Aktuálně: 6 449 inzerátů160 576 diskuzních příspěvků17 557 uživatelů

Výživa a krmení králíků – je to věda ??? (4. část)

Výživa a krmení králíků – je to věda ??? (4. část)
MVDr. Miloslav Martinec 08.02.2024, 13:00
198 11 minut čtení

Výživa a krmení výstavních králíků

V předcházející části jsme se velmi stručně dotkli výživy „výstavních“ králíků, a protože odchov co nejkrásnějších výstavních jedinců je hlavním zájmem mnoha chovatelů, je na místě podrobnější rozvedení této zajímavé kapitoly.

Cílem našeho snažení jsou výstavní úspěchy, odchov krásných, exteriérově co nejdokonalejších, plemennému standardu se blížících králíků se kterými můžeme uspět na výstavních akcích. Exteriérové znaky shrnuté ve standardech jsou samozřejmě z významné části podmíněny genetickým založením králíků (mají tedy vysoký stupeň dědivosti), jsou podmíněny tím¨, co na potomstvo přenesli předci a jak jsme nakombinovali rodiče králíčat – tedy co jsme získali plemenářskou prací).

To však k výstavnímu úspěchu nestačí a genetikou podmíněné vlastnosti musíme rozvinout a „dopilovat“ k optimálnímu rozvoji žádoucích exteriérových vlastností. To je záležitostí péče chovatele a především zajištění optimální výživy se specifickými požadavky – přeci jen sledujeme odlišné cíle proti běžnému chovu zaměřenému převážně na co nejrychlejší růst a produkci masa (což je předmětem většiny odborných publikací).

Nejprve si ujasněme, co při odchovu králíčat v tomto směru požadujeme:

  1. v prvním pořadí nám musí jít o zdraví a zdravý vývoj mladých králíků, pevnou konstituci, optimální rozvoj kostry, a všech orgánových systémů s důrazem na reprodukční aparát, protože nám jde především o odchov budoucích chovných zvířat (toto všechno je obecně platné a je ostatně i předmětem posuzování na výstavách),
  2. významným předpokladem úspěchu je intenzita růstu odpovídající plemennému standardu – v současných podmínkách u většiny plemen je to spíše dolní hranice hmotnosti v daném stáří – záleží ale na plemeni, v žádném případě nejde o výkrm,
  3. optimální rozvoj osvalení na částech těla, kde je žádoucí z hlediska exteriéru – zejména na hřbetě a zadní partii (to je obdobné jako u hodnocení osvalení z hlediska masné užitkovosti) - utváření hřbetu a pánve je významným exteriérovým znakem v současném systému posuzování podle našeho i evropského standardu.
  4. optimální vývin exteriérových znaků, souvisejících s kvalitou srsti u všech plemen, od plemen s normální strukturou srsti, přes plemena krátkosrstá až po dlouhosrstá je významným faktorem výstavní úspěšnosti, který výživou můžeme významně ovlivnit. Králík do šesti měsíců stáří (a zpravidla i déle nejen u středních a velkých plemen) prakticky neustále vyměňuje a doplňuje srst (termín línání v tomto kontextu není úplně nejpřesnější). Vhodná výživa má rozhodující vliv i na projev exteriéru – kvalitu, strukturu srsti, osrstění končetin a ušních boltců, v návaznosti na kvalitu srsti i projev barevných tónů a lesk srsti.
  5. optimální výstavní kondici, která může podtrhnout a umocnit celkový dojem všech exteriérových znaků; např. zavalitost těla, utváření zádě králíka nemůže být dokonalé bez výstavní kondice, podobně jako výrazný samčí výraz hlavy nebo optimální stav srsti.
  6. proklamovaná kvalitní výživa se ovšem musí odlišovat od výkrmu, neboť negativní vlivy výkrmu se mohou odrazit na příštím chovném použití zvířete v reprodukci, ale mohou mít i negativní vliv i na exteriérové znaky. Dlouhodobé překrmování energeticky bohatými krmivy (obiloviny, brambory, koncentrovaná kompletní krmiva), nežádoucí ztučnění má dopad v nežádoucím zvýraznění volné kůže nebo laloků, např. navíc přílišné dávkování olejnin (zejména lněné semínko) nemá nejlepší vliv na strukturu a pružnost srsti (i např. u rexů) a to má na výstavní posouzení zásadní dopad!

Výživa a krmení králíků – je to věda ??? (4. část)

Jak tedy na naplnění těchto požadavků a cílů?

Optimální výživa a krmení znamená naplnění požadavků této kategorie králíků v řadě parametrů, které mohou být na odborné úrovni specifikovány. Praktické využití, vzhledem k možnostem našich chovatelů, však je velmi omezené a musíme spoléhat na chovatelské zkušenosti, cit a intuici, nehledě na to, že požadavky různých plemen v různém stáří mohou být rovněž různorodé.

