Příspěvky uživatele

Musím říct, že mě udivuje, jaké dělá pokroky. Dostal dopoledne Alavis (vůbec ho nechtěl, nakonec jsem rozdrobila dvě tablety do kousku konzervy, něco málo zbaštil), drápky jsme nakonec zvládli pořešit už včera…jen špičičky. V týdnu to zkusíme znovu). 

Dnes nešílel u sousedovic uštěkaných psů. Venku jsme trénovali povel “ke mně”. Když se mu zrovna chce, běží s nadšením, když nechce…stejně je na vodítku, takže přijde 😂 Ale zase pro změnu tahal notnou chvíli. 

Před obědem jsem ho vzala bez vodítka jen na zahradu a měla jsem potíž ho ze zahrady odvolat. Takže bude na vodítku i tam, než pochopí. Vložka z noci suchá, takže jsme pás sundali a pojedeme teď bez něho. 

A ohařka dnes už i bez košíku 👍 Venku úplně na pohodu, na zahradě si ho hlídá více, ale nereaguje na něj nijak zle. 

Doma většinou stejně spí…je zvyklý chodit ven, ale asi ne v takovém rozsahu. Manžel se smál, že si zvykne na náš režim a pak je bude doma prudit 🤭

Teď koukám, že některé otázky přeskakuji a neodpovím 🤭

Z manžela strach asi má, ale s opatrností si k němu přijde i sám od sebe pro pohlazení. Muž sice malé psy nemusí, ale osloví, podrbe, pochválí…. chová se k němu hezky. Ale když udělá něco, co nemá…má zvučný hlas 😄 Když jsem doma, nic kolem psa neřeší. To ho seřve jen, když doma nejsem a to bylo jen jednou u toho pytle s plasty. 

A venku značkuje o 106. Až s neuvěřitelnou urputností.  Ale úplně si nemyslím, že by to nutně musel dělat i doma. 

Už tedy vynechává lavičky, vchodové dveře jiných domů, dekorace…už se zdá, že pochopil, že může jen trávu, obrubník, křoví nebo strom. Ale prvních pár procházek chtěl opravdu označit všechno, co aspoň trochu vyčnívalo. 

Na asfaltu právě bylo slyšet, jak ty drápky drhnou (a to nemluvím doma na v

inylu). Tak uvidíme. Alavis bude ráno k vyzvednutí v Alza boxu. Kdyby neměl pomoci, určitě neublíží. Třeba pomocí alavisu bude nakloněn i stříhání. Nechci zase moc tlačit na pilu. Sousedka se nabízela, že ho podrží, ale to bych brala jako hodně krajní řešení. 

Po noci vložka pročůraná, loužička v kuchyni. Celé dopoledne je bez a zatím dobré. Byli jsme na procházce, teď je na zahradě s GR (ohařka jela na chatu, vrátí se večer). Na zavolání pořád nepřijde, ale umí váhavé sedni 💪 

Dobrý nápad s alavisem. Dá se koupit někde běžně (Zverimex, lékárna), nebo objednáváte z netu? 

Určitě se bojí, je to na něm vidět, že venku je mnohem spokojenější než doma. Když jsme doma sami, tak pohoda. Ale s přibývajícím počtem členů nejistota roste. Máme dvě děti (druhý stupeň ZŠ), včera si přivedly tři další děti a my si pak pozvali i jejich rodiče. Skoro hodinu ležel pod stolem, než se nechal vylákat a začal se mazlit. Majitelé jsou jen on a ona. Není zvyklý na tolik lidí. Polovina nás seděla na zemi, abychom pro něj nebyli tak děsiví.

Když tu byl na návštěvě s nimi, tak byl tak fascinovaný GR, že neřešil nic jiného. 

Zkusím ten Alavis. Kotlíkové kapky asi budu mít i doma (jsou-li to ty stejné, co se kupují pro kočky).

Plaka:

To je nějaký ten protičurací pás? Nevypadá cotoník spokojeně, brr, nezapaří se pod tím? Doma taky páníčkům obechcává věci?  Každopádně držím palce, ať se hlídací pobyt pro pejska obrátí do samých pozitiv bez nervů pro všechny zúčastněné.

