Nateklé oko, kulhání, špatné peří u hus a kachen – co dělat?

Zdravotní problémy jako nateklé oko, kulhání nebo zhoršená kvalita peří patří mezi nejčastější obtíže, se kterými se chovatelé kachen a hus v praxi setkávají. Na první pohled mohou působit jako drobnosti, ale ve skutečnosti často signalizují závažnější narušení rovnováhy mezi prostředím a organismem ptáka. Vodní drůbež je ve svých nárocích specifická – na rozdíl od ostatních druhů drůbeže je na vodní prostředí přímo evolučně adaptovaná. Voda pro ni neplní pouze funkci zdroje tekutin, ale slouží i k očistě peří a sliznic, termoregulaci, trávení a přirozenému sociálnímu chování.

Pokud není voda v chovu k dispozici v dostatečné kvalitě a množství, nebo pokud je kontaminovaná, může velmi rychle dojít ke zhoršení zdravotního stavu. Zvířata si v takové vodě myjí oči, ponořují zobák i hlavu, a zároveň do ní vylučují trus a zbytky krmiva. Během několika hodin se tak voda mění v ideální prostředí pro množení bakterií a parazitů, které následně pronikají přes spojivky, sliznice nosu nebo poraněnou kůži. Prvními příznaky bývá právě zánět oka, matné nebo slepené peří, neochota ke koupání nebo poruchy pohybu. Tyto potíže nejsou izolované, ale často spolu souvisejí.

Udržení správné hygieny vody je proto zcela zásadní nejen pro prevenci konkrétních onemocnění, ale i pro celkovou pohodu (welfare) a dlouhověkost vodní drůbeže. Další část se proto věnuje různým typům nádrží, jejich hygienickým rizikům a doporučené frekvenci výměny vody podle sezóny i typu chovu.

Umělá jezírka jsou pro kachny sice vhodná, ale velmi nepraktická pro čištění.

Indikátory zdraví: oko, zobák, peří

Zdravé oko je čisté, jasné, bez výtoku a otoku. Zobák by měl být bez nánosů a zarudnutí, peří kompaktní a lesklé. Při zhoršené hygieně (např. stojatá voda) se často objeví slzení, zarudnutí, otok víček nebo výtok z očí. Postižené zvíře bývá apatické, méně se pohybuje a hůře přijímá krmivo.

Vliv kvality vody

Voda je pro kachny a husy zásadní nejen jako zdroj tekutin, ale také jako prostředek každodenní hygieny, termoregulace a péče o peří i oči. Na rozdíl od ostatních druhů drůbeže tráví vodní ptáci značnou část dne ve vodě – koupou se, filtrují bahno, namáčejí si zobák i hlavu. Právě proto je kvalita vody úzce spojena se zdravotním stavem zvířat, zejména pokud jde o oči, kůži, peří a horní cesty dýchací. Špinavá nebo dlouhodobě nevyměňovaná voda představuje hlavní vstupní bránu infekcí. Podle typu nádrže a způsobu výměny vody se proto výrazně liší míra rizika a potřeba hygienické péče.

Typický příklad zánětu oka.

Plastové nádoby bez odtoku

Nejčastější příčina problémů. Voda bez výměny rychle zapáchá, tvoří se biofilm, hromadí se trus a krmivo. Kachny si v takové vodě myjí oči a zobák, což vede k infekcím.

Nádrže s odtokem nebo přepadem

Při pravidelné výměně (v létě klidně denně) udrží vodu déle čistou. Vhodné pro malé i střední chovy.

Cirkulační systémy s filtrací

Technicky i finančně náročné, ale poskytují nejlepší hygienu. Vhodné pro větší chovy.

Je velmi vhodné doplnit koupací plochy, kde se voda nemění každý den malými koupátky, která jsou čištěna na denní bázi.

Jak často měnit vodu?

• Léto: denně, ideálně 2× denně
• Zima: každé 2–3 dny (voda by neměla zamrzat)
• Filtrační systémy: pravidelná údržba a kontrola kvality vody
• Signálem rizika je tmavá, zapáchající voda nebo pěna na hladině

První příznaky: zánět oka

Počáteční příznaky:

• přivírání víčka
• zarudnutí spojivky
• čirý nebo hnisavý výtok
• slepené peří kolem oka

Zánět oka může přejít do infekce dýchacích cest nebo být spojen s parazity. Je důležité jednat rychle. Proto mohou zvířata často i kulhat. Důvodem je oslabení jedince, případně parazitární zátěž působící zároveň na nervový systém. 

Barva vody po 2 hodinách po nalití - nejedná se o nic kritického a taková voda nemusí být nutně měněna, postačí až další den.

Postup léčby

1. Izolace zvířete
   - oddělit od hejna, poskytnout klid a čistou vodu
2. Ošetření oka
   – vypláchnout fyziologickým roztokem nebo krátkodobě heřmánkem
   – aplikace očních kapek (např. Ophthalmo-Septonex) 2–3× denně po dobu 5–7 dní
3. Odčervení
   – zánět oka často souvisí s parazity (např. vlasovky, škrkavky)
   – vhodné přípravky: Ivermectin* (spot-on nebo injekčně), Flubenol, Levamisol, Panacur
   – vždy doplnit vitaminy A, D3, E a B-komplex
   (Ivermectin není v ČR registrován pro drůbež, off-label použití je možné jen s vědomím rizik)
4. Systémová antibiotika (při zhoršení)
   – když je výtok hnisavý, přidává se apatie nebo dýchací potíže
   – vhodná antibiotika:
   Doxycyklin (perorálně, účinný i proti Mycoplasma)
   o    Amoxicilin (šetrný, vhodný pro mladá zvířata)
5. Podpůrná péče
   – kvalitní krmivo, vitaminy (A, D3, E, B-komplex), probiotika po antibiotikách
   – zvýšená hygiena prostředí (výměna vody, dezinfekce nádob, omezení stresu)

Nejčastější chyby

• čekání, až to „samo přejde“
• použití lidských mastí bez konzultace
• zanedbání hygieny vody
• použití antibiotik bez odčervení
• nesprávné dávkování léčiv (např. Ivermectin)
• nešetrná manipulace s okem

Dlouhodobý zdravotní plán

Pravidelná prevence je účinnější než pozdní léčba. Doporučený režim:
 

Na vodě se mladé kachny zbavují i prachového peří v období přepeřování.