Příspěvky uživatele

Tady úplně nesouhlasím. Ano, o tom problému se ví, ale nevyřeší ho to, když se na úkor tuleňů postaví další 2 výběhy navíc pro jiný druh. Ba naopak je škoda, že taková zoo, jako v Praze navíc nepřidala třeba ty mořské ptáky, o kterých se původně také hovořilo. Řešení stárnoucích populací je breed and cull či po novém breed and feed. Zkrmování nadbytečně odchovaných a případně přestárlých zvířat. Problém jsou zoo, které nemohou zvířata rozmnožovat, nebo nechtějí. Když nemohou kvůli legislativě (nemožnost breed and feed, musí tedy kastrovat, používat antinu atd.), ještě budiž. Ale když nechtějí a mohou, tak je to k pláči. Lidi si musí zvyknout, že toho malého gepardíka, na kterého se koukali nakonec může jako v přírodě sežrat lev, hyena nebo levhart. Že to žirafátko spořádá lev. To je skutečné řešení, nikoliv to, že na úkor jiného druhu se postaví více expozic, nebo se zvětší.

A co se návštěvnosti týče, ano, je to problém, ale může za to pirimárně tlak médií. Všimněte si článků na nový rok, co tak různě vychází. Ta a ta zoo má rekordní návštěvnost, tam a tam přišlo víc lidí, tam míň. Ty nadpisy ale mají být Ta a ta zoo chová o 2 druhy více, ta a ta zoo odchovala o tolik savců více.

Skvělý úspěch v Plzni:

https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-prvni-mlade-roku-2026-v-plzenske-zoo-a-hned-vzacna-rarita-40555684

Zcela určitě jde o jaka domácího.

Protože správě by se mělo otestovat, zda u jiného druhu nemá látka vedlejší účinky, či účinky po době, kdy by aktivní být už neměla. To ta současná antina ve většině případů má, jak ukazuje praxe.

Antikoncepce není dělaná pro divoká zvířata. Nevím jak pro domácí, ale pro divoká zvířata se to nikdy nevyplatí, dělat to na jeden konkrétní druh. Breed and cull, kdy se nadbytečná zvířata utratí má zároveň tu podmínku, že se rozmnožování nesmí urychlovat. Rodí v přírodě jednou za dva roky - pak nesmí v lidské péči rodit každý rok, právě aby se samice zbytečně nevyčerpala. Sice tím jednotlivce vystavujete nebezpečí, ale je lepší, když z 50 porodů dopadne jeden špatně, protože to samice nedala, než když dopadne jeden špatně z 5 porodů. Zároveň tím máte pojištěné, že vypukne-li třeba nějaká infekce, válka či podobně a o část populace přijdete, máte to vykryté a ztrátu nahradíte. Navíc tím zlepšíte welfare všech jedinců - správné sociální chování, rodičovské chování atd. Měl jsem u nás možnost porovnat 2 tlupy různých druhů paviánů a obě se rozmnožují a sem tam nadbyteční utratí. Krásná fungující skupina se zdravým chování jednotlivců. Naopak v sousedním Německu jsme viděl skupiny bez mláďat - apaticky sedící jedince celý den u zdi jen čekající na krmivo. V populaci a hlavně u ve skupinách žijících druhů je prostě potřeba zachovat přirozenou strukturu populace a mláďata k ní patří. Dále separační prostory máte stejně, nebo je nepotřebujete, protože nejlepší čas na usmrcení je v době odstavu, kdy by mládě stejně samici opustilo. Otázka pak je, zda je lepší vrážet peníze do antikoncepce, nebo do mláděte, pro které se nakonec stejně může najít umístění během toho, co roste. Když ne, tak jej zkrmíte a je za mě lepší dát lvu kus žirafy, jak nějaké krávy která žila v bůh ví jakých podmínkách viz kauzy týrání skotu z nedávné doby. Tato zvířata pak můžou sloužit i jako pomůcka veterinárních studentů a podobně, mohou sloužit pro výzkum atd. když se ještě vrátím k antikoncepci, tak i článek uvádí, že účinnost trvala déle, než se čekalo. Být o pár let starší, tak i přes doporučení by už kotě zmínění rysi mít nemuseli. A co se děje, když přestanete utrácet - stačí se mrknout do USA, tam neutrácí a ze zahrad jim mizí jeden druh za druhým a to včetně v přírodě vyhubených (sika vietnamský), které díky breed and cull v Evropě zdárně prosperují. Ještě jsme zapomněl zmínit, že je to až ta poslední možnost, kdy se nepodaří pro mládě najít umístění, nelze jej vypustit do volné přírody atd. Pak samozřejmě existují i výjimky, kdy např.: u divokých druhů koz či ovcí je občas dobré mít jednoho vsakovaného samce, aby se v říji mohl napadat s chovným a ten tak neohrožoval chovatele.

