Zdraví koňských kopyt a vliv výživy
Nikoho určitě nepřekvapí, že pro celkovou pohodu koně je důležitý stav jeho kopyt. Ten je ovlivněn řadou faktorů a zvládnout všechny může být pro majitele náročné. Pochopení aspektů působících na zdravotní stav kopyt je základem na cestě ke zdravým kopytům a tím k prodloužení spokojeného života vašeho koně.
Když se začneme zajímat o kvalitu kopyt, zajisté se velmi brzy setkáme s otázkou: Co je pro stav kopyt důležitější-příroda, nebo výchova (v našem případě genetika, nebo péče)? Některá plemena, například arabský plnokrevník, jsou známá pro svou dobrou a pevnou stavbu kopyt, zatímco jiná, jako angličtí plnokrevníci nebo quarter horse, mají kopyta často slabší. Genetika nepochybně přispívá k celkové konstituci a síle kopyt, ale výzkumy ukazují, že větší vliv na zdraví kopyt má způsob, jakým se o koně staráme.
Mnoho problémů s kopyty není vrozených, ale je často důsledkem nevhodné péče v raných fázích života koně.
Například plnokrevníci, známí svými dostihovými schopnostmi, jsou často chováni v boxech, krmeni velkým množstvím obilovin, nadměrně zatěžování a okováni již v raném věku, což může vést k nedostatečně vyvinutým a oslabeným kopytům. Naopak odchov umožňující mladým koním přirozený pohyb, vyvážené krmení a pravidelná péče o kopyta mohou vést ke kvalitním kopytům i u plemen koní, která jsou považována za náchylnější na problémy s kopyty. To, jaké podmínky koni poskytneme, se promítne do stavu jeho kopyt, bez ohledu na genetiku. Pro mladé koně v období růstu je tato péče klíčová. Neméně důležitá je však správná péče i u dospělých koní.
Pohybem ke zdravým kopytům
Zdraví kopyt koně je zásadně ovlivněno pohybem. Koně ve volné přírodě denně překonávají dlouhé vzdálenosti, hledají potravu a pohybují se v rozmanitém terénu. Tento nepřetržitý pohyb podporuje vývoj zdravých kopyt se silnou kopytní stěnou, pevným chodidlem a dobře utvářeným střelem, které jsou nezbytné pro správné fungování kopytního mechanismu a tlumení nárazů. Přirozeně by při zatížení kopyta mělo docházet k mírnému roztažení a následnému stažení při odlehčení. Tím se podporuje krevní oběh v kopytu, který zajišťuje výživu tkání a zpevňuje strukturu kopyta.
Naopak u koní chovaných na malém prostoru a s omezeným pohybem se kopyta nedostatečně stimulují a často se objevují problémy, jako je slabé chodidlo, úzké patky nebo špatná kvalita rohoviny. Většinou se však jedná o kombinaci více problémů najednou. Majitelé mohou zdraví kopyt podpořit tím, že koním umožní přirozený pohyb. Dostatečně velký výběh, rozmanitý terén a adekvátní trénink pomáhají utvářet zdravá a pevná kopyta. Povrch je důležitý. Koně jsou často ustájeni v boxech na měkké podestýlce a pohyb je jim umožněn pouze na jízdárně nebo v hale, kde je opět měkký povrch. Takový povrch však nedokáže kopyta správně stimulovat a u koní takto chovaných se mohou časem vyskytnout problémy s kopyty.
Pokud jde o trénink, je důležité zajistit odpovídající množství pohybu podle věku a aktuálního fyzického stavu koně.
Nadměrná práce může poškodit nejen kopyta, ale také šlachy a vazy. Zároveň je dobré si uvědomit, že aktivní pohyb dokáže jen obtížně nahradit přirozený pohyb. Je-li to možné, měli bychom koním přirozený pohyb umožnit. K tomu není třeba velký prostor, ale musí být uspořádán tak, aby koně motivoval k pohybu. Inspirací mohou být systémy jako pad-dock paradise nebo moderní aktivní stáje. Je prokázáno, že zvýšení přirozeného pohybu zlepšuje stav a funkci kopyt, zejména u koní s problematickými kopyty.
