Nebezpečný starček rostlinou roku 2025: dejte si pozor!

Starček úzkolistý byl Českou botanickou společností vyhlášen rostlinou roku 2025. Důvodem tohoto „ocenění“ je zvýšit informovanost veřejnosti o nebezpečnosti tohoto invazivního, ale i dalších druhů starčeku. Všechny jsou u nás hojně rozšířené, a přestože se o starčeku píše často, stále jej mnoho ustajovatelů a majitelů koní podceňuje.

Jak starček vypadá a kde jej najdete?

Je to vcelku nenápadná, žlutě kvetoucí kytička se zubatými listy. Starček byl původně rostlinou strání a okrajů cest. Daří se mu nejlépe tam, kde není souvislý travní drn a tam se velmi rychle rozšiřuje. Vypasený výběh s narušeným povrchem je pro něj ideální. Má rád sucho, proto se v posledních suchých letech šíří mnohem více a i do míst, kde se dříve nevyskytoval. Nejlepší způsob, jak zamezit jeho šíření, je pravidelné sekání před vytvořením semen. Bohužel v suchých letech tráva roste pomaleji, proto se seká později a starček má šanci se rychle rozšířit za pomoci létajících nažek.

Likvidace je poměrně náročná – ideálně se doporučuje vydolovat celou rostlinu i s kořeny a nejlépe spálit. Nicméně kdo jste to zkoušeli, nepochybně jste zjistili, že je to práce nadlidská a stejně dost často neúspěšná, protože se kořen v zemi často přetrhne. Osobně jsem rezignovala a odřezávám rostlinu pracovním nožem úplně u země. Samozřejmě se takto neodstraní definitivně a vyroste znovu, takže musím výběh procházet pravidelně, ale nerozmnožuje se a shledala jsem toto řešení na menší ploše jednodušším. Vřele doporučuji rukavice, protože celá rostlina je jedovatá a při větším množství vám může podráždit kůži.

Žerou ho koně?

Naživo na pastvině starček spousta koní ponechává netknutý (prý pro jeho hořkou chuť), ale někteří pažravci prý mladé listy a výhony před květem konzumují, zejména pokud je pastvina jinak vypasená. Nelze na to tedy spoléhat a je lepší ho odstraňovat, a to i kvůli rozšiřování. Sem tam lísteček sice koně hned nezabije, ale poškozuje jaterní tkáň a účinek je kumulativní.

Mnohem větší problém ale je, že usušením ztrácí hořkost, takže usušený starček v klidu zkonzumuje většina koní. Rozhodně tedy na pastvině nebo ve výběhu nikdy nenechávejte volně ležet posečené nedopasky. Což se koneckonců netýká pouze starčeku, je více jedovatých rostlin, které koně nespasou, ale usušené je sežerou.

Větší problém je ale seno – tam si ho nevšimne většina koní a jak jsem již psala výše, jeho účinek je kumulativní. Tedy i malé množství starčeku, je-li konzumovaný dlouhodobě, způsobuje poškození jaterní a nervové tkáně. Pokud jste někdy slyšeli o Žďárské chorobě, pak vězte, že se jedná právě o chronickou otravu starčekem.

Starček v seně

Když tedy není možné spoléhat na to, že koně v seně starček nesežerou, nezbývá, než si pohlídat, aby v seně nebyl. Což je bohužel s jeho neustálým rozšiřováním docela problém. Dobrou zprávou je, že v hustém travním porostu se starčeku nedaří a pokud se ještě navíc louka seká pravidelně a včas, je vysoká šance, že tam nebude mít šanci. Horší je, pokud šetrný zemědělec suší pro koně i posekané okraje cest a louky zryté od divokých prasat, kde je narušený povrch. Pokud je tam zároveň i sucho, je riziko, že tam starček bude.

Samostatnou kapitolou pak jsou pozemky, o které se nějakou dobu nikdo nestaral, třeba úplně ležely ladem a nyní se s nimi počítá jako s pastvinami. Tam budete asi bojovat nejen se starčekem, ale dalšími pleveli. Pokud celou plochu zoráte a znovu osejete kulturními travinami, bude to účinné, ale velmi nákladné. Lze použít herbicidy, ale v tomto ohledu se určitě neodvažuji nic doporučovat. Jako nejekologičtější řešení mi jeden starý zemědělec doporučil vypustit na pozemek nejprve stádo dobytka. Co nespase, to podupe, zbytek stačí vysekat křovinořezem a zmulčovat. Osobní zkušeností ale sloužit nemohu, mohu pouze předat zajímavou radu od člověka s dlouholetou praxí.

Pokud si neděláte seno sami, nebo jste dokonce v nájemním ustájení, je tady asi jen jediná rada, a to seno prohlížet. Bohužel jsem slyšela o několika případech, kdy koně v nájemních stájích byli krmeni senem, které starček obsahovalo, a v jednom případě kůň skončil s chronickou otravou a poškozením jater na klinice. Příznaky chronické otravy jsou často nespecifické – kůň působí unaveně, sklesle, někdy se mohou objevit podlomy a ekzémy na nepigmentovaných částech těla z důvodu fotosenzitivity. Časem se kvůli poškození jater objeví žloutenka. To už je ale bohužel dost pozdě, protože to jsou již játra zpravidla nevratně poškozena.

Doporučuji tedy i rekreačním majitelům koní, aby věnovali pozornost stavu pastvin/výběhů, kde se jejich koně nacházejí. Kontrola sena by měla být samozřejmostí i z důvodu plísní, ale nezapomeňte se podívat i po starčeku.