Nemoci koček

velikost písma:  A A A
06.03.2021, 17:00     Autor: Ing. Zbyněk Pokorný     211 zobrazení     0 komentářů

Kočka má devět životů? Samozřejmě, že se tato pověra nezakládá na pravdě. Naopak, stejně jako u každého živého tvora, hrozí i u koček celá řada nejrůznějších onemocnění. Čas od času se může nemoc vyskytnout i v sebelepším chovu koček. Proto vznikl tento text, ve kterém se na nejčastější zdravotní problémy zaměříme.

Anafylaxie

Jedná se o přecitlivělou reakci organismu na některou cizorodou látku. Její nástup je vždy rychlý a neočekávaný. Přitom je potřeba i chovatelova rychlá reakce, jinak anafylaxie často končí fatálně. Jde o jakousi alergii k léčivu, krmivu, vakcíně apod. Hlavním problémem je neočekávaný a velice rychlý nástup v řádu několika minut od kontaktu s cizorodou látkou. Mezi projevy patří ztížené dýchání, nadměrné slinění, zvracení a brzy následuje celkový kolaps. Vždy je nutný rychlý zásah veterináře. Prognóza je závislá na rychlosti ošetření. Málokdy však dokážeme říct, která látka mohla kočce ublížit a proto ani rychlá pomoc, neznamená pokaždé vítězství.

Kočka má devět životů? Samozřejmě,

že se tato pověra nezakládá na pravdě

Chlamydióza u koček

Jedná se o infekční chronické onemocnění dýchacích cest. Doprovázeno bývá také rýmou, zánětem spojivek a později i změnami na plících. Původcem je bakterie Chlamydia psittaci, která je snadno přenosná mezi nakaženými jedinci a nakazit se může i chovatel. U lidí nejde o vážné onemocnění, projeví se jako slabá forma zánětu spojivek. Chlamydiózou mohou onemocnět kočky kteréhokoliv věku, nejvyšší riziko je však u koťat do půl roku. Inkubační doba trvá od sedmi do deseti dnů. Prvními příznaky u koček bývá oční výtok, kašel a kýchání. Později nastupuje ztížený dech a menší chuť ke krmivu. U koček v dobré kondici, nejde o závažné onemocnění. Jakmile bude chovatel důsledně čistit oči a nosní dírky postižené kočce, bude průběh lehký.

Největší riziko nastává u koťat nakažených brzy po narození. V takových případech může dojít na horší zánět spojivek. Proti chlamydióze koček, byla vyvinuta vakcína. Ovšem odborníci se na její vhodnosti nemohou shodnout. Po vakcíně se sice může kočka také nakazit, ale průběh bývá jenom mírný a krátký. Vakcínu lze doporučit v chovech s větším počtem koček, nebo tam, kde se v minulosti problémy již objevily. Jako prevence, nejlépe funguje přísná karanténa nových zvířat.

Siamská kočka Siamese Cat

Siamská kočka pochází z Thajska. Díky své křehké tělesné konstituci, půvabným pohybům a zářivě modrým očím mandlového tvaru patří tato kráska z Dálného...

Zobrazit více informací

Cukrovka u koček

Zjednodušeně lze cukrovku popsat jako poruchu metabolizmu, vzniklou nedostatkem inzulínu. Cukr bývá vylučován močí, navíc vyvolává zvýšené močení a s tím spojenou nadměrnou žíznivost. Močení, žíznivost a postupné snížení hmotnosti, patří k prvním projevům cukrovky. Následuje snížená chuť ke krmivu, zvracení a deprese. Kočkám také postupně ochabují hřbetní svaly a mohou se vyskytnout i pohybové problémy.

Cukrovkou postiženým kočkám, bývá aplikován inzulín a mělo by docházet k pravidelné kontrole glukózy v krvi. Během léčby musí kočky dostávat speciální krmivo. S jejím dávkováním vám poradí veterinář. Inzulín se aplikuje kočce injekční formou a zvládá to sám majitel.

Cukrovka se objevuje spíše u kocourů a ve většině případů postihuje zvířata starší osmi let. Pokud přeci jen onemocní kočka, není vhodné ji zařazovat do chovu. Inzulín většinou vede k nadměrnému růstu plodu a s tím spojeným těžkým porodům.

