Delfín obecný

Charakteristika

Délka těla 1,8-2,4 m, hmotnost 50-90 kg. Stavba těla je štíhlá, rybího tvaru. Čumák je úzký. Dolní čelist nese na každé straně 33-67 (obvykle 40-50) kuželovitých zubů. Čelistní oblouky sahají daleko před čelo, takže horní čelist vypadá v pohledu ze strany užší než dolní. Nad plochým hřbetem vyčnívá téměř přesně v polovině délky zaoblená trojúhelníkovitá ploutev se slabě dozadu zahnutou špičkou. Prsní ploutve jsou dlouhé a úzké. Pod okem začínají dlouhé světlé až šedé boční pruhy, které ostře kontrastují s tmavým hřbetem. Hřbetní strana je tmavohnědá až černá.

Výskyt

Po celém světě v tropických, subtropických a mírných pásmech; u evropského pobřeží ubývá četnost kusů od jihu k severu, ale díky Golfskému proudu se někdy objeví i ve Skandinávii. Ve Středomoří a ve východním Černém moři není nijak vzácný. Naproti tomu jen zřídkakdy v Baltském moři, i když delfín snáší výborně brakickou vodu. V souladu s nabídkou potravy se delfíni vyskytují převážně v pobřežních vodách.

Způsob života

Delfín obecný ztělesňuje přizpůsobivost savčího těla k životu podobnému rybám. Jeho elegantní proudnicové tělo mu dovoluje plavat rychlostí až 35 km/h, přičemž hlavním pohonným orgánem je ocasní ploutev. Je tak mohutná, že mu dovoluje vymrštit se z vody a jakoby stát na hladině. Vyskakuje z vody do několikametrové výšky a jeho skoky jsou dokonale zvládnuty. S tím souvisí i kousky, jimž se delfíni učí v různých delfináriích, kde svým uměním ohromují návštěvníky. Orientuje se a dorozumívá se soukmenovci vysoce vyvinutým sonarovým systémem, který daleko předčí podobný systém netopýrů, protože je schopný zachytit zvuky až do frekvence 200 kHz. Tak se delfíni mohou pod vodou dorozumívat na velké vzdálenosti a řídit patřičně své chování. Kromě toho má delfín vysoce vyvinutý mozek.

Delfín zachránil už i tonoucího člověka. Podobně totiž pomáhají svým zraněným druhům, mají-li třeba potíže s dýcháním. Čerstvě narozená mláďata vynášejí ihned na hladinu k nadechnutí; to činí v případě potřeby i další porodu asistující samice. Mláďata se stejně jako u ostatních kytovců rodí ocasem napřed, čímž se odlišují od všech ostatních savců.

Potrava

Delfíni se živí při povrchu plavajícími rybami a hlavonožci. Nejhojněji je v potravě zastoupena makrela a sleď. Tyto houfní ryby pronásledují delfíni ve skupinách, a tak zabraňují příliš rychlému rozpadu hejna ryb. Takový společný lov se obvykle ukazuje jako výhodnější, i když se kořist dělí mezi všechny členy delfíni skupiny. Na podzim a v zimě táhnou delfíni do hlubších moří, zatímco v létě se zdržují spíše při pobřeží.

Rozmnožování

Hlavní doba množení v evropských vodách je červen a červenec, v Černém moři spíše září. Březost trvá 10 měsíců. Delfín obecný se dožívá stáří kolem 30 let.