Jak správně naučit psa na klec – principy moderního výcviku

Využívání klece v chovu a výcviku psů je v současnosti běžnou a uznávanou metodou, zejména v prostředí domácího soužití nebo profesionální péče. Jak jsem již popisovala v článku s názvem „Klec pro psy: Ano nebo ne?“, klec představuje bezpečný a vymezený prostor, který slouží psovi jako místo klidu a odpočinku. Správně vedený nácvik na klec, vychází z etologických potřeb psa jako druhu, který přirozeně vyhledá chráněné prostory k odpočinku. Klec tedy není nástrojem izolace, ale prostředkem, který umožňuje naplnit potřebu bezpečného útočiště.

Cílem klecového tréninku je vytvořit u psa pozitivní vztah ke kleci jako ke klidovému místu, které může využívat zcela dobrovolně. Klíčovou zásadou je vytvoření pozitivních asociací – pes by měl být motivován k samostatnému vstupu do klece prostřednictvím pamlsků, pochvaly a klidného vedení. Klec by nikdy neměla být využívána jako forma trestu nebo k izolaci za nevhodné chování!

Nácvik probíhá postupně. Nejprve se pes seznamuje s otevřenou klecí, poté se dvířka na krátkou dobu zavírají a následně se zvyšuje doba, po kterou pes v kleci setrvává, včetně přítomnosti o samotě. Jakýkoliv projev stresu, jako je štěkání, škrábání nebo agresivní kousání do klece signalizuje, že je třeba tempo výcviku zpomalit a vrátit se o krok zpět. Výcvik je třeba provádět důsledně, s ohledem na individualitu psa. Níže uvádím příkladový postup, jak lze psa na klec postupně naučit.

Výběr vhodné klece

• Velikost: pes se v ní musí bez potíží postavit, otočit a lehnout si
• Materiál: kov, plast nebo dle potřeby a účelu
• Umístění: klidné, světlé místo v domácnosti, mimo průvan a rušné zóny

Seznámení s klecí (otevřená dvířka)

• Nechejte klec otevřenou a zpřístupněte ji psovi bez nátlaku
• Umístěte dovnitř deku, pamlsky a oblíbené hračky
• Krmte psa uvnitř klece, aby spojil její prostor s příjemnými zážitky.
• V rámci pozitivní asociace odměňujte každé dobrovolné přiblížení nebo vstup, ať už verbální pochvalou nebo pamlskem.

Zavírání na krátkou dobu

• Až bude pes v kleci klidně odpočívat, zavřete na pár sekund dvířka
• Pomalu prodlužujte dobu, kdy je v kleci zavřený, ale vždy za klidného chování
• Pokud začne kňučet, vyčkejte, až se uklidní – poté otevřete

Odloučení od chovatele

• Začněte se vzdalovat od klece (např. do jiné místnosti)
• Sledujte, zda pes zůstává klidný – vždy se vracejte ještě před tím, než projeví stres či paniku, a pomalu zvyšujte dobu samostatnosti.

Zařazení do denního režimu

• Používejte klec jako běžnou součást dne: po jídle, během spánku, při odpočinku nebo při příchodu návštěv, kdy může pes pociťovat stres a potřebovat klidný prostor.

Doba pobytu v kleci

• Dospělý pes by neměl být v kleci déle než 4–6 hodin v kuse.
• U štěňat platí přibližné pravidlo: věk ve měsících + 1 = maximální počet 
  Hodin

Mezi hlavní přínosy klecového tréninku patří:

•  snazší nácvik čistotnosti, protože psi přirozeně neradi znečišťují místo odpočinku,
• prevence destruktivního chování během nepřítomnosti majitele, což chrání psa i zařízení domácnosti,
• nižší míra stresu během cestování, návštěv u veterináře nebo v případě, že je třeba psa dočasně umístit do jiné domácnosti či hotelu pro psy.

U mladých psů může klec sloužit jako cenný prostředek při budování denního režimu a zklidnění po fyzické či psychické zátěži.

Dále, klec představuje velmi užitečný nástroj i v kontextu cestování se psem – ať už autem, vlakem nebo letadlem. Pes, který je na klec správně navyklý a vnímá ji jako bezpečný prostor, snáší přepravu výrazně lépe. V automobilu hraje klec zásadní roli z hlediska bezpečnosti – pes se nemůže volně pohybovat po vozidle, čímž se snižuje riziko rozptýlení řidiče nebo úrazu v případě nehody. Zároveň je zajištěna ochrana i pro ostatní pasažéry. Pes má v kleci svůj klidný a známý prostor, což pomáhá omezit neklid, nevolnost či stres při delších trasách. U citlivějších nebo reaktivních psů může klec doslova znamenat rozdíl mezi cestou v panice a cestou v klidu.

Při cestování vlakem či autobusem může klec fungovat jako prostředek pro omezení kontaktu s cizími lidmi a psy, což je zvláště užitečné v přeplněných dopravních prostředcích nebo při dlouhém čekání na nástupišti. Pes je v kleci chráněn, zároveň má kolem sebe fyzickou bariéru, která mu pomáhá lépe zvládat nové a potenciálně stresující prostředí.

Zcela zásadní je použití klece při cestování letadlem, kde je přepravní box často přímo vyžadován leteckými společnostmi, ať už má pes cestovat v kabině, nebo v zavazadlovém prostoru. Pokud je pes na klec zvyklý, výrazně to snižuje jeho stres během celé přepravy – od pohybu po letišti, přes manipulaci s přepravkou až po samotný let. Proto se doporučuje začít s nácvikem cestovní klece ideálně několik týdnů před odletem. Vhodné je, aby pes trávil v přepravce pravidelně čas, měl ji vybavenou známými předměty (např. dekou či hračkou), a byl postupně vystavován i lehkým otřesům nebo manipulaci – například mírnému pohybu boxu, zavírání a otevírání dvířek nebo krátkodobému přenášení.

Z hlediska welfare je důležité zdůraznit, že klec nesmí být používána dlouhodobě ani jako náhrada za pohyb, výcvik a kontakt se sociálním prostředím. Musí být vnímána jako doplněk běžného života psa, nikoliv jako trvalý pobytový prostor. Pokud je pes na klec správně naučen, stává se pro něj místem, kam se sám dobrovolně uchyluje v okamžiku potřeby klidu, například když je unavený, vystresovaný nebo když potřebuje mít vlastní prostor. Z etického a praktického hlediska tedy představuje klecový výcvik efektivní nástroj, který přispívá k vyšší pohodě psa i komfortu jeho chovatele. Klíčem k úspěchu je pozitivní motivace, trpělivost při výcviku a respekt k přirozenému chování zvířete.