Problematika mlynářů a alely K v chovech strakáčů
Kominíci a mlynáři se vyskytují u králíků s anglickou kresbou, jako jsou němečtí obrovití strakáči, čeští strakáči, angličtí strakáči nebo dalmatinští strakáči. K těmto plemenům patří i ta s plášťovou kresbou, například francouzští berani strakáči či meklenburští strakáči. Typická kresba těchto králíků je dána alelami na lokusu K, konkrétně alelickým párem Kk. Alela K je neúplně dominantní nad alelou k, která je vázaná na genotyp divokého králíka a sama kresbu neovlivňuje.
Při páření dvou králíků s genotypem Kk mohou vzniknout tři genotypy: kk (recesivní homozygot – kominík), KK (dominantní homozygot – mlynář) a Kk (standardní strakáč). Pravděpodobnost vzniku kominíka (kk) nebo mlynáře (KK) je 25 %, zatímco u výstavního strakáče (Kk) je 50 %. Chovatelé často používají kominíky k hybridizaci se strakáči, aby eliminovali jedince s problematickým genotypem KK, který je náchylnější k problémům, jako je megacolon.
Alela K funguje tak, že na tmavém „plátně“ králíka vytváří bílé skvrny, čímž vzniká typická kresba strakáče.
Český strakáč (Kk) Františka Kuchyňky
Lokus K (anglicky En), kterému se v anglickém jazyce také říká „lokus dominantní bílé skvrny“, je lokus zodpovědný za výskyt strakáčů, mlynářů a kominíků. Vědecká literatura se dnes již vyvaruje užití výroku „letální faktor“, který byl spojován právě s mlynáři a kombinaci KK (mlynář) popisujeme jako subvitální/ subletální čili nedosahující letálního (smrtícího) účinku, ale blížící se k němu. Naopak strakáči Kk jsou popisováni jako vitální jedinci. Mlynáři (KK) se pak vyznačují většinou bílým povrchem těla s minimální pigmentací (více bílí jedinci se vyskytují například u českých strakáčů, kde je i u strakáčů kresba redukovanější než kresba plášťová u meklenburských strakáčů). Výstavní strakáči mají rovnoměrně zastoupené střídání barevných skvrn s depigmentací, což zapříčiňuje vznik tzv. „kresby“. Výsledná kresba je pak dána spolupůsobením genů malého účinku, polygeny a jinými geny, které nemá smysl popisovat a z chovatelského pohledu je nemůžeme ovlivňovat. Typickým příkladem různého rozmístění kresby je holštýnský skot, kde na jeho výsledné kresbě podílí něco, co nazýváme exprese genu, kresba je v podstatě vždy vyjádřena unikátně.
Mladý mlynář (KK) z chovu Dominika Hošny
Mlynáři jako problematická část vrhu strakatých králíků
Většina chovatelů přistupuje k chovu králíků pro výstavní účely jinak než ti, kteří je chovají za účelem masné produkce. Při produkci na maso je cílem co nejvyšší počet mláďat ve vrhu, přičemž samice by měla být schopna takové hnízdo krmit, a to s výsledkem vyrovnaného vrhu. U výstavních králíků je požadavek na početnost vrhu stejný, ovšem chovatel často volí cestu, kdy hnízdo redukuje na nižší počet mláďat. Jednak z důvodu lepšího růstu žádoucích králíčat, jednak z důvodu nepřetížení mnohdy chovatelsky cenné samice. Ve vrzích strakáčů se tedy nabízí eliminovat v prvních dnech právě mlynáře. Ti bývají v hnízdě paradoxně velmi dominantní a často mají vyšší spotřebu mléka při kojení než ostatní králíci, což zapříčiňuje velkou nevyrovnanost vrhu. Mlynáři jsou tedy často chovateli selektováni hned po narození, jelikož jsou od ostatních dobře rozeznatelní.
Odstranění mlynářů má i své logické opodstatnění. Králíci s anglickou strakatostí, kteří se vyznačují genetickým založením KK (mlynář) mají geneticky zděděnou predispozici pro onemocnění zvané syndrom megacolonu, jinak také známý jako kongenitální aganglioza. Toto onemocnění postihuje jak dvojbarevné, tak trojbarevné linie králíků. Hlavní charakteristikou megacolonového syndromu není vrozená, ale zjevně obstipační a stázou indukovaná významná augmentace střeva s pozdějším nástupem, zejména zvýšení absolutní a relativní hmotnosti tlustého střeva s výjimkou apendixu. Česky se syndrom megacolonu překládá jako zvětšený/obrovský tračník. Tračník je hlavním místem cékotrofie (vznik měkkých výkalů bohatých na mikrobiální protein, oddíl nesmírně důležitý pro životaschopnost králíka). Jak již nyní vyplývá z textu, jakákoliv negativní modifikace tračníku je u králíka fatální.
Mlynáři (KK) meklenburského strakáče zleva na fotce (chov T. Burianová)
Co to tedy vlastně je?