Jejda, člověk tu pár týdnů není,pak se vrátí a hned způsobí toto.😆  

Ti co se pohybují v oboru o tomto ví už dávno, proto taky exitují černé vtipy, že 90 % zaměstnanců má kvůli němu psychické problémy a očividně to nebyl bohužel jen vtip. Zvířata prosperovala, protože se o ně starali odborníci, chovatelé a kurátoři, kteří zrovna v Praze jsou skutečně odborníci. A když i oni toho už měli dost, tak se pak není čemu divit. Tedy je, že se mu to podařilo ututlat tak dlouho. Dokud se toho nechytly média, nikdo nic neřešil, protože na venek působil jako ten milý pán, co rád mluví a píše o zvířátkách. A to krom toho, co pár hrdinů řeklo do médií, vím ať už přímo od lidí z Prahy nebo z jiných zahrad ještě daleko větší hnusy, které nepraskly. Jinak někdo třeba i opěvuje jeho skvělou spolupráci se zahraničními zoo, ani to není pravda viz jeho přístup ke kauze žirafa v kodani nebo to co udělal, když v Kazachstánu uhynul lední medvěd, kterého tam poslali. To od něj byly pěkné podrazy a velice nekolegiální chování. Potvrdit mohu i pravost některých zveřejněných věcí, třeba to s chovatelem orangutanů, když se o něm zmíníte v jeho předchozím zaměstnání, samá chvála. Ten olikovaný příspěvek zveřejnil kamarád, ten like tam pořád je. Podívejte se třeba na rozhovor s panem Brandlem, kurátorem v Pr zoo. 

U nás se naštěstí spíše sahá k breed and cull, kdy se nadbytečný jedinci utrácí. Je to o dost lepší, jak ta antikoncepce a nemá to žádné negativní důsledky, ba naopak.   

Ano, úspěch to je, to nerozporuji. Ale na druhou stranu u nás máme první rozmnožení hyenek po 30 letech v Evropě, teď už i opakované, první rozmnožení luskouna krátkoocasého v Evropě, první rozmnožení morčáků paranských mimo oblast výskytu - toto jsou dle mého ty skutečné světové úspěchy. Narození kotěte, kterých by bez regulace bylo v Evropě i desítek za rok tak oproti jiným úspěchům prostě světově nepůsobí. Tím nechci nijak snižovat úspěchy Zlína, které jsou enormní - gauři, před lety medvět pyskatý, různé druhy supů atd.

Jen mi přijde, že není zcela fair o tom mluvit jako o světovém úspěchu, když rozmnožování těchto zvířat je dle veřejně dostupných informací záměrně redukováno.

https://www.biolib.cz/cz/gallery/dir195/

https://www.biolib.cz/cz/gallery/dir442/

Projel bych si tyto odkazy, podíval se co se mi líbí, jaké to má nároky, zda se to chová, jestli chci nějaký podobý, ale náročnější druh chovat v budoucnu a podle toho se rozhodl. Jak se říká, někdo má rád holky, jinej zase vdolky. Můžu vám navrhout nějakou afričku či rákosničku, stejně tak lugubráka nebo anolise…

Kamzíci běláci mají v Zoologischer Stadtgarten Karlsruhe kůzle. Pro druh je to velice důležitá zpráva, jelikož aktuálně v Evropě zbyly pouze 5 zahrad, které tento severoamerický druh chovají.

