Tak bůhví, jaký psy stěník potkává, jak se k němu chovají. Ani nevíme, jak se ten chová ten pejsek, jestli je to submisivní chování nebo strach.
Zadavatel se už neozval…
Taky bych štěně je kontaktu nenutila, to ovšem nedělá ani správně socializovaný psí kámoš . Psi, kteří to mají v hlavě srovnané, přeci řeší mnoho situací tak, že druhého psa ingnorují . Ale za mě je škoda, když nemají v repertoáru nic jiného .
Podle mýho teď málo lidí umí “psí řeč” a pak ani nevědí, za co mají psa odměnit a k čemu ho vést..
Řešila jsem zrovna včera dilema, jestli učit Frama si psa nevšímat, nebo mu umožnit se s ním domluvit.
Socializovali jsme v hospodě 🤣 a sotva jsme vešli, jezevčík mým kamarádů dostal úplnej amok, štěkal na něj jak šílenej, prostě se lekl pětatřicetikový obludky. Framule stál, mírně vrtěl ohůnkem, hlavičku nastranu, na jezevce nekoukal , takže na to šel dobře.
Vzali jsme je ven, Framík byl na volno, jezovec na flexině. Fram udělal takovou tu “ poklonu” , asi tři metry od běsnícího Borečka a setrval v ní, dokud ho neutišil. Pak ho obešel takovým tím obloučkem a vzájemně si očichali zadek . Úplně v klidu. A pak už si jeden druhýho vlastně nevšímali, mohli být vevnitř bez vodítka, Fram teda hned tvrdě usnul😅. Boreček obcházel hosty a loudil, jeho strach byl úplně pryč.
Tak jsem byla docela hrdá, jak mám dobře vychovanýho psa, i když ne ode mě, ale hlavně od našich psů a psů kamarádů, oni ho to všechno naučili.
Myslím, že už teď ( v půl roce) pozná kdy “ smí přistoupit”. Ještě s tím zamíchá puberta, ale půjde do ní s dobrým sebevědomím, protože ví, že se umí domluvit.
A když potkáme nějakýho magůrka, kterej by po něm šel , rychle se za mě schová 🤣, nebo za Dorouše, když jdeme společně. To jsem ho taky neučila, lidi se mu kvůli tomu dost smějou, ale mě to vyhovuje 😅.