Jj, inkontinenční pás. Šoupla jsem mu tam jednu z vložek do porodnice, co tu mám už dlouhá léta. Odpoledne byla doslova prochcaná (tři hodiny po venčení,než jsem ho vzala na další). Teď večer jsme šli opět po více než třech hodinách a vložka suchá. Bude-li sucha i zítra, pás mu zase sundám a zkusíme to. Věřím, že až se hodí trochu do pohody, nebude mít potřebu si to takto intenzivně značit. 

Tváří se zmučeně, protože jsem mu nasadila postroj, že jdeme ven a trvalo mi ještě asi deset minut, než jsem si posbírala věci. A když už to vypadalo, že půjdeme, vzpomněla jsem si, že ho chci fotit 🤭

Raději se neptám, jestli toto dělá i doma. Upozorňovala, že se to může stát. Brala jsem to, že mají zkušenosti z jiného hlídání. 

Můj další cíl bude zkrátit mu strašně přerostlé drápky. Asi má ale blbou zkušenost. Chytal paniku, když jsem mu packu vzala do ruky, abych se jen podívala. Takže dnes jsme jenom osahávali paciny a byly velké pochvaly, když nechal. Zatím si žádné pamlsky vzít nechtěl, takže fakt jen povzbuzujeme. Že není žrací mi říkali. 

Doron:

To jste udělali výborně !

A opravdu, fenka ho zatím tak vychovává.

A cože naskakuje na retrívra ? Není kastrovaný ?

Nebo to cottonek bere z jedný vody na čisto ?

GR kastrovaný je. Coton ovšem naskakuje na vše, co neuteče.  A je v tom vytrvalý. Dnes to na našeho zkusil jednou hned ráno (pro klid všech spali odděleně). Dostal sprda, vzala jsem je vyvenčit, nakrmila, GR jsem zavřela zpět k manželovi, uklidila louži (říkala jsem si, že asi ze stresu do rána nevydržel) a šla do práce. 

O tři hodiny později mi volal vytočený manžel, že pes od doby, co jsem odešla, pořád poštěkával. Když už to muž nevydržel a rozhodl se tedy vstát dřív, než měl v plánu, Coton na něj spustil povyk 🤣

Našel další dvě louže a když si vařil kafe, Coton označoval pytel s plasty připravený na odnos. 

Po příjezdu domů jsem zjistila, že pochcal i dva pelechy. Čůrací problém vyřešen. Až takové jsem to tedy nečekala. 

Venku už na postroji netahá….vážně není blbý. Na našeho psa už nenaskakuje. 

Takže den druhý hodnotím pozitivně. S ohařkou se dnes nepotkali. Ale máte pravdu, ona vážně všechny překvapila 😍

Tak hlášení z prvního večera. Po příjezdu Coton jak utržený ze řetězu. Tak jsem majitele v krátkém čase vypakovala, ať jedou balit na dovolenou, že vezmu psy na procházku. 

První půlhodina s GR, vysvětlování, že nebude tahat jako kráva a neustále se snažit naskakovat, ho dost uklidnilo. 

Vrátili jsme se domů, GR jsem vyměnila za ohařku s tchýní. První půlkilometr jsme šli tři metry vedle sebe. Coton šílel, štekal, chtěl po ní startovat, držela jsem ho na krátko u nohy. Ohařka tuhle část cesty nemá ráda …psi za plotem ji znervózňují, takže tahala spíš dopředu směr pole. 

Jak jsme došli na pole, ohařka úplně v klidu. Občasné pokusy Cotona vyběhnout na ni úplně ignorovala, takže ji po chvilce tchýně z vodítka pustila (košík měla stále). Celou cestu na pohodu, i Coton se uklidnil. Ani jeden pokus  ohařky ho rovnat. 

Vrátili jsme se zpět domů, vzali jsme je na zahradu společně s GR. Coton opět nový nával hormonů a zase po GR šel a chtěl naskakovat. To bylo poprvé, kdy ohařka zareagovala. Jen k němu přiskočila, vrkla a zase šla. Udělala to pak ještě dvakrát, než se zase zklidnil. On už si pak dával bacha, kde se pohybuje. 

Takže to dopadlo nad očekávání dobře. Ale je mi jasné, že zítra budou opět všichni plní energie a pojedeme odznova. 

Coton neumí ani sedni. Ale zdá se, že principy chápe celkem rychle. To bude případ chytrého nevychovaného psa, než že by byl úplný trouba. 

