Příspěvky uživatele

Páni, krásná výbava. 🙂 Co všechno a kolik plánujete líhnout?

Takové jsem neměla nikdy, nevím, možná je nějak nevyhovující? 

Ještě jsme neměly tak blbé slepice, aby to samy nepochopily. Prvním stačilo párkrát přišlápnout, aby se krmítko otevřelo, pak už se vždycky ke stávajícím dokupovalo pár kusů, ty to jednoduše odkoukaly. Ale pokud máte slepice, kterým jednou dvakrát denně ukážete, jak na to, a po týdnu to neumí všechny do poslední používat, tak buďto nemají hlad (a tím pádem motivaci), nebo jsou po lobotomii. Nebo nevím. 
Já Vám to nenutím, jen že jsem přes hrnce a mísy přešla na standardní krmítka žlabová a poté na nášlapná a vždycky to byl krok k lepšímu. 
Druhou otázkou je, jestli něco takového potřebujete pro čtyři slepice, že. Deset jich vycaní víc než čtyři, takže u nás se to spíš projeví. 
Pro mě bylo rozhodující to, že nášlapná krmítka jsou hygieničtější - neprší do nich, nepráší se, snižuje se riziko kontaminace. A ono se to hodí, při větším počtu slepic, že nemusíte dosypávat každý den. 
Prostě se mi zdají po všech stránkách praktičtější. 
 

Krmítka jsou nejlepší tato: 
https://www.hradsky-sunk.cz/naslapne-krmitko-slepice-unk-2-20-cm-uspora-do-50-krmiva?gad_source=1&gclid=EAIaIQobChMIq7PAs6GZhAMVF62DBx3RYAc0EAQYAyABEgJoz_D_BwE
Tento styl, ne nutně přímo ta z odkazu.
Slepice se je brzo naučí používat, snižuje se plýtvání a kontaminace krmiva. Nevýhoda je, že se dají použít jen na sypká krmiva - granule a obilí. Na míchanice máme normální mísu. 

Během března až dubna vysévám do pařeniště, přesazuji po zmrzlých. 

Mně z toho úplně běhá mráz po zádech. Chudák malá.

Já ho nemám ve skleníku, mám ho venku. Předpěstovávám v pařeništi od března dle toho, jaké je počasí - někdy i v dubnu a jde to.
Ředkvičky by už šly. Já je vyseju klidně na podzim a pak je občas zaliju, vyklíčí, až samy budou chtít. To samé kopr, ale ten se mi většinou vysemení sám. 

Když ten hnůj nebude čistý, ale s tou podestýlkou, navíc tam budete dávat zbytky z kuchyně, ze zahrady, z prořezávky stromů, já nevím z čeho všechno, tak se tím fakt trápit nemusíte. Ono se to opět tak nějak samo a přirozeně naředí. Pak tomu akorát případně přizpůsobíte hnojení, abyste k malinám nenasypala třeba celé kolečko, ale jen půl, a podobně. Na to taky přijdete. Hnojit je třeba samozřejmě uleželým hnojem, ne čerstvým. 
A kompost z bobků jede rychle. Ubývá, jak probíhá kompostování. Chvíli toho budete mít třeba hromadu, za dva měsíce čtvrtinu. Takže to skladování není až taková věda. 

Co se týče té podestýlky, tak opět - klid a nohy v teple. 🙂
Jednak těch slepic budete mít pravděpodobně méně a nejspíš máte i menší kurník a tudíž i menší spotřebu; a pak - kupičku listí nemusíte mít v pytlích, stačí to mít někde, kde to nebude chytat vlhkost. 
Trávu si nasušíte od jara, listí na podzim, takže to postupně bude ubývat a zas přibývat, není to tak, že bychom měli tolik objemu uskladněno zaráz. Ono to tak nějak plynule funguje samo. 
Druh listí je celkem jedno, jen by to nemělo být něco vyloženě jedovatého. Ořešák je v pohodě. Lískové se často používají proto, že v nich žije nějaký brouk, který slepičkám moc chutná. 🙂 Ale pokud je nemáte, tak se tím netrapte a chovejte slepice na Babicu. Když nemáš A, dáš tam B, když nemáš ani B, dej tam Z, a když nemáš ani to, tak to tam nedávej, vono to pude i bez toho.
Stoletá sláma - podívejte se, jaká je, čichněte k ní. Jestli se rozpadá a je moc prašná nebo naopak vlhká, tak bych ji nepoužila, ale jinak klidně. 
Slepičí hnůj se kompostuje dobře, takže to je přesně ten problém, který bych řešila, až na něj přijde. Dost možná se totiž ukáže, že žádný problém nemáte. Jinak prostě rozšíříte kompost, no. 