Vliv výživy na zdraví kopyt
Krmná dávka má zásadní vliv na zdravotní stav kopyt koní, protože kopyta potřebují stabilní přísun kvalitních živin pro správný růst a pevnost. Nedostatek či přebytek klíčových živin může výrazně ovlivnit jejich strukturu a funkci.
Sacharidy, zejména snadno stravitelné cukry a škroby, představují jeden z hlavních rizikových faktorů. Nadměrný příjem těchto látek může vést k metabolickým poruchám, zejména k laminitidě, která postihuje škáru kopyta. Tento zánětlivý stav oslabuje vazby mezi kopytní stěnou a kostí, což může vést k vážnému poškození kopyta. Podobně i bílkoviny mají vliv na kopytní zdraví. Přiměřený obsah bílkovin podporuje růst a regeneraci kopytní rohoviny, ale příliš vysoký obsah může zhoršit kvalitu rohoviny a způsobit její měknutí a zvýšit náchylnost k praskání. Krmná dávka by měla být založená zejména na objemných krmivech (seno, senáž, pastva) a až podle energetického výdeje koně (např. při tréninku) doplněna o jadrná krmiva. Rovněž je nutné zohlednit sezónní změny v obsahu živin v pastevním porostu. Ten je zejména v období růstu vysoký a může být stejně rizikový jako vysoké dávky jádra. Minerální látky a vitamíny jsou rovněž klíčové. Zinek a měď podporují růst silné a pružné kopytní stěny a biotin přispívá k celkové kvalitě rohoviny. Nedostatek těchto živin může vést k lámavosti a dalším problémům. Vyvážená krmná dávka, která zohledňuje potřebu všech těchto složek, je nezbytná pro udržení zdravých kopyt.
Úprava kopyt
Způsob úpravy kopyt a případně potřeba okování závisí na jejich aktuálním stavu. Základem úspěšné péče o kopyta je dodržování fyziologických principů, které optimalizují rozložení váhy a tlumení nárazů při pohybu koně. Moderní vědecké poznatky poukazují na to, že kopyto musí fungovat jako celek a veškeré struktury včetně střelu se musí podílet na nesení váhy a ochraně vnitřních struktur kopyta. Správná korektura kopyt podporuje přirozený kopytní mechanismus, umožňuje rozptýlení energie při dopadu a zabraňuje tzv. perifernímu zatížení, kdy stěna kopyta nese veškerou váhu, což vede k přetížení vnitřních struktur. Jedním z klíčových pravidel při úpravě kopyt je zachování střelu v kontaktu se zemí, což zlepšuje tlumení nárazů. Střel by se proto při úpravě neměl výrazně ořezávat. Dalším důležitým aspektem je správná délka kopytní stěny. Příliš dlouhá stěna může způsobit přetížení vnitřních struktur. Správná úprava také zahrnuje zachování střelky a zadní části kopyta v mírně vyšší poloze, aby kopyto dopadalo na patky.
V ideálním případě by koně měli být co nejvíce bez podkov, protože přirozený kontakt celého kopyta se zemi je nejlepší prevencí problémů. Pokud je však podkování nutné, je vhodné ho omezit na určité období a pravidelně kopyta kontrolovat a upravovat, přibližně každé čtyři týdny (v závislosti na rychlosti růstu rohoviny), aby nedocházelo k přetížení stěn nebo nesprávnému zatížení ostatních struktur. U okovaných kopyt může díky růstu rohoviny dojit k přílišnému vzdálení patek a střelu od povrchu a tím k narušení mechaniky kopyta. Celkově platí, že postupná a citlivá úprava kopyt v souladu s fyziologickými principy, dostatečný přirozený pohyb a vyvážená krmná dávka jsou nejlepším způsobem, jak zajistit zdraví a dlouhověkost koňských kopyt, ať už se jedná o koně bosé nebo podkované.
Zdroj: Časopis Farmář
