Amarant malý a jeho úspěšný chov

velikost písma:  A A A
20.02.2021, 17:00     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     340 zobrazení     1 komentář

Tento drobný, zhruba deset centimetrů dlouhý astrildovitý pěvec, náleží do rodu Lagonosticta a čeledi astrildovití. U chovatelů drobných exotů asi amarant malý našel své místo už před dávnými časy dávno a je oblíben dodnes. Atraktivitu získal poutavým zbarvením a celou řadou dalších kladných vlastností, se kterými se seznámíme v tomto článku.

Amarant malý obývá ve volné přírodě Afriku, konkrétně území od Senegalu až po Etiopii a jeho výskyt se mapuje dále na sever jihozápadní Afriky. V divočině se vyskytuje celkem v devíti poddruzích. Pohlavní dimorfismus je u amarantů malých značný. Samec má hlavu, spodní krk a břicho tmavě červenošedé. Červený je i kostřec a zobák. Na prsou se nachází několik malých světlých teček. Vrchní partie těla je hnědá a ocas černý. Samička je méně výrazná a převládá u ní hnědá barva různých odstínů. Spodní část těla je spíše světlejší. Bílé prsní tečky nechybí ani u samice. Červená barva se u samic amarantů malých vyskytuje pouze na kostřeci, vrchních ocasních krovkách a na uzdičce. Zobák samice je zbarven červeně, stejně jako u samce.

Holoubek diamantový Geopelia cuneata

Do Evropy byl holoubek poprvé dovezen roku 1868 a za tu dobu se dokázal zdejším podmínkám přizpůsobit. Holoubci diamantoví jsou mírumilovní a velice snášenliví...

Zobrazit více informací

Na našem území se první amaranti začali objevovat už před více než sto lety. Šlo i importy z přírody. Takoví jedinci byli po dovozu vzhledem k našim klimatickým podmínkách značně choulostiví. Importy se prováděli bez ohledu na roční období, tedy i v zimě. Spoustu amarantů za to zaplatilo svým životem. Častěji hynuly náchylnější samičky a poměr pohlaví dovezených ptáků byl mnohdy ve prospěch samců 3 ku 1. Importované amaranty bylo nutné umístit do teplé místnosti, ve které se udržovala hodnota na 25 °C. První dny bylo vhodné nechat osvětlení zapnuté i přes noc, aby se importovaní ptáci mohli kdykoliv napít, nakrmit a doplnili tak svoji ztrátu. Celodenní osvit byl lepší i z důvodu plachosti a možného poranění při vyrušení. Před pár desítky let nebyla škála krmiv tak pestrá jako dnes. Proto se amarantům předkládalo především senegalské proso. Importovaní ptáci trpěli často průjmy, a tak bylo vhodné předložit k pití černý čaj. Z jedinců, kteří přechod do zajetí přežili, se stávali odolní a poměrně nenároční ptáci.

Pokud chovatel nedisponuje voliérou s krytými temperovanými zálety, musí astrildy vypouštět do venkovní voliéry nejdříve v půli května. Venku pak vydrží podle podmínek zhruba do půlky října. Amarant malý může být chován, jak v prostorných voliérách, tak i v menších klecích. Ve velkých zahradních voliérách, zarostlých zelení, často tvoří společenství s dalšími druhy této čeledi. Jeho chování je mírumilovné a soužití bývá z jeho strany bezproblémové. Často se chová spolu s pásovníky, motýlky, panenkami, astrildy rákosními, bělolícími nebo amadinami diamantovými atd. Větší voliéry lze osázet například bezem černým, ptačím zobem, pámelníkem bílým, střemchou nebo i rákosem, lebedou, brslenem apod. Osázení zelení je vhodné pro pocit bezpečí chovaných ptáků a také jim skýtá celou řadu možností ke stavbě hnízd. V menších klecích nebo v prostorech, kde není osázení zelení možné, nabídneme amarantům malým budky s rozměry 11x11x15 centimetrů, u kterých bude přední stěna z poloviny otevřená. Na stavbu hnízda musíme ptákům poskytnout dostatek vhodného materiálu. Hodí se vlákna sisálu, nasušená tráva a drobné jemné seno. Na výstelku pod snůšku se hodí nabídnout peří drůbeže nebo psí chlupy. Vlastní stavba hnízda je společná činnost obou partnerů. Sameček přináší materiál k hnízdu a samička jej zpracovává do obrazu svého. Dokončené hnízdo má kulovitý tvar s postranním vletovým otvorem. Krátce po dokončení stavby se v hnízdě objeví první vejce. Kompletní snůška čítá čtyři nebo pět kusů vajec. V zahřívání se střídají oba z páru. Větší část inkubace ale zaujímá samice. Ta sedí přes noc a přes den se oba ptáci střídají. Samec se od hnízda příliš nevzdaluje.

Zkušenosti z chovu astrilda žlutobřichého

Astrild žlutobřichý patří do rodu Estrilda. Ve volné přírodě obývá severovýchod a východ Afriky, od Etiopie až po jezero Njasa. Přírodovědci rozlišují dva...

Zobrazit celý článek

Mláďata se líhnou po jedenácti dnech zahřívání a mají tmavou hnědou kůži s bílým chmýřím. Mladý amarant má v koutcích zobáku výrazné papily bílé barvy. Mladí ptáci opouští rodné hnízdo po 20 dnech a nevrací se do něj ani na noc. Některá mláďata ještě neovládají let dokonale a první noci tráví přímo na zemi nebo v křoví kousek nad zemí. V této době je vhodné udržovat teplotu v chovné místnosti alespoň na 20 stupních Celsia. Amaranti bývají pečliví rodiče, kteří se o potomstvo vzorně starají. Pokud se stane, že rodiče krátce po vylíhnutí vyhodí svá mláďata z hnízda, je většinou na vině špatná krmná dávka. V té zřejmě chybí dostatek živočišné složky. Než budou mladí amaranti zcela samostatní, potrvá ještě další dva týdny. Krmí už je pouze sameček. Samička tou dobou zahřívá další snůšku a potřebuje patřičný klid. Mladé proto odstavíme ihned jak to je možné. Mladí ptáci se přepeří do šatu dospělých zhruba v půl roce života.

Amarant malý je podobný strávník jako ostatní astrildovití. Základ krmiva představuje směs prosa, včetně senegalského a lesknice. Tato drobná semena předkládáme v suchém stavu. Během chovné sezóny nabídneme i semena klíčená nebo nabobtnalá. Vaječnou míchanici berou jen některé páry, proto si musí každý chovatel sám vyzkoušet, zda bude mít v tomto ohledu štěstí. Živočišnou složku musíme případně zastoupit jinak. Amarant malý nepohrdne moučnými červy, nelétavými octomilkami a dalším hmyzem nasmýkaným na louce. Vhodné jsou i mravenčí kukly.

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.

22.02.2021, 20:41
amarant,malý,je
pestrobarevný
pták,podobny,sikorce
a,pěkně,zpíva