U nás až tolik nemrzne, 20 stupňů sice pamatuju, ale to jsme ještě neměli slepice. Takže ano, naše mají otevřeno pořád. 
Slepicím na zimu sušíme hlavně kopřivy, ale tráva lze taky. Není to až taková věda, kopřivy (a třeba i pampelišky, jitrocel) sušíme pod stříškou na větru, sušit trávu na seno se taky dá, podstatné je, že Vám do toho nesmí napršet. 🙂 
Tu trávu, co ji sušíme na podestýlku, prostě jen posekáme a necháme tak, až je suchá, tak nacpeme do pytlů. Na krmení bych posekla dle počasí, aby to relativně rychle uschlo, taky bych sekla tam, kde vím, že neroste nic jedovatého. Kdyby mělo být od země vlhko, tak se asi hodí to párkrát otočit nebo naházet do káry a převézt na nějaký kousek betonu, aby to nezačalo odspodu podehnívat. A klidně bych to využila. 
Slepicím bych teda kydala častěji než dvakrát ročně, i když asi fakt záleží, kolik času tam ty slípky tráví. My jich máme jednak víc, jednak tam ty slepice tráví asi víc času. V dobách ptačí chřipky jsou v kurníku a výběh jim supluje skleník, který je cca dvakrát tak velký jako kurník, možná o něco málo větší. Pokud má někdo voliéru a je schopen mít slepice venku od slunce východu do noci, tak je asi omezené kydání obhájitelné. I když teda ne jednou za šest měsíců… 
Znám lidi, kteří kydají jednou měsíčně a co týden podestýlku přisypou. To bych brala za minimum. 
Kompletně čistíme kurník tak jednou do roka, v případě, že řešíme nějaký problém, samozřejmě častěji. Stěny, podlahy i strop bílíme křemelinou. Je potřeba pak kurník dost vyvětrat, tak se pro to hodí spíše teplé dny. Krmítka a napáječky myjeme samozřejmě často, přibližně to vychází na jednou týdně v zimě, v létě klidně denně. 
Mravenců se nebojte, slepice je vyřeší za Vás. Spasou kukly, rozhrabou mraveniště, nic nezbyde. 

My skladujeme pár pytlů slámy a stačí nám to - jenže my sušíme každoročně ještě pár pytlů trávy (seno bych tomu neříkala, to má výživovou hodnotu, toto je fakt vhodné spíš na podestýlku) a taky sušíme listí ze stromů, které pak nahrneme na hromadu pod stříšku. Těžko se určuje množství toho listí. 
No a v nouzi jsme jednou použili noviny. Taky to šlo. 
Kydáme jednou týdně, do kurníku se vleze tak půl pytle (jedno, či slámy nebo trávy nebo listí). Plus sláma do hnízd, tu měníme dle potřeby, obvykle však častěji než jednou týdně, možná cca jednou za pět dní? Zas je to hrstička. 
No, rok má 52 týdnů, tj. minimálně 26 pytlů podestýlky plus sláma do hnízd. Sláma je z jmenovaných variant nejlepší, ale je jediná, kterou musíme kupovat. 
Noviny jsou super na ten trusný stůl, pak stačí shrnout ty noviny a naskládat nové, ale lze tak použít v podstatě jakoukoli podestýlku. Je to takové nejčistší řešení - rozložené archy shrnete rukama, na ostatní potřebujete smetáček. A z novin se dobře dává dolů ten bobek, když ho chcete čistý např. ke kvašení do zálivky. Noviny měníme častěji, dle potřeby to bývá jednou za 2 až 3 dny. 
Co se týče doby výměny celé podestýlky, tak ten trusný stůl dělá fakt hodně. Pokud nemáte slepice alá kachna, že by se ráchaly ve vodě, tak stačí v případě potřeby vykydat jen jednou za 14 dní. Třeba teď - já bydlím daleko, maminka je po operaci, táta nemá kolena (teda má, ale kovová), tak to holt slípky musely zvládnout. Ale vypadalo to tam nad očekávání dobře. Bez trusného stolu a vynášení těch novin by to nebylo 14 dní únosné.
Opět platí dle pocitu - když vlezete do kurníku a praští Vás do nosu štiplavý pach, všude leží prach a je ve vzduchu vlhkost, tak víte, že jste měla kydat už dávno. 