Horečka u koček

Přirozená tělesná teplota koček je do 39 °C. Jiná je u orientálních a siamských koček, kde je nižší, kolem hranice 38 °C. Naopak u rexů nebo sfinxů se za normál považuje hranice 39,5 °C. Teplotu je vhodné měřit vždy, v kočce dobře známém prostředí, čili doma. Zde je zvíře bez stresu. U veterináře se vlivem nervozity zvedá teplota v těle kočky klidně o jeden stupeň Celsia. V domácím prostředí lze teplotu kočky zjistit zavedením klasického lidského teploměru do konečníku. Před úkonem se konec teploměru potírá máslem nebo stolním olejem. Na teploměru je uvedena délka, kterou je potřeba do konečníku zavést, zpravidla to bývají dva centimetry. Jiná možnost změření teploty koček bohužel není. Na tvrzení, že kočka má suchý nos nebo teplé uši, není žádné spolehnutí. Zvýšená teplota nastupuje nejčastěji jako obrana organizmu před virovým nebo bakteriálním onemocněním. Kromě toho, může horečka znamenat infekci ran, plísně nebo nádory. Nikdy nelze kočkám podávat léky, které by v daném problému pomohly lidem. Při podezření na horečku, je nutné nejprve teplotu změřit a poté navštívit veterinárního lékaře, který rozhodne o způsobu léčby.

Siamská kočka – věrný společník na celý život

Siamská kočka je věrný společník s exotickým vzhledem. Výhodou je menší vzrůst, má veselou povahu a okouzlující pohled. Historie této kočky je velice bohatá,...

Zobrazit celý článek

Tuberkulóza u koček

Tuberkulózou může onemocnět každý živý organismus. Dle zdroje nákazy dělíme tuberkulózu na ptačí: tou se mohou kočky nakazit od volně žijícího ptactva, napříkad vrabců nebo holubů. Od exotického ptactva, drženého v klecích, přenos nehrozí, neboť nedochází ke kontaktu. Hovězí: v tomto případě hrozí největší možnost nákazy v kravínech, kde pijí kočky čerstvé, neošetřené mléko od nemocných krav. Mléko v obchodech je tepelně ošetřeno pasterizací a je tak nezávadné. Největší hrozbou je tak pro kočky lidský typ tuberkulózy. Nemocný člověk má nejčastěji plicní formu. Psi i kočky jsou k ní hodně vnímaví. Přenos probíhá nedokonalou hygienou, kašláním nebo odplivnutím nemocného člověka. Častý je také přenos z nakouslého sousta jídla, které je pak předhozeno zvířeti.

Příznakem tuberkulózy koček, jsou průjmy a hubnutí, přestože apetit je stále dobrý. Nejednou se stalo, že díky nemocné kočce, byla odhalena otevřená forma tuberkulózy u chovatele. Léčba se u koček neprovádí a vzhledem k možnosti přenosu na lidi, musí být zvíře bezbolestně utraceno.

Borelióza u koček

Přenos probíhá infikovanými klíšťaty, podobně jako u člověka. Mezi příznaky náleží zvýšená teplota, únava, bolesti kloubů a s nimi spojený zhoršený pohyb. U tohoto onemocnění existuje funkční léčba. Přesto je vždy lepší využít repelentů určených pro kočky. Repelenty zabrání přisátí nebo odpadnutí klíštěte ihned po přisátí, než stihne zvíře nakazit.

Obezita koček

U tohoto onemocnění hodně záleží na způsobu chovu. Klasické kočky chované volně, obezitou netrpí skoro nikdy. Přirozeně loví a pohybují se. Ovšem jedinci chováni ve společné domácnosti s člověkem, jsou mnohem línější, bez výrazného pohybu a často jim majitel dopřává nadměrnou krmnou dávku. Je nutné si uvědomit, že obezita není pouze estetická vada, ale rovněž zatěžuje oběhový systém a přivozuje ztučnění jater. Původcem problému však nebývá samotná kočka, ale v drtivé většině případů je na vině chovatel. Ten se musí svému mazlíčkovi častěji věnovat, provokovat jej ke hrám a většímu pohybu. Samozřejmě také ubrat na velikosti krmné dávky. V neposlední řadě je nutno podotknout, že obézní kočka umírá mnohem dříve, než zdravá.

Úplavice močová u koček

Jedná se o poruchu přeměny vody v těle kočky. Příznakem je zvýšený příjem vody a časté močení. Problém může dojít až k úplné neschopnosti zadržet moč. Projeví-li se úplavice močová u mladé kočky do jednoho roku života, jde s největší pravděpodobností o vrozenou vadu. Pokud se onemocnění objeví u starších zvířat, pak se jedná o druhotný projev onemocnění ledvin nebo endokrinních poruch.

V případě onemocnění musí nastoupit odpovídající léčba, jinak dochází ke ztrátám na životech. Po správné diagnostice a vhodné léčbě, je predikce příznivá.

