V Zoo Praha se poprvé vylíhlo pět orlicií bornejských přirozenou cestou
V pražské zoologické zahradě se poprvé podařilo přirozeně odchovat pět mláďat orlicií bornejských. Chov této kriticky ohrožené želvy je podle odborníků velmi náročný, a proto jsou letošní vylíhlé orlicie v Troji označovány za mláďata roku. Informovala o tom dnes zoo v tiskové zprávě.
Úspěšný odchov gigantických sladkovodních želv je velmi náročný, především kvůli tvrdé skořápce vajec a agresivnímu chování mezi jednotlivými jedinci. Mnohé zoologické zahrady proto postupně od jejich chovu upustily. Pražští chovatelé se však nevzdali. „Kdo jiný, než my? To jsem si pomyslel dvakrát. Poprvé v roce 2002, kdy mi bylo řečeno, že tyto náročné želvy prakticky nelze chovat. Podruhé na konci minulého desetiletí, když nebylo jasné, zda se tento druh vůbec udrží v evropských zoo. V obou případech se naše úsilí vyplatilo,“ uvedl kurátor plazů Petr Velenský.
Všech pět orlicií bornejských vylíhnutých letos v Zoo Praha na jednom snímku. Fotografie zachycuje také inkubační box.
Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
Úspěch pražské zoo je přičítán nové inkubační metodě. „Po téměř čtvrtstoletí pokusů jsme konečně přišli na to, jak překonat extrémně silnou vaječnou skořápku,“ řekl Velenský. Chovatelé umístili vejce do směsi vermikulitu a rašeliny. Klíčovou roli sehrála rašelina, která svou kyselostí pomáhala postupně proniknout skrz skořápku během více než sto dnů trvající inkubace.
První orlicie bornejské získala pražská zoo v roce 2001, kdy dorazily ze zabavené zásilky v Hongkongu, která mířila na asijské trhy s potravinami. Z pěti druhů želv, které tehdy z konfiskátu do Prahy přišly, byla právě orlicie bornejská nejtajemnější, nejobtížněji chovatelná a zároveň nejmohutnější.
Malé orlicie bornejské neměří ani deset centimetrů a váží pár desítek gramů. V dospělosti jde přitom o jednu z největších sladkovodních želv planety.
Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
„Orlicie bornejské byly opravdu největší výzvou. Želvy byly často frustrované, zraněné, s neoperovatelnými háky v krku, a my jsme neměli žádné osvědčené postupy pro jejich chov. Brzy se ukázala jejich vzájemná agresivita – jednoho samce, který rychle napadl samici během páření, jsme přezdívali Vrahoun. Naštěstí se nám podařilo samici zachránit,“ popsal Velenský.
O životě orlicií bornejských v přírodě je stále známo jen velmi málo. Žijí skrytě v Malajsii a Indonésii, zejména v hlubokých jezerech a řekách primárních pralesů. Kvůli odlesňování, lovu pro maso a sběru vajec se populace tohoto druhu během posledních tří generací zmenšila až o 80 procent.
Na čenichu malé orlicie bornejské je dobře patrný tzv. vaječný zub, který slouží k proražení silné vaječné skořápky.
Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