U megacolonu dochází k obstipaci, tedy ztvrdnutí obsahu tráveniny ve střevě, čímž se zvětšuje objem tlustého střeva celkově. Takto postižení jedinci jsou pochopitelně více náchylní k přidruženým onemocněním. Je obecně známo, že trávicí trakt králíka obsahuje určité množství kokcidií, které se při oslabení zvířete množí a zpravidla je pak kokcidióza přidruženým spolu působitelem na úhynu zvířete. Králíci postižení megacolonem pak špatně přijímají krmivo, čímž dochází k úbytkům hmotnosti, celkově jsou neduživí a většinou tento stav končí úhynem. Mladá zvířata trpí krátkými bolestivými epizodami nadýmání břicha a střevní stázi střídajícími se obdobími relativního zlepšení. Jsou pozorovány sporadické epizody neodpovídající průjmu. Tyto příznaky se často zhoršují s věkem a mohou přejít do chronické formy onemocnění u starších králíků. Abnormální rozšiřování nebo dilatace tlustého střeva (kolonu) na přechodu k tenkému střevu způsobuje akumulaci potravy v trávicím traktu. Nedostatek neurogangliových buněk (aganglionóza), které regulují peristaltické kontrakce trávicího systému, vede k episodické paralýze střevního pohybu s akumulací potravy a plynu v tlustém střevě a slepém střevě, což způsobuje abnormální a bolestivou dilataci obou orgánů. Nedostatek neurogangliových buněk vede k nepravidelnému střevnímu pohybu, což způsobuje abnormální roztažení tlustého střeva a slepého střeva s postupným hromaděním potravy a plynu. V první polovině tlustého střeva (proximální část) se pozoruje neobvyklé zkapalňování potravy. To je spojeno s poruchou transportu sodíku do slepého střeva, což vede ke snížené absorpci tohoto prvku střevní stěnou. Nenormální vývoj stěny střeva a stav metabolismu může být spojen s nedostatečně aktivní štítnou žlázou u králíků s genotypem KK. Tato podmínka vede k nízké absorpci esenciálních živin, vitaminů a minerálů z trávicího traktu do krevního oběhu. Během pitvy bylo pozorováno, že srdce králíků s megacolonem je větší než srdce zdravých králíků. Adrenální žlázy jsou také větší u králíků s megacolonem a vylučují nízké hladiny testosteronu.
Dalmatinský strakáč Petera Mrkvici
Jak poznat počínající stadium megacolonu?
Mladí králíci s megacolonem mají nesmírný hlad a lze je pozorovat, jak se neustále krmí. Jejich výkaly jsou obvykle deformované a vlhké. Z jejich řitního otvoru může unikat hnědavá tekutina, barvící srst právě v oblasti řitního otvoru. První známky onemocnění se objeví, když je mezi výkaly přítomen hlen, což signalizuje podráždění stěny střeva nebo poruchu střeva. Zácpa je doprovázena nevýslovnou bolestí. Postiženého králíka lze vidět, jak si brousí zuby, sténá, buší hlavou do břicha nebo ho tlačí silně na zem, aby si ulevil od bolesti. Ve střevech lze cítit velké hrudky tvrdého stolice, jednoduše zjistitelné palpací. Při průchodu této tvrdé stolice jsou doprovázeny prudkými křečemi. Výkaly jsou pokryty velkým množstvím hustého hlenu.
Jak je to tedy s odchovem mlynářů?
Odchov králíků označovaných jako „mlynáři“ je velmi komplikovaný kvůli jejich náchylnosti k onemocnění zvanému megacolon. Většina těchto králíků se nedožije více než dvou až tří měsíců věku. Přesto někteří chovatelé tvrdí, že mohou králíky vykrmit do určité hmotnosti. Literatura uvádí, že náchylnost k megacolonu je ovlivněna plemenem, hybridním původem, a dokonce i pohlavím zvířete. Klinické projevy megacolonu připomínají jiné střevní onemocnění králíků, jako je například paréza trávicího traktu samic nebo enteropatie u králíků ve výkrmu. Chovatelé, kteří dosahují úspěchu ve výkrmu mlynářů, často používají speciální krmné směsi obohacené o bylinky, které podporují zdraví střevní mikroflóry a činnost slepého střeva.
Český strakáč, kominík (kk), chov F. Kuchyňka
Jak bojovat s megacolonem?
Králíci trpící megacolonem by neměli být krmeni pouze suchými granulemi. Naopak, prospěšná je čerstvá zelenina a bylinky s antispazmodickými a karminativními vlastnostmi, jako je celer, koriandr, fenykl, tymián nebo listy malin. Tyto byliny lze podávat denně. Některé z nich, jako například bazalka, pampeliška, kopřiva, nebo tymián, mají léčivé účinky a mohou podpořit střevní činnost. Dále mohou být do stravy přidány lněná a slunečnicová semínka, která pomáhají snížit frekvenci střevních krizí. Podávání vitamínu C a dalších doplňků může stimulovat peristaltiku střev a podpořit vyprazdňování. Pokud králík nepije, je důležité zajistit mu hydrataci, přičemž se doporučuje podávat teplejší vodu s medem, která tělu dodá energii.
Osobní zkušenost s megacolonem Při prvních projevech megacolonu, kdy králík přestává žrát a je neaktivní, je důležité jednat okamžitě. Palpací břicha lze nahmatat ztvrdlou tráveninu. Včasné podání čerstvé trávy místo granulí může pomoci obnovit střevní činnost a hydrataci. I přesto mají králíci často trávicí potíže i v dospělosti, a megacolon se u nich vrací.
