval tak, že budku z klece zcela vyjmul a po prohlídce vrátil nazpět. Stračky snášely takové kontroly zcela bez problémů a do budky se i hned vracely.

Během odchovu mláďat byla krmná dávka shodná s výše popsanou, pouze byla obohacena máčenou lesknicí a piškotem namočeným ve vodě s rozpuštěným medem. Toto krmivo braly stračky spolehlivě. Odmítaly ale vaječnou míchanici ALL-PET a hmyzí ORLUX, které jiné druhy milují. Součástí klece byl květináč s trsem ptačince žabince. Prolitý substrát udržel rostlinu celý týden čerstvou a stračky si ji chodily ozobávat. Podávání moučných červů se chovatel po špatných zkušenostech u amad páskovaných vyvaroval.

S úspěchem odchoval pár pouze dvě nejstarší mláďata, dvě menší nechal uhynout. Po opuštění hnízda byla mláďata velikostně pouze o kousek menší než rodiče a vzhledem byla podobná čerstvě vylétlým zebřičkám. Na noc se vždy celá rodinka sešla v budce. Po deseti dnech od opuštění budky se mladí snažili přijímat krmivo sami. Přesto je rodiče ještě zhruba měsíc dokrmovali. Mláďata byla oddělena do samostatné klece po šesti týdnech. Netrvalo dlouho a ptáci zahájili druhé hnízdění. Budku chovatel před druhou snůškou vyčistil, neboť byla plná trusu. Nové hnízdo postavil pár opět z kokošky. Mláďata z prvého hnízdění začala přepeřovat do šatu dospělých zhruba za 2,5 měsíce po opuštění budky. Jako první začaly tmavnout černé skvrny po bocích prsou a také na hlavě se objevila první tmavá pírka. Chovatel dle vzpřímeného postoje jednoho z mláďat odhaduje, že by se mohlo jednat o mladý pár. Literatura uvádí délku kompletního přepeření jeden rok.

Stračka velká chovaná v kleci

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.