Omlouvám se za pozdní odpověď, ale nebyl jsem teď moc doma, tak jsem neměl úplně čas se podívat dřív, jaká to byla a z hlavy jsem si už nebyl jistý. Nicméně používal jsem 13W.

Dvůr Králové má paterčata hyenek hřivnatých narozených začátkem dubna (zoochat), staronově (dříve již chován byl) je také k vidění ostnák africký, 7 kusů zabavených na Slovensku. V chovech je celosvětově pouze okolo 20 jedinců (facebook zoo).

V přírodě mnohdy zvířata fungují odlišně, jako v lidské péči. To co funguje tam, nemusí u nás a naopak. V přírodě pak přežije mnohem menší procento mláďat, jak v našich zoologických zahradách. Z pohledu populace pak mohou být vhodnější menší skupiny pro lepší genetickou pestrost, zapojíte tak do rozmnožování více jedinců, navíc perských lvů schopných rozmnožování aktuálně v chovech není zas až tolik, aby každá zahrada mohla mít dvacetihlavé smečky.

Zdroj že to nejdev páru? Hodonín, Brno, Liberec, tam všude byl nebo je v posledních 10 letech pár, který se rozmnožil. 

Upřímně nevím, asi záleží jaké dítě je. Věřím že některé péči zvládnout může, ale netroufám si plošně tvrdit, že to zvládne každé. Minimálně s pomocí/dohledu rodičů si však myslím, že by to neměl být problém.

Zdravím, tyto scinky jsem řadu let choval, i se mi rozmnožily, ale odchov se mi nezadařil, takže nevím, jestli jsem ten nejpovolanější radit, ale zkusím to.

Terárium na plochu dna, alespoň metr dlouhé, lépe více. Teplotu a vlhkost jsem nastavil zpočátku podle údajů uvedených zde na stránce, které tu ale dnes už nevidím. Jak moc byly správné tedy nevím, ale postupem času se to ustálilo a pak už jsem teplotu neřešil (okolo 25^oC, ne nad 30, to jsme pak v létě rosil chladnou vodou kvůli ochlazení), vlhkost tak nějak od oka, podle pocitu -  jak moc byl vlhký substrát (směs rašeliny, zeminy, listové hrabanky, na tom všem vrstva suchého listí). Ze začátku jsme ji však kontroloval podle vlhkoměru. Nesmělo se ze substrátu v teráriu stát bahno, ale aby úplně nevyschl, vždy byl mírně vlhký, kout u napaječky vlhčí, na opačné streaně pod žárovkou sušší. Vytápěla mi to UVB žárovka (správně spíš zářivka) Repti UVB 2+ (krabička s listovnicí na obalu), ale i v pokoji, kde jsme je měl mám kvůli jiným zvířatům celkově teplo, v běžně vytápěné místnosti by to tedy nemuselo stačit. 

Vycházel jsem během chovu z toho, jak a kde to zvíře žije - dno tropického deštného nížinného lesa v Africe. Podle toho taky zařízené terárium - vrstva substrátu po spodní mřížku (minimum se tuším uvádí 10 cm), úkryty, mech, klidně i rostliny (sanžil jsme se pěstovat v teráriu rovněž africké druhy), ale musí být v květináči, jinak je vyhrabou - to jsem si nepohlídal, protože ,,květináč vypadá hnusně, to půjde i bez toho", takže tam ze zeleného nakonec zbyl jen mech.  Jak přesně vypadá takové dno lesa v Africe se dá dnes už najít na netu, do vyhledávače např.: ,,congo rainforest floor".

