Drozd zpěvný

Znaky

Drozd zpěvný je o něco menší než kos - 23 cm proti 25 cm, odlišuje se od brávníka velikostí, od cvrčaly tím, že mu chybí světlý proužek nad okem a rezavě červené boky.

Prostředí

Podobně jako kos se i drozd z lesů zabydlel v městské zeleni.

Rozmnožování

Drozd zpěvný se navrací ze zimovišť zhruba v téže době jako holub hřivnáč a sluka lesní a břeskně vyzpěvuje už od prvního dne po návratu z vrcholu stromu či z hřebene střechy. Umlká v červenci, kdy začíná pelichat. Samička drozda staví jedno z nejpozoruhodnějších a nejtrvanlivějších ptačích hnízd. Zvenčí je to solidní a hluboká miska, zevnitř je potaženo rozžvýkaným a naplivaným zpuchřelým dřevem, takže když vyschne, vzniká miska, která v lese vydrží po několik let. Proto je hnízdo nejen teplé, ale i měkké, jak si správné ptačí hnízdo představujeme. Samička klade od dubna do června dvě snůšky po 4 až 5 nebesky modrých, černě skvrnitých vajíček. Sedí na nich 13 až 14 dní, mláďata zůstávají v hnízdě také 13 až 14 dní. Mladí samečkové začínají často zpívat už na hnízdě.

Potrava

Nejrozmanitější - hmyz, červi, plži, bobule, semena, zelené části rostlin. Po vyhnízdění se u mladých drozdů probouzí instinkt házet šneky v ulitách na kameny, dokud se nerozbijí. Měkký obsah ulity pak polykají. Později si drozdi vybírají určité kameny jako „šnečí kovadliny", kolem nichž se za čas nakupí hromádka rozbitých šnečích ulit. Takové ulity můžeme najít především brzy na jaře po roztáni sněhu.