Lorikul korunkatý

Loriculus galgulus

Výskyt: Malajský poloostrov, Singapur..
Velikost: 12 cm
Hmotnost: 28 g
Kroužek: 4,5 mm
Počet vajec: 3-4 ks
Inkubační doba: 20 dnů
Potrava: Nektar, ovoce, pyl, instantní krmení
velikost písma:  A A A
19.09.2013     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     6820 zobrazení     0 komentářů

Samec je celkově zelený, na spodu těla světlejší, temeno má tmavě modré. Na hřbetě má trojúhelníkovou skvrnu ze zlatožlutých pírek. Na spodní části zad je žlutý pásek. Hrdlo, kostřec a svrchní ocasní krovky jsou šarlatové. Spodní strana křídel a ocasu zelenomodrá. Zobák černý, duhovka tmavohnědá, nohy hnědožluté. Samice je naspodu těla výrazněji žlutá, bez červené skvrny (nebo jen s naznačenou skvrnou) na hrdle. Na dolních zádech je žlutý pásek, žlutá skvrna na hřbetě jen naznačena. Modré temeno nenápadné. Mladí jsou tmavě zelení, pera mají tmavé okraje. Čelo je šedé s modrým přelivem. Modrá korunka a žlutý hřbet chybějí. Kostřec je zelený, pera mají červené lemy. Hrdlo je zelené. Zobák bledě rohovinový, nohy světle hnědé.

Lorikul korunkatý žije na Malajském poloostrově jižně od 10. rovnoběžky, v Singapuru, na Anabských ostrovech, Kalimantanu a některých jeho příbřežních ostrovech, v souostroví Riau, na ostrovech Bangka, Belitung, na Sumatře a přilehlých ostrovech Nias, Sipora a Enggano.

Je široce rozšířen a místně velice běžný ve světlých lesích v nížinách. Na jihu hlavně ve stálezelených lesích. Chybí v husté džungli. Pozorován byl v nadmořských výškách do 1250 m, na kokosových plantážích při pobřeží, v zahradách a parcích ve městech. Ve své domovině je velice populární a často je chován v zajetí u domorodců. Ti jej krmí vařenou rýží a banány. Nejčastěji ho můžeme vidět přeletujícího nad korunami stromů. Potrava se skládá z nektaru, ovoce, semen, květů a drobného hmyzu. Je zajímavé, že si při jídle stále čistí zobák o listy nebo větvičky.

Lorikul korunkatý hnízdí od ledna do července. Hnízda jsou v dutinách stromů, nejčastěji odumřelých. V zajetí je tento druh ze všech lorikulů asi nejčastější. U nás byl chován již před 2. světovou válkou a nechybí ani dnes. První neúspěšné odchovy byly již na počátku století u chovatelky Proweové. Úspěšný se podařil až v Dánsku u Norgaard Olsena v roce 1968. Ptáci byli krmeni hlavně instantními nektarovými krmivy.

Lorikul korunkatýNázvy ve světě

Latinsky: Loriculus galgulus, Anglicky: Blue crowned Hanging Parrakeet, Dánsky: Blåisset Flagermuspapegøje, Finsky: malakanriippukaija, Francouzsky: Coryllis à tête bleue, Holandsky: Blauwkroontje, Italsky: Loricolo corona blu, Japonsky: satouchou, Japonsky 2: サトウチョウ, Norsky: Blåisset Flaggermuspapegøye, Německy: Blaukrönchen, Polsky: zwisoglówka koroniasta, Rusky: Серендак, Slovensky: lorík modrotemenný, Čínsky: 蓝顶短尾鹦鹉, Španělsky: Lorículo Coroniazul, Švédsky: Blåkronad fladdermuspapegoja

Komentáře ke zvířeti

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.