Zánět mléčné žlázy koček

Příčinou zánětu jsou traumata, nebo zanesení infekce přes krev. Nejčastějším původcem je však infekce při tvorbě mléka. Koťata svoji matku zraní drápky nebo zuby a při horší hygieně dochází snadno k infekci. Jakmile je kočka ve druhé půlce březosti, dojde ke zvětšení bradavek a ještě později ke zbytnění celé mléčné žlázy. Po porodu však počet aktivně produkujících bradavek, odpovídá počtu narozených koťat. Zbytek žláz brzy zakrní a mléko neprodukuje. Zánět se projeví nejdříve tak, že koťata nerostou a matka nepřijímá krmivo. Mléčná žláza bývá oteklá a na dotek bolestivá. Z bradavek vytéká místo mléka krvavý sekret. Matka koťat trpí horečkou a dehydratací. Zánět lze léčit antibiotiky, která se však dostanou do mléka. Koťata je pak nutné dokrmovat ručně.

Zánět slinivky břišní u koček

Onemocnění postihuje spíše starší a obézní jedince. Dochází poměrně rychle k selhání orgánů a smrti. Nemoc propuká dost často o svátcích, hned si povíme proč. Příčinou je totiž jednorázové přežrání kočky po předchozím půstu. Právě o svátcích, chtějí majitelé dopřát své kočce, aby se měla stejně dobře jako oni. Dostává se ji tak nevhodné skladby krmiva. Druhou možností onemocnění je chronická forma, která ale není tak častá. Původcem je pak zánět žlučovodů a jater nebo poranění břicha. Nemocná kočka je apatická, bez zájmu o žrádlo.

Plísňová kožní onemocnění koček

Patří mezi častá a závažná onemocnění. Postihuje i psy, morčata, činčily, králíky a ostatní hlodavce. Byl prokázán přenos ze zvířete na člověka. K přenosu dochází přímým kontaktem s nakaženým zvířetem, nebo jsou přenašečem blechy a další vnější parazité. Postiženi bývají nejčastěji děti, senioři nebo oslabení lidé. Na lidském těle se onemocnění projeví svědivou a zarudlou pokožkou v kruhovitých ložiscích. Onemocněním trpí především dlouhosrstá a polodlouhosrstá plemena koček. Nemoc byla ale prokázána i u holých plemen. K onemocnění jsou náchylnější mladá, nebo stresovaná zvířata. Příznaky nemusí být vždy dostatečně patrné a takové zvíře je pak skrytým přenašečem. Nejčastějším příznakem je svědění kůže a v postiženém místě si kočka srst vytrhá. Na kůži lze poté najít kruhovitá zarudlá ložiska poseta malými šupinkami. Potírání postižených míst mastmi, není efektivní, neboť kočka tyto medikamenty olíže. Vnitřní léčba podáváním léků je hodně dlouhodobá a počítá se v řádu měsíců. Nejmodernějším způsobem léčby je vakcína, kterou je možno aplikovat už od dvou měsíců věku.

Vzteklina u koček

Vzteklina je onemocnění virového původu, které zasahuje soustavu nervů a končí úhynem. Je vysoce nakažlivá slinami nemocných jedinců, které přijdou do styku s krví poraněného. Divoce žijící kočky jsou významným původcem vztekliny, ale tím hlavním rezervoárem jsou na našem území lišky. U koček může vzteklina probíhat ve dvou formách. První je forma zuřivá, kdy infikovaná kočka napadá všechny ve své blízkosti. Jde o nepřirozené chování a postižená kočka brzy umírá. Druhá forma – tichá, je mnohem nebezpečnější a častější. I zcela cizí kočka je ke člověku velice přítulná a chce se mazlit. Sice nekousne ale své sliny může přenést třeba do drobné záděry na ruce. Postižená kočka zakrátko hyne. Z těchto důvodů se nedoporučuje bližší kontakt s venku potulujícími cizími kočkami. Dojde-li k útoku zvířete na člověka, musí být zvíře podrobeno vyšetření. Kousne-li člověka cizí kočka (nebo jiné zvíře), kterou se nepodaří odchytit, musí mu být rychle aplikována vakcína. Ta zabrání vzteklině k rozvoji a zachrání lidský život.

Nejvhodnější prevencí proti vzteklině je vakcinace. Očkování u koček není povinné, jako je tomu o psů. Respektive je povinné, ale pouze u jedinců, u kterých se počítá s výstavami a dalšími hromadnými akcemi.

Komentáře k článku

Vaše jméno:
Kolik je dva krát tři? *
Text komentáře: *
Napsáno je 0 a zbývá 500 znaků.
Zatím zde nejsou žádné komentáře, napište první.