Základem je aplikování obecných zásad shrnutých v předcházejících částích tohoto seriálu. Zejména dávkování bílkovin, energie, vlákniny musí být odpovídat publikovaným normám. Králík kolem 3. měsíce věku má již rozvinutý trávicí systém a celkově metabolismus, je do značné míry adaptabilní a je chopen se vyrovnat s různými krmivy a variabilním dávkování (pokud vyloučíme náhlé změny krmiv nebo kvalitativní excesy).

Bílkoviny jsou hlavní živinou zajištující odpovídající růst, výstavní králík má mít denní dávku v rozmezí 6 až 8 g na kilogram živé hmotnosti a den (v obsahu dusíkatých látek – NL), od tří měsíců stáří je králíče méně citlivé na vyšší obsah bílkovin. Významné je i složení bílkovin – dotace aminokyselin.

Nejvýznamnější jsou pro rostoucí králíky aminokyseliny lyzin a methionin, syntetické zdroje jsou součástí většiny vyráběných krmných směsí u nás, čímž je dosaženo vhodného obsahu. Optimální obsah aminokyselin ovlivňuje i rozvoj osvalení.

Sirné aminokyseliny methionin a cystein jsou v západní Evropě považovány za mimořádně významné pro výživu výstavních králíků, zejména pro vliv rozvoj exteriérových znaků souvisejících s kvalitou srsti. Zatímco běžné směsi obsahují kolem 0,5 až 0,6 %, směsi pro výstavní králíky (i pro angory) 0,7 % tj. o pětinu až čtvrtinu více.

Z dostupných krmiv obsahuje vysoký obsah sirných aminokyselin oves, pokrutiny slunečnice a luštěniny, ze zelených krmiv pak krmná kapusta. Vysoký obsah lyzinu vykazují vojtěška, luštěniny (zejména sója), pšeničné klíčky nebo pivovarské kvasnice. V době růstu králíka je esenciální aminokyselinou i arginin – významnými zdroji jsou luštěniny nebo slunečnicové pokrutiny.

Ne úplně je objasněna struktura bílkovin bakteriálního původu získávaného králíkem v procesu cékotrofie, jejich podíl je však významný (až 20 % denní potřeby bílkovin). Je nutno zopakovat, že každá i poměrně malá dietní chyba, banální průjem narušuje cékotrofii a významně snižuje využití živin s dopadem na růst a kondici králíka.

Dotace energie nečiní většinou problémy, pokud je v krmivu zajištěn dostatek bílkovin. Problémem však muže být překrmení na energii bohatými krmivy po delší dobu, což se může odrazit i na exteriéru (již dříve uvedeno v předcházejícím textu).

Problematika vlákniny již byla v předchozích dílech rovněž dostatečně rozebrána, výstavní králík vyžaduje vyšší dotaci kolem 18 až 20 %, zajištění této hladiny by nemělo být při použití objemné píce problémem.

K optimálnímu růstu, stavbě těla a pevné konstituce je nutné zajistit i dostatek minerálních látek – makro i mikroprvků. V reálných podmínkách postačí sledovat dávkování vápníku (jeho nedostatek v chovu je někdy signalizován výskytem poruch ve vývoji oční čočky u mláďat). Používané doplňky krmiva jsou zpravidla komplexní, obsahují potřebnou škálu minerálů, často i v kombinaci s vitamíny. U nás vyráběné přípravky jsou dostupné a chovatelé je důvěrně znají, takže je nutné jen dodržet dávkování v době doporučené výrobcem i pro různé skupiny plemen (těmi nejsme placeni za reklamu, takže zde obchodní názvy neuvádíme).

Potřeba vitamínů (A, D, E – v tuku rozpustné) je kryta obdobným způsobem, je nutné pozorné dávkování podle návodu výrobce – existuje i možnost předávkování vitamíny.

U výstavních králíků má zvláštní postavení vitamín H – biotin (přestože je to vitamin skupiny B, které jsou syntetizovány bakteriemi tlustého střeva). Jeho přídavek do krmiva pozitivně ovlivňuje průběh línání a kvalitu osrstění – přípravky s jeho obsahem jsou k dispozici.

Podobným směrem účinkují mastné kyseliny (obsažené zejména ve lněném semínku nebo slunečnici), jejichž přídavkem dlouhodobě do krmné dávky v množství několika gramů na kg vylepšíme strukturu srsti, často i barvu a lesk.

Jejich přebytek ale např. u krátkosrstých králíků může způsobit nežádoucí nepružnost srsti. V drobných chovech, i pro výživu výstavních zvířat je vhodné dávat přednost přirozeným přírodním zdrojům v rozmanité pestré škále krmiv, rostlin používaných ke krmení nebo bylin. O některých krmivech jsme se v předchozích řádcích zmínili, použitelných krmiv je opravdu mnoho.