Krmil jsme zejména běžný krmný hmyz - cvrčcci (Acheta domestica, Gryllus assimilis), jednou za čas obalený roboranem pro plazy (podle stavu zvířete, když jsem viděl že samice vytváří vejce častěji, jinak jednou týdně/14 dní.) Velice vzácně dostali třeba i mletá játra sudokopytníků, kuřecí srdíčka a ještě vzácněji opravdu pro zpestření i přezrálý kousek banánu, myslím že by se bez něj obešli, ale někde jsme četl, že v přírodě konzumují právě i spadané ovoce. Problém je, že to divoké má méně cukru jak to naše domestikované. Pak malé achatiny, živé i s ulitou, scinkové si s němi poradily bez problémů a údajně je to stimuluje k páření (v jedné dnes už neexistující diskuzi kdosi psal, že bez toho se nikdy nerozmnoží). Poprvé se mi skutečně rozmnožily nějaký čas poprvním  nakrmení achatinami, ale další snůšky už i bez (nepohodl jsem se se zdrojem a zdroj tedy vyschl🙂). Údajně se ale dají nahradit páskovkami (ve stejné velikosti byly zkrmované achatiny), ale protože mám za sebou semstr parazitologie, bál bych se zkrmovat plže z volné přírody😀.

Co se inkubace týče, probíhala přímo v teráriu, jen pak byl malinko problém pochytat vylíhlá mláďata - to mě utvrzuje, že podmínky chovu byly nastaveny správně. Rozkrmoval jsme díky dobrému načasování vždy mšicema z muškátů, co pěstuje mamka (měla z toho “velkou radost”, že je měla zakázáno ošetřit postřikem). Samec se dá od samice rozeznat dle mého v dospělosti snadno, je o dost zavalitější, mohutnější. Jinak měl jsem je v páru. Jak již jsme zmínil, bohužel se mi však odchov nezadařil, mláďata po několika měsících téměř ze dne na den ochrnula, v oblasti pánve se jim udělala boule. Při pitvě mi z toho žádný hnis nevytek, nevím co to bylo a zatím mi to ani nikdo nebyl schopen říct. U dalších snůšek jsem pak experimentoval s krabičkami a přenášení snůšek na různá místa (tehdy jsme ještě neměl inkubátor), ale samička dobře věděla, proč využívá to jedno konkrétní místo, takto s pomocí jsme už nic nevylíhnul. Jak uhynul samec, samice už nesnesla a protože moje terárium pro ně bylo na hraně spodního limitu, usoudil jsem, že znovu zatím ne, až jim budu moc dát víc než komfortní podmínky se k nim ale rád vrátím. Skutečně ten metr je minimum, spíše víc.

Aktivní jsou zejména ráno. Co mě překvapilo a nikde jsme nečetl, že by to dělali, tak samec když si namlouvá samici vydává takové štěkavé zvuky. Někteří kamarádi, kteří je měli říkali, že jsou celkem agresivní, ale moji byli zlatíčka a nikdy mě nekousli (kamarád mi ukazoval, jak má samce pověšeného na prstu například).

Snad to má hlavu a patu a případné další otázky rád zodpovím. Určitě jsem řadu věcí mohl udělat lépe, vyvarovat se některým chybám, ale každý nějak začínal a kdo nikdy neudělal žádnou chybu, ať první hodí kamenem.

Tak jsem ještě trochu hledal a podle studie zatím ani u hrochů, ani u kytovců nebyla SLAK zaznamenána. Naopak mě překvapili tapíři - lichokopytníci.

   https://www.google.com/url?sa=t&source=web&rct=j&opi=89978449&url=https://tfcaportal.org/system/files/resources/Weaver%2520et%2520al-2012-11-276.pdf&ved=2ahUKEwjl7MOB27OMAxXB0gIHHeT5PHwQFnoECBkQAQ&usg=AOvVaw3kFppZXBh20PlO2MH34LKF

Jojo, o těch slonech vím. Akorát teda nemají hrochy, ale nosorožce:).