Naše dva týdny začínají 🐕

Tak vážení, vyjádření veterináře (jsem neměla otočený kalendář, takže očko bylo tento týden 🙃)…

Prý riziko to samozřejmě je, ale pokud bude nově příchozí po důsledné karanténě otestován, očkován a odčerven, je to riziko skoro stejné, jakože něco domů dotáhnu já. Takže by se toho tolik nebála. 

Čímž tedy stejně moje rozhodnutí zůstává do toho nejít, protože já nemám možnost karantény a upřímně nikomu jinému věřit nechci, jde-li o zdraví a život kocoura, kterého moje dvanáctiletá dcera šíleně miluje. 🐈‍⬛

Zrzavci:

Tohle je blbý no. Zajímalo by mě, co na to řekne veterinář. Na druhou stranu - ano přece můžete taky něco donést domů i Vy sama, ne? Myslím ne kočku, ale nějakej sajrajt z venku.

Myslím, že nejrizikovější je u nás pes. My se zujeme a pověsíme bundy dřív, než vlezeme do obytné části domu. A po příchodu umýt ruce. Pes jaksi nic z toho nedělá.  

Taky jsem zvědavá na názor veterináře. Ač to bude spíš ze zvědavosti. Tak nějak vnitřně jsem zpět na tom, že je to zbytečný risk. 

kometa:

Zrovna proti těm chlamydiím se, tuším, neočkuje.

No, vida! To je to, co jsem potřebovala vědět. Na všechno se asi ani otestovat nedá. 

Zrzavci:

No já bych se bála hodně moc - však sama píšete, že už cizí kočenky hlídáte jen u nich. A to jsou kočky, kde asi tak nějak víte. Natož  kočka o které nevíte nic. Já vím, je to blbý ale já třeba jsem v tomhle poserón, nešla bych do toho.

Kotě “z ulice” nebo z útulku bych rozhodně nevolila. Tam je podle mě to riziko hodně velké. Jedině uzavřený domácí chov. JENŽE…

Právě nejmladší prodělal toxu s největší pravděpodobností ještě u chovatelsky. Takže ani chovatelská stanice, ač jsem se snažil vybírat co nejlépe, není jistotou (a nemusí to být ani jejich vina). 

Doron:

Jinak jeden můj kamarád má bulíka, který naskakuje na všechny, i na lidi. Je to strašně obtížný.

Podporoval to v něm od malička, měl takovýho medvěda, kterýho pořád ošukával.

Teď by to chtěl vyřešit tím, že mu sežene nevěstu 😬. Bože můj, některý lidi by fakt psy mít neměli !

Tak to by mě opravdu zajímalo, jestli nevěsta zabere 😂 Jo, o šukacích hračkách a plyšácích už jsem slyšela. No, proti gustu…já osobně bych ani toto nepodporovala. Hygienická stránka jedna věc, ale něco mi říká, že riziko infekce u psa také nebude úplně zanedbatelné. 

Manžel se malými nevychovanými vysírači odmítá zabývat (díky bohu, on by ho asi zabil, kdyby neustále někoho obtěžoval). Obecně nemusí malé psy, ale ty vychované pomazlí, pohraje si. Skoro se divím, že mi neřekl “ne” na hlídání 😀

Prý musí mít postroj, protože se na obojku škrtí (kdo by to byl řekl) 😂

Možná to s obojkem zkusím. Dostane oboje, připnutý za kšíry i obojek a třeba zjistíme, že se nedusí 🤭

Venku vodítko stoprocentně a doma asi pověřím syna s pingongovým míčkem. Ten jeho autistický svět je boží. Minule právě byl Coton neustále okřikován a stejně se nenápadně vracel a zkoušel znovu a znovu. Já si se sestřenicí a jejím mužem povídala, takže jsem nebyla pořádně soustředěná. Syn si sedl za stůl vedle gauče a pokaždé, když Coton naskočil, tak po něm pinkl míček. Což cotona totálně vykolejilo, aniž by mu to nějak ublížilo. Syn vysvětlil, že jde o přerušení chování zvukem, který nezná (a já do té doby myslela, že zvířata moc nechápe). Majitelé byli úplně paf, že si pes za deset minut otráveně lehl a přestal prudit. Prý netušili, že by se ten pud dal ovládat 🤫

Ale možná mu nechám postroj a kraťoučké vodítko i doma, to není vůbec blbý nápad.

