Jak poznat říji králíka a čím ovlivnit její nástup?

Zapouštění králíků v zimních měsících je běžnou praxí u chovatelů, kteří se snaží zajistit pravidelnou produkci mláďat po celý rok. Zimní období však přináší specifické výzvy, zejména kvůli nízkým teplotám, kratším dnům a zvýšeným nárokům na péči o chovná zvířata. Tento článek shrnuje klíčové aspekty a doporučení spojená se zapouštěním králíků v zimním období.

Králíci jsou přirozeně sezónní zvířata, jejichž reprodukční aktivita je ovlivněna délkou denního světla a teplotou. V zimě, kdy je světlo omezené, může být reprodukční cyklus králic potlačen, což se projevuje neochotou k páření, kdy samice neprojevuje typické příznaky říje. Mezi ty patří například:

• Zvýšená aktivita: Králice během říje bývá neklidná, aktivnější a častěji pobíhá po kotci. Může hrabat do podestýlky, což je projevem jejího reprodukčního chování.
• Nadměrná náklonnost nebo podrážděnost: Některé králice jsou během říje výrazně přítulné a mohou vyhledávat pozornost chovatele. Naopak jiné mohou být podrážděné nebo agresivní.
• Tření o předměty: Králice si může třít hlavu nebo tělo o stěny kotce, o samce nebo o předměty v okolí.
• Zvedání pánve: Při dotyku na zádech nebo v oblasti beder může králice zvedat pánev a ocas, což je příznak připravenosti na páření.
• Zčervenání a otok vulvy: Vulva králice je během říje zvětšená, vlhká a má intenzivní růžovou nebo červenou barvu. Tento stav signalizuje zvýšený průtok krve do oblasti pohlavních orgánů.
• Sekret: U některých králic může být vulva mírně vlhká, což je způsobeno sekrecí během říje.
• Snížený apetit: Některé králice mohou během říje jíst méně než obvykle. Tento příznak není vždy přítomný, ale může být dalším indikátorem říje.
• Vrčení nebo pískání: Některé králice mohou během říje vydávat různé zvuky, například vrčení nebo pískání, což je projev jejich vzrušení nebo naléhavosti.
   

Samice by v reprodukční sezóně a před porodem neměly být ani příliš hubené, ani ztučnělé. Foto: Ondřej Bláha

Říje u králíků má specifické rysy, které ji odlišují od jiných zvířat. Na rozdíl od většiny savců nemají králice pravidelný estrální cyklus, ale jsou reflexní ovulátorky, což znamená, že ovulace nastává pouze v reakci na páření, nikoli spontánně. Tato charakteristika významně ovlivňuje reprodukční proces a strategii chovatelů.

Reprodukční aktivita králíků je přirozeně ovlivněna sezónními podmínkami, zejména délkou dne a teplotou. V přírodních podmínkách jsou králice nejaktivnější na jaře a v létě, kdy jsou ideální podmínky pro přežití mláďat. Naopak v zimních měsících se jejich reprodukční činnost často snižuje nebo úplně ustává. Domácí králíci mohou tento sezónní vliv částečně překonat díky řízeným chovatelským podmínkám, jako je zajištění dostatku světla a stabilní teploty.

Délka denního světla hraje klíčovou roli při stimulaci říje. Králice obvykle vykazují zvýšenou ochotu k páření, pokud jsou vystaveny světlu po dobu 12 až 14 hodin denně. V období krátkých dnů, jako je zima, lze tento proces podpořit umělým osvětlením. Na reprodukční aktivitu má také vliv teplota – extrémní horko nebo chlad může negativně ovlivnit jak říji, tak kvalitu spermatu samců.

Říje je také úzce spojena s podmínkami prostředí a celkovou kondicí zvířat. Říje obvykle trvá několik dní, přičemž nejintenzivnější je v prvních 2–3 dnech. Stres, nedostatek prostoru nebo nevyhovující výživa mohou říji potlačit nebo ji zcela zablokovat. Králice chované v klidném a dobře vybaveném prostředí s dostatkem výživného krmiva vykazují pravidelnější a intenzivnější říji. Přítomnost samce v blízkosti může dále podpořit její nástup, protože samice na něj reaguje hormonálně i behaviorálně.

Pokud říje není zjevná, lze ji u králic stimulovat několika způsoby. Nejčastěji se používá:

• přítomnost samce, která může vyvolat sexuální aktivitu
• zlepšení podmínek prostředí, například zvýšení teploty nebo prodloužení doby světla
• v některých případech může být říje stimulována také změnou krmiva nebo přidáním vitamínů a minerálů, zejména vitamínu E, který podporuje reprodukci.
   

Spokojená samice = spokojené potomstvo. Foto: Miroslava Koldová

Přítomnost samce je velice specifický bod, který stojí za povšimnutí. Osobně se snažím několik let prosadit kontrolované skupinové zapouštění králic ve skupině, jelikož čítá řadu benefitů. Zapouštěním ve skupině je myšleno vytvoření skupiny králíků ze 3 až 4 samic a jednoho samce, kteří jsou společně ustájeni v boxu, chlívku, ohradě… Taková skupina se musí prvních pár minut sledovat kvůli vytipování agresivní samice, která by mohla skupinu rušit a způsobovat zranění. Ideální je zvířata takto ustájit na dobu cca 7 dnů. Žádoucí je kontrola zvířat. Některé skupiny si nemusí sednout a zvířata se pak dokážou poranit. Tomu je třeba zabránit a kontrolou toto eliminovat. Pokud toto zvládneme, přichází již zmíněné benefity. Tím prvním je zásadní úspora času. Zapouštění z ruky je časově náročné. Ne všichni samci jsou dostatečně fit a někteří mívají v malých kotcích se samicemi problém. Chovatel musí do samotného aktu často vstupovat, posouvat samici z rohů kotce a pomáhat samci nasměrovat se správně na cíl, jelikož jeho energie je omezená. Ve chvíli, kdy chceme aspoň 3 skoky pro každou samici, je třeba jít s ní k samci 3x, přičemž ne pokaždé se skok podaří. Často je pak zapouštění rozvrstveno do celého dne. Výhodou skupiny je především to, že si samec říjnou samici najde sám a dá jí během dne klidně 6 skoků. Navíc zvládne během jednoho dne více samic. Z toho plynou synchronizované porody, kdy se dají králíčata, v případě neúspěchu jedné samice, podložit druhé, která má například málo narozených kusů v hnízdě. Z osobní zkušenosti, kdy každý rok napočítám cca 120 porodů, je úspěšnost zapouštění ve skupině 80%. Což je tedy poslední benefit pro ty, kteří neumí detekovat březí samici a nahmatat její plody. Většina samic ze skupin je opravdu spolehlivě březí.