Základem je však vždy seno – je ostatně uváděno pro naše chovy vždy, často bez uvedení druhu. Výživné hodnoty a dietetické působení (i u výstavních zvířat) v kontextu uváděných poznatků je natolik rozdílné, že je nutno zde uvést základní rozdílnosti alespoň základních dvou druhů sena ve formě tabulky průměrného obsahu živin (g/kg krmiva):

Výživa a krmení králíků – je to věda ??? (4. část)

Při sestavování krmných dávek, kombinování různých krmiv je nutno na tyto hodnoty živin pamatovat. Více než o polovinu vyšší obsah bílkovin ve vojtěšce je velkou výživářskou výhodou – ale i rizikem pro přebytek bílkovin, na který je nutno upozornit. Nevýhodou je i nevyrovnaný obsah vlákniny v různých částech rostlin – může se stát, že si králíčata mohou vybírat jemné lístky s vysokým obsahem bílkovin, zatímco stonky s vysokým obsahem vlákniny nepřijmou a v tom okamžiku vzniká metabolický a zdravotní problém. Z tohoto důvodu nedoporučuji adlibitní dávkování vojtěškového sena, které je naopak možné u lučního sena.

Dalším aspektem je široký poměr vápníku : fosforu, 6 : 1 značně převyšuje doporučovaný 2 : 1 (ten je právě v lučním seně). I na vybalancování obsahu a poměrů minerálních látek je nutno myslet při kombinaci krmiv v krmné dávce.

Druhým základním krmivem jsou zrniny, pro výstavní králíky v různých fázích růstu a přípravy na výstavu kombinujeme oves, ječmen, některé luštěniny (bob, sója) a olejnatá semena v různém poměru. Velmi dobré zkušenosti jsou v posledních letech s použitím nahého ovsa.

Základem krmné techniky je individuální dávkování krmiv objemných i jadrných pro jednotlivá odchovávaná zvířata (nejvhodnější je individuální ustájení již od 2 měsíců stáří) a krmení zpravidla 2x denně. Průběžně je nutno sledovat příjem krmiva, růst a vývin, ale i rozvoj exteriérových znaků a tomu průběžně přizpůsobovat krmné dávky. Změny krmiv musí být pozvolné, náhlé změny (i záměna zrnin) mohou např. ovlivnit línání, což negativně ovlivní účast a výsledky na výstavě.

Před výstavou (2 až 4 týdny) je možné na základě vlastního posouzení králíka v rámci předvýstavní přípravy dále vylepšit krmnou dávku (přídavek jadrného krmiva, olejnin) k dosažení „top“ výstavní kondice.

Přímo při účasti na výstavě je vhodné králíkům do klece předložit krmivo, na které jsou zvyklí z domova – seno, šťavnaté krmivo i jádro. Tím omezíme stresové vlivy, které přeci jen při výstavě působí. Příjem krmiv, na která králík není navyklý (ječmen – přebytek škrobu, krmné směsi) může být příčinou trávicích problémů a podkladem pro uplatnění nakažlivých trávicích onemocnění, které se zaznamenáváme v posledních letech. Na dopady zastavení cékotrofie, i jen v důsledku stresu, je rovněž nutno upozornit.

Po výstavě je možno úpravou krmné dávky dosáhnout rychlého zlepšení kondice (zpravidla králík během výstavy ztratí na hmotnosti) předložením zpočátku menších dávek oblíbených krmiv, možné je doplnění glukopuru (kávová lžička na litr vody) a vitamínů (A,D,E) do vody, možné je použít přípravků s obsahem karnitinu.

Odchov a předvedení výstavních králíků je určitě jedním z vrcholů králíkářství, je mnoho cest i ve výživě a krmení jak dosáhnout špičkových výsledků. Chovatelské zkušenosti jsou bohaté a různorodé, avšak velmi obtížné je dát do písemné podoby, nehledě na to, že některé z nich jsou i „výrobním tajemstvím“ nejúspěšnějších chovatelů.

Podělte se s námi o názor na tento článek →

MVDr. Miloslav Martinec

Autorem od: 18.12.2023
  • Celý život, od klukovských let se věnuje drobným zvířatům, zásadní je však působení v chovu králíků, kde jeho velcí světlí stříbřití, oranžoví rexi nebo čeští strakáčci havanovití získali nejvyšší evropské tituly.
  • Dlouhodobě pracuje v oblasti zdravotní problematiky drobných chovů, znám je i z působení v Českém rozhlase Brno. 
  • Od roku 1979 publikoval řadu odborných chovatelských článků, je spoluautorem několika publikací.

Podobné články

Může vás také zajímat