Přesně tak. Hierarchie a welfare je vždycky moje starost a radost. Vím, že by problém neměl. Všichni tři kocouři bez potíží přijali na týden briťáka (nouzové hlídání). To bylo ještě v době, kdy jsme řešili analergenní papání s podezřením na potravinové alergie. Teď už kočičky hlídáme jen u nich doma, pokud je třeba. 

Mě právě zajímá, jestli i plně očkovaná kočka je rizikem. Domácí bacily jsou v pohodě, ale cizí kočka asi může mít něco, co jiné neublíží, ale mého to může složit. Spíš to bude asi teoretická otázka. Riziko, že bych byť neúmyslně způsobila nemoc a velké komplikace u léčeného kocoura mi budou velkou brzdou. Už tak jsem hlavně ze začátku měla velký strach, aby s sebou nepřitáhl něco pes. Toho nemůžu po každé procházce protáhnout dekontaminační sprchou. Veti uklidňovali, že ta pravděpodobnost je hodně malá. Beztak tohle zrovna neovlivním. Psa kvůli tomu nemůžu vyhodit na dvůr k boudě. 

Jo a vědět dám určitě. 👍 Přijede 31.8 večer. V pátek má dovolenou muž, pak je víkend, takže tři dny na srovnání všech pod plným dohledem. A pak se uvidí, jestli se naskakovač uklidní, nebo z něho budu mít tiky 😂

Tak to jste napsala přesně …ani jeden nezná psí řeč. MMO si neumí ani hrát s jiným psem. Vždycky nadšeně vrtí ocasem, celá nadšená, že se chce přidat k honičce, ale po vypuštění z vodítka buď nervózně přešlapuje na místě nebo se rozeběhne, ale hned se přetočí a začne utíkajícího pucovat. Ty co nezná by asi i kousla. 

S GR vychází MMO v pohodě. On do konfliktu nepůjde a její rozpoložení dobře pozná, takže ví, kdy ji má jít z cesty a kdy naopak se s ní dokáže proběhnout. 

V ulici se zná ještě se stafbulíkem a ten už kolem ní také nedělá nečekané pohyby po té, co si ho srolovala pod sebe, když se ho lekla. Pak je tam velký kříženec - vzhledově ridgeback, ale z něj nemá v sobě nic. A tomu jde z cesty zase dáma. Ten má tu přirozenou autoritu u všech psů v okolí. 

Fena mě poslouchá lépe, než svoji paničku. Vlastně všichni ti tři psi šlapou nejlépe se mnou. Strašně mě drtí nedůslednost, takže když něco řeknu kterémukoliv z nich, tak to dotáhnou do konce. A oni to vědí. Ale MMO je ve vypjaté situaci vypnutá. Což už se stává zřídka kdy. Ze začátku, když k nám přišla, měla ty nervy hodně pocuchané, takže to kousala i do lidí. 

A cotona jsem tedy sama na vodítku nevedla, byli jsme vždy na společném venčení, takže tam jsem si hlídala jen to otravování mého psa. To, že si páníčci nechají skoro urvat ruce jsem neřešila. Beztak malého nejdřív vezmu ven s naším, ať se trochu uklidní a pak teprve s dámou. 

Dám vědět, jak se k tomu staví veterinář 😉

Do soboty jsem nad tím opravdu vůbec neuvažovala. Jedno ztracené kotě a hned tolik otázek 😀

Díky za reakci, vezmu tedy jen malého. Hlídání mám ráda, člověka to vytrhne ze stereotypu. Měli jsme u nás na hlídání i kocoura od manželova kolegy. Ale kombinace nevychovaného prudiče a reaktivní princezny pár metrů od nás bude poprvé. Sice jsem vždycky ve střehu, jestli návštěvy dobře jedí, dostatečně pijí, nejsou smutní, nedej bože aby u nás onemocněli 😲, ale nakonec jsem smutná, když  páníčci  přijedou. Snad to bude i tentokrát a nebudu odškrtávat dny 🤭 A třeba se malej něco nového i naučí (cíl je korigovat to naskakovaní a zlepšit netahání na postroji).