Přiměřená teplota a větrání - to prostě záleží. Naučíte se to časem sama odhadnout. Obecně je lepší zima (v noci bude vchod pro slepice zavřený, neměl by tedy hrozit průvan) než vlhkost. Pokud přijdete ke kurníku a najdete ho zevnitř opocený, budete vědět, že jste měla nechat otevřené. A časem to vychytáte. 
My máme 10 slepic, nezavíráme okénko nikdy, maximálně přivřeme víc nebo míň. Okno je na řetízku, dá se to nastavit přesně. 
Kurník pod stromem je super umístění. 
Sirné knoty vždycky, když dojdete k závěru, že ty mrchy cucavé se přemnožily. Ale preventivně je nepoužíváme. 
Systém s nožkama v plechovkách mi přijde obtížný na manipulaci, ale zkuste, třeba se to osvědčí. My vždycky jen natírali, dříve olejem, pak tou křemelinou. 
Co se týče krmení, mám v nášlapném krmítku non-stop pšenici (někdo dává granule). Pak krmíme míchanicemi a naklíčeným obilím, toho ale dáváme zásadně tolik, aby to slepice cca do půlhodiny zkrmily. Nádoby na krmení máme venku, ale jak říkám, jsou prázdné nebo obsazené slepicemi. Napáječky máme dvě, vevnitř i venku, ale máme těch slepic víc. 
Ovsem a ječmenem opravdu nekrmit; nelze-li jinak, tak v nouzi lze použít ovesné vločky, ale to v dnešní době snad nehrozí. Ječmen vůbec pro slepice vhodný není. Pokud se podíváte na složení krmných směsí, tak tam občas tyto obiloviny jsou; směsi ale zároveň obsahují štěpicí enzymy, které slepicím chybí, a tím pádem jsou negativa krmení těmito obilovinami zredukována. 
Z běžných obilovin je vhodné ve větší míře a bez úprav pouze proso, pšenice a kukuřice. Proso je drahé, tak se dává maximálně kuřatům. 
Trusný stůl takový, který Vám bude vyhovovat; pokud budete mít hřady vysoko, je lepší dát trusný stůl pod ně, protože pod ním zůstane ještě místo, které by šlo využít. Pokud máte hřady níž, stačí mít ty plechy na zemi z videa, ovšem za podmínky, že k nim budete mít takto pohodlný přístup. 
Skladování krmiva a podestýlky budete řešit jak? 

Tak co, už kysáte? 🙂 
Já se po přečtení toho webu zbláznila a měla jsem asi milion lahví s kysanou zeleninou - no můžu říct, že kvašené omáčky jsou skutečně tak milionkrát lepší než zavařené, ale něco se fakt moc nepovedlo. 

Tak tam nechte ze začátku jeden dva podkladky a ony přestanou mizení vajec řešit. 
Různá oblíbenost hnízd je normální a opět - ta slepice snáší vejce poměrně krátkou dobu, není až takový problém, že by jich chtělo snášet zaráz pět. Máme dvě snášková hnízda na 10 slepic, stejně všechny chtějí sedět v tom jednom, a nezanášejí. 
Jsou to všechno věci, které mají velmi jednoduchá řešení, ale hlavně se týkají nových slepiček. Slepice - matadorky, pokud nezanášejí teď, tak nejspíš nebudou ani po rozšíření výběhu. 

Komín je na exkrement, lepší je větrání ve výšce a vůbec nejlepší je jedna díra dole, druhá naproti nahoře, ale tak, aby způsobený průvan nešel přes slepice (tj. mezi těmi dírami nesmí být hřad, snášedlo ani krmení, prostě nic, kde se ty slepice budou nějak zdržovat). Logicky bývá jednou dírou vchod, druhou okénko. Jak píše Megi, přes ně pletivo nebo silnější síťovinu. 
Druhou variantou, kterak lze řešit nejen větrání, ale i přehřívání, je dvojitá sundávací a síťovinová střecha. Střechu dáte nad síťovinu tak, aby vznikla mezera, a máte od jara do podzimu vystaráno, a vlastně i většinu zimy. Což je taková high-tech vychytávka pro nadšence, obejdete se v pohodě i bez toho. 
Vysrážená vlhkost skutečně může na slepicích začít namrzat a způsobit zranění na lalůčcích a hřebínkách, ale pokud budete mít kvalitní kurník, tak se Vám to nestane. V případě obav můžete slepicím natřít inkriminovaná místa něčím mastným jako prevenci. Jako léčba je osvědčený krém Infadolan. 

Myslím, že to moc prožíváte a nesoustředíte se na podstatné věci. 
Slepice potřebuje přiměřenou teplotu (tj. nemrznout, ale poslední dobou bych se obávala spíš letních veder), dobré větrání, světlo, čistotu, prostor, bezpečí. Nesmí naopak mít průvan a vlhkost. Pak potřebují čistou vodu a kvalitní krmení. 
A zbytek je na Vás, jak to zajistíte. 
Logicky - když tam dáte olej, budete mít všechno zaprasené. Slepice Vám to můžou klidně začít žrát. Olejem se natírají nohy vybavení a okraje hřadů, stejně jako natíráte vršky terárií, když chováte krmný hmyz a nechcete, aby Vám utekl ven. Po tom oleji se totiž špatně leze. Ale nemusíte tam tu věc ponořit, stačí naolejovat (příp. natřít krémem, vazelínou…) a tu vrstvičku udržovat. Což je vopruz, žejo, proto to dost lidí řeší tou křemelinou, vydrží tam déle. 
Čmelíky mít na 99 procent budete, ony ty mrchy přežijí všelicos, ale hygienou je budete udržovat na přijatelné úrovni. Na to se hodí mít co nejméně vrstev kurníku (proto se často nedoporučuje ta izolace, dělá to spoustu skrýší pro ty malé bestie a taky spoustu životního prostoru), ale není to podmínka. Krom křemeliny a oleje, což jsou preventivní opatření, se mi osvědčilo jednou za čas slepicím zavřít kurník a zapálit v něm sirný knot. 
Pak potřebujete dořešit další aspekty - když budete rozhazovat krmivo nebo ho dávat víc, než slepice budou stíhat konzumovat, budete automaticky bojovat s myšmi a potkany. 
Ono všechno má svá pro a proti, časem si to vymazlíte k dokonalosti a naprosto přizpůsobíte svým podmínkám; pro začátek však pravím, méně je více. Začněte jednodušším postupem a vybavením, ono se to vystříbří, co je fajn a co je naopak zbytečná pakárna. Kupovat teď nějakou spešl zateplenou misku, když ani nevíte, jestli Vám vůbec bude v kurníku mrznout… 
Prostě přijde mi, že řešíte drobnosti, když ještě nemáte jasno v základech. 

Jj, tak 80 Kč, to je asi ekvivalent inflace. Ale tady to prodávají třeba za stopade, to teda fakt ne. 
Kosičky znám nejspíš od Vás, pro mé plány je to sice daleko, ale vypadají fakt dobře. 

Ohledně těch rajčat - cca půlka března, když jdou ven, ale ani vysetí koncem března není moc pozdě. Koncem února se vysévají ta, která jdou do skleníku, i když záleží, kdy je do toho skleníku chcete a můžete vysadit, že. Já někdy vysévám rajčata dřív, ale to jsou ta, která mám doma jako domácí rostliny a ven je dávám jen letnit, případně ta, která pěstuji na množení z postranních výhonů. To nemusíte řešit, pokud máte dost osiva nebo nechcete mít zaskládaný barák kytkama. 

Tak to já číst umím, 🙂 ale myslela jsem, jestli ten oficiální důvod je skutečný. Protože mi to zní tak… nevím. To v minulosti byly všechny evropské výstavy taky na dotace? Že by to bez nich fakt nešlo? 

Edit: Ok, ten druhý článek jsem nečetla, děkuji. 

Tož pokud máte rajčata na ven, máte přes měsíc čas. I pokud máte rajčata do skleníku, není kam spěchat, týden dva ještě relaxujte. 🙂
Co se týče vynesených slepic, když se prodávaly za padesátikačku, tak to stálo za úvahu. Teď už mi to nepřijde jako ekonomická varianta, ale třeba máte vlastní tajný zdroj. 

Né, na ty jsem chtěla jít… 